Ministerstvo obrany zveřejnilo smlouvu na nákup nových děl za 256 783 341 eur, respektive 6 546 691 279 korun bez DPH. Nová děla pro českou armádu koupí ministerstvo obrany od francouzské firmy Nexter Systems. Většinu děl by měl v České republice zkompletovat holding Czechoslovak Group (CSG), který má dodat podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Smlouva byla podepsána loni na konci září.
Ministerstvo obrany loni v půlce září informovalo, že cena zakázky bude činit 8,52 miliardy korun s DPH. Obrana od společnosti Nexter zakoupí 52 samohybných houfnic Caesar. Ve výzbroji české armády nahradí děla DANA, která neodpovídají požadavkům Severoatlantické aliance na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.
Resort obrany chtěl původně smlouvu na nákup děl podepsat do konce předloňského roku, termín se ale kvůli jednáním o ceně posunul.
Nexter Systems dodá 52 kusů samohybných houfnic ráže 155 mm Caesar na kolovém podvozku TATRA s nápravami 8×8, 7 sad speciálního nářadí pro baterii, 5 sad speciálních nářadí (obsahující měřící a diagnostické přístroje), 2 sady speciálních nářadí pro opravny (obsahující měřící a diagnostické přístroje) a pohotovostní zásobu náhradních dílů. Společnost dále dodá dělostřeleckou munici pro účely provedení vojskových zkoušek a jednu soupravu trenažérových systémů a jednu samostatnou učebnu „Virtual Maintenance Training“ k výcviku obsluh ve všech
činnostech, tedy při provozu, údržbě a vedení bojové činnosti.
Původní předpoklady hovořily o ceně asi šest miliard korun včetně DPH, tedy asi 105 milionů korun za jedno dělo. Nexter nakonec loni předal ministerstvu nabídku, která byla o 60 procent vyšší. Důvody navýšení byly vysvětleny inflací, zvýšením cen surovin nebo přesunem výroby do Česka. Po několikaměsíčních vyjednáváních, při kterých se řešilo i zapojení domácího průmyslu nebo výrobce munice, byla cena snížena podle Sýkory asi o miliardu korun.
„Kupní cena je stanovena v souladu s ustanovením paragrafu 2 zákona o cenách a na základě výpočtu ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, vyjednaná a dohodnutá mezi smluvními stranami, a to ve výši: 256 783 341,00 eur,“ stojí ve zveřejněné smlouvě.
Zástupcem ministerstva obrany byl náměstek pro řízení sekce vyzbrojování
a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka, francouzskou stranu zastupoval Vice President Export Sales Director Nexter Systems Olivier Travert.
Smlouva je k přečtení či stažení ZDE, dodatky ke smlouvě 1. až 16. jsou začerněny.
Dostřelí na 40 kilometrů
Houfnice by měly být podle primárních informací z loňského podzimu do výzbroje zavedeny v letech 2024 až 2026. První čtyři děla mají být zkompletována ve Francii, zbývajících 48 pak českými podniky přímo v Česku. Těžké kolové podvozky a pancéřovou kabinu dodají firmy z holdingu CSG. Na něm bude i vlastní kompletace v České republice.
Přesné samohybné houfnice na podvozcích Tatra by měly vystřídat děla DANA. Ta, bez zásadní modernizace či celkových oprav, slouží českým vojákům už déle než čtyři dekády a kromě morální zastaralosti už na současném bojišti značně pokulhávají i v ostatních směrech.
Hlavním uživatelem nových děl má být 13. dělostřelecký pluk, respektive jeho 131. a 132. dělostřelecký oddíl, které mají v současné době ve výzbroji 48 kusů 152 mm samohybných kanónových houfnic vz. 77 DANA (zkratka Dělo automobilní nabíjené automaticky – pozn. red.).
Oproti houfnici DANA dokáže dělo Caesar dostřelit na vzdálenost více než 40 kilometrů, za jednu minutu také vystřelí více ran: 6 oproti 4. Výhodou pořízení francouzské houfnice má být použití munice ráže 155 mm standardizované v rámci NATO.
Maximální dostřel houfnice DANA omezuje především délka hlavně, která není technicky schopná vést střelbu na vzdálenost výrazně delší než 20 kilometrů.
„Je to způsobeno zejména tvarem (konstrukcí) střely a dobou a velikostí tlaku, kterým prachová náplň působí na střelu v hlavni,“ vysvětlil loni velitel 13. dělostřeleckého pluku plukovník generálního štábu Milan Kalina.
„Dělo NATO je schopné použít širokou škálu munice včetně přesně naváděné pomocí GPS nebo s koncovým navedeným laserem,“ podotkl Kalina.
Hnací náplně střel u moderních děl jsou konstruovány jako samospalitelné.
„Jedná se o velmi efektivní pohon dělostřeleckých granátů bez potřeby nábojnic: prachový modul rychle shoří a nic po něm v hlavni nezůstane. Oproti tomu nábojnice pro DANA jsou z dnešního pohledu drahé a těžké, v závislosti na dálce střelby dochází k laboraci prachové náplně v nábojce, což klade vyšší nároky na čas i přípravu obsluh. Použití kovové nábojnice je také náročnější pro logistiku.“
Dělostřeleckou houfnici DANA obsluhuje 5 lidí. V případě Caesaru je posádka čtyřčlenná.
Zatímco secvičené palebné baterii se 152 mm samohybnou kanónovou houfnicí trvá provedení palebného přepadu cca 15 minut – a to včetně manévru a zaujetí palebného postavení – u děl Caesar se tato doba zkracuje až na třetinu. Navíc vyšší rychlost střelby a větší účinnost 155 mm munice umožňuje za stejnou dobu (15 minut) dosáhnout úměrně vyšší, ničivější účinek v cíli k podpoře bojujících jednotek.
„Největší rozdíl je v úspoře času při přípravě palebného postavení rekognoskační skupinou. Tuto činnost je v případě DANA nutné provést. U děla Caesar vybaveného inerciální navigační jednotkou s GPS není tato zdlouhavá příprava palebného postavení nutná. Palebné stanoviště děl tak může být prakticky kdekoliv,“ zdůrazňuje Kalina s tím, že o třetinu kratší doba potřebná k provedení palebného přepadu také zvyšuje ochranu vlastní obsluhy: V době, kdy nepřítel reaguje na naši střelbu, mohou být vlastní děla již mimo palebná postavení.
Jan Hrbáček
