Ministerstvo obrany zahájilo kontrolu ve státním podniku VOP CZ v Šenově u Nového Jičína, jak potvrdilo tiskové oddělení resortu. Ministerstvo tak učinilo po informacích deníku Právo o tom, že zaměstnanci, odbory, ale i část vedení strategické firmy, která spadá pod ministerstvo obrany, se bouří proti řediteli Marku Špokovi a požadují po ministryni obrany Janě Černochové (ODS), aby ho odvolala. Situací v podniku se zabývá i vojenská policie. Na ni se obrátil Marek Špok „kvůli snaze destabilizovat podnik šířením nepravdivých a zkreslených informací“. Informace o problémech ve státní zbrojovce jsou v poslední době v drtivé většině podloženy především anonymními udáními. Z některých anonymů je přitom zjevné, že nahrávají plánům konkurence.
Marek Špok se na post ředitele vojenských opraven VOP CZ vrátil loni v srpnu za nepřílišného zájmu médií. Státní zbrojovku řídil už v letech 2014 až 2019 do doby, než jej z rozhodnutí tehdejšího ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) vystřídal Radovan Putna. Špok se vrátil kvůli „urgentní potřebě stabilizovat vedení státního podniku“ a kvůli „kvůli strategickým zakázkám, u nichž se v brzké době předpokládá zapojení VOP CZ. Špok neprošel výběrovým řízení, ale zákon to umožňuje, vysvětlilo tehdy ministerstvo.
O aktivitách předchozího managementu se přitom objevovaly, jak jinak než prostřednictvím anonymů, závažné zprávy. Generální ředitel VOP CZ Radovan Putna odešel z vedení státního podniku loni v květnu, řízení se pak ujal finanční ředitel Martin Volný. Nakonec i on podnik opustil.
K managementu státní zbrojovky směřuje delší čas řada výtek, nejčastěji ohledně výsledků hospodaření a objevují se i informace o protežování blízkých podnikatelů.
S posledním zprávou o problémech ve státní zbrojovce přišel minulý týden deník Právo.
„Nespokojenost se způsobem jeho řízení zraje podle informací Práva už delší dobu, poslední kapkou byl pokus managementu VOP CZ zachránit špatný ekonomický výsledek škrtáním platů zaměstnanců. Odborům a nespokojeným zaměstnancům, kterých je kolem šesti set, ale došla trpělivost. Snižování mezd minulý týden odmítli a zároveň poslali Černochové stížnost a žádost o odvolání. Důvodem je podle nich to, že Špok v době, kdy všechny zbrojařské a strojírenské firmy kvůli válce na Ukrajině získávají miliardové zakázky, nedokázal státní podnik vytáhnout z červených čísel a sehnat pořádnou práci,“ napsal deník Právo.
Vedení ministerstva obrany se snaží aktuální kolizní situaci řešit. Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva oznámila, že resort situaci ve VOP CZ jakožto jeho zakladatel a majitel sleduje a vyhodnocuje.
„Zejména proto, že z kraje měsíce října jsme vedení podniku uložili úkol navrhnout opatření ke stabilizaci situace ve státním podniku. Zástupci vedení ministerstva, dozorčí rady i Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády tudíž v brzké době navštíví podnik s cílem projednat aktuální situaci se zaměstnanci podniku i s jeho vedením. Zakladatel odmítá snižování platů ve státním podniku a na základě obdržených informací zahájil v podniku kontrolu,“ nechala se slyšet Simona Cigánková.
Žádnou stížnost jsme neposlali, tvrdí odboráři
Mluvčí VOP CZ Kateřina Urban Samková pak České tiskové kanceláři řekla, že veškerá jednání s odborovou organizací probíhala interní formou mezi odbory a vedením.
„Odborová organizace nepodala žádnou stížnost směrem k ministerstvu obrany v žádné věci týkající se vedení VOP CZ,“ odpověděl na dotaz ČTK za odbory VOP CZ Tomáš Sýkora.
Podněty z VOP CZ na ministerstvo chodí často anonymní formou – udáním. Z některých anonymů je přitom zjevné, že nahrávají plánům konkurence – privátním zbrojovkám, které mají eminentní zájem o některé ze zakázek státního podniku.
Nejspíš také proto se ředitel VOP CZ Marek Špok obrátil na vojenskou policii obrátil kvůli snaze destabilizovat podnik šířením nepravdivých a zkreslených informací.
Mluvčí Vojenské policie Kateřina Mlýnková na dotaz ČTK uvedla, že vojenská policie aktuálně vede řízení v trestní věci v souvislosti s nakládáním s majetkem státu, s nímž hospodaří VOP CZ.
„S ohledem na fakt, že věc je v přípravném řízení, které je neveřejné, nebudeme poskytovat žádné další informace,“ řekla Kateřina Mlýnková.
Incident jako již tradičně zaujal představitele opozice ve sněmovním výboru pro obranu.
„To nemůže být pravda…. Vlastně je to jedno, hlavně že prosperuje partnerská firma náměstka Šulce. A o tom to je. V době kdy díky konfliktu na Ukrajině mají zbrojovky maximální zisky, tak údajně strategický podnik VOP bude mít ztrátu 30 mil. To hlava nebere,“ zatweetoval si na síti X člen výboru Pavel Růžička (ANO) a rýpnul si bez bližších podrobností do prvního náměstka ministryně obrany Františka Šulce.
Snižování platů a kamarádšofty?
Deník Právo aktuální zprávy o neklidné situaci ve státním podniku označil za vzpouru. Jak již bylo zmíněno, jádrem problému má být údajné snižování platů kvůli nedobrým hospodářským výsledkům a zaměstnávání přátel. Jak se ovšem ukazuje, příběh není tak černobílý, jak se na první dojem zdá.
„Když to chtěli zachránit snižováním platů, tak nám už došla trpělivost. Kdyby nezaměstnával svoje kamarády, se kterými jezdí na zbytečné pracovní cesty, z kterých podnik nic nemá, tak bychom se do ztráty dostat ani nemuseli,“ řekl Právu jeden z nespokojených zaměstnanců. Jak deník uvedl, jeho jméno redakce zná, ale nezveřejňuje ho, aby nebyl pracovně ohrožen.
Zdroj dále uvedl, že nejméně v pěti případech Špok přijal na dobře placená místa své blízké v rozporu s kolektivní smlouvou a bez výběrového řízení. Podle kolektivní smlouvy ve VOP CZ má každý zaměstnanec právo ucházet se o volné místo a vedení podniku musí o takové pracovní pozici své zaměstnance informovat.
Ministryně Jana Černochová si proto obě znesvářené strany pozvala do Prahy.
„Jestli odvolá Špoka, bývalého funkcionáře ODS, kterého do funkce bez výběrového řízení loni v létě sama dosadila, nechtěla před schůzkami říci,“ napsalo dále Právo.
„Máme informace, že tam panuje velká nespokojenost. O problémech víme a řešíme je. Budeme ale chtít znát názor pana ředitele na to, na co poukazují zaměstnanci,“ řekla Právu Černochová.
Dodala, že je pro ni ale nepřijatelné snižovat platy lidem v technických oborech.
„Zadání na snižování platů ředitel nedostal, protože dobře víme, jak je v tomto regionu složité sehnat dostatek zaměstnanců z odborných profesí. Udělám vše pro to, aby se situace stabilizovala, aby lidé neodešli a aby byl podnik VOP v černých číslech, a ne v červených, a aby dokázal plnit všechny závazky,“ dodala pro Právo ministryně.
Podle mluvčí VOP CZ Kateřiny Urban Samkové je pravda, že vedení navrhlo odborům „možnost pozastavení osobního ohodnocení mzdy zaměstnanců“, což bylo pro odbory nepřijatelné.
„Po dohodě s odbory a zvážení vedení byla tato možnost zamítnuta. Jediná změna v rámci snížení platů, která byla realizována, se dotýká pouze vedení podniku, kterému byla, po dohodě s ním, snížena mzda,“ doplnila Samková.
Vyhrocený incident před strategickou zakázkou
Aktuální incident se rozhořel v nejméně vhodný okamžik. Státní zbrojovka v Šenově u Nového Jičína by totiž měla kompletovat švédská bojová vozidla pěchoty CV-90. Smlouvu na nákup 246 bojových vozidel pěchoty za 60 miliard korun ministerstvo obrany podepsalo před časem a součástí závazku je i dohoda, že 40 procent zakázky v hodnotě cca 20 miliard budou realizovat české zbrojovky. VOP CZ má být českým zastřešovatelem výroby a aktuálně se jedná o tom, jak by mělo zapojení VOP CZ a kooperujícících firem vypadat. Pro státní podnik by tato miliardová zakázka mohla být velkou ekonomickou vzpruhou. Proto je to lákavé sousto pro privátní zbrojovky a napětí ve státním podniku se jim víc než hodí.
VOP CZ je český státní podnik, který se zaměřuje na oblasti vojenské techniky, strojírenské výroby a vývojev, modernizuje například tanky T-72M4 CZ a opravuje stará sovětská BVP-2, která česká armáda ještě používá.
Zbrojovce se dlouhodobě nedaří. V roce 2021 hospodařila se ztrátou 59 milionů korun, o rok dříve to bylo ještě horší, protože výdaje přesáhly příjmy o 114 milionů korun. Z výroční zprávy za rok 2022 vyplynulo, že tržby v oblasti civilní strojírenské výroby dosáhly 1069 milionu korun. Vojenská oblast přinesla jen 188 milionů, tedy pouhých 15 % objemu tržeb. Čistý zisk činí 468 tisíc korun.
Z hlediska hospodaření byl pro VOP CZ příznivý z poslední doby rok 2016, tedy v době kdy jej vedl stávající ředitel Marek Špok. V prvních třech čtvrtletích roku 2016 hospodařil se ziskem zhruba 28 milionů korun, což byl výsledek téměř o 67 milionů korun lepší než ve stejném období roku 2015.
Zprávy o klientelistických vazbách jako evergreen
Informace o negativním dění ve státní zbrojovce jsou již léta koloritem. Jak již Ekonomický deník zmínil, v drtivé většině jsou podloženy anonymními udáními. Některá se zakládají na pravdě, jiná ne.
Závažné zprávy se objevovaly i aktivitách předchozího managementu pod vedením Radovana Putny.
Ministryni obrany Janě Černochové, tehdejšímu šéfovi vojenské policie Miroslavu Murčekovi, a dalším, byl loni v únoru adresován dopis, poukazující na údajná vážná zjištění ve VOP CZ. Dopis byl podepsán Jiřím Hanzelkou ze Štramberka, který se označuje za bývalého zaměstnance a člena dozorčí rady podniku. Z textu je zřejmé, že má o dění ve státní firmě povědomí.
Uvedené údaje budou pravděpodobně pseudonymem anonymního pisatele, protože v podniku byl v minulosti členem dozorčí rady Jiří Hanzl ze Šternberka. Nicméně podle zjištění Ekonomického deníku se vedení resortu podobnými informacemi zaobíralo.
Dopis poukazoval na údajné klientelistické vazby ve státním podniku.
Pisatel zmiňuje údajné klientelistické vazby vedení státního podniku s externími poradci Ivem Pilařem, Václavem Deverou a Pavlem Čechem z Chrudimi. Poradci měli podle autora dopisu po svém nástupu získat přístupy do všech objektů a systémů. Pisatel v dopise také pojmenovává údajné vstupy poradců do některých zakázek, které pro ně měly být údajně výhodné. Ekonomický deník proto přetiskl dopis v celém znění.
Je to tajné
Z anonymních zdrojů přišla loni i informace, že státní podnik VOP CZ zadal vysoce specializovanou zakázku na vypracování studie obnovení výroby třicetimilimetrových nábojů firmě, která působí ve zcela jiném oboru, jak loni v březnu informoval Ekonomický deník. Na otázky proč, státní podnik odmítl odpovědět s tím, že nemůže otevřeně odpovědět kvůli vysoce konkurenčním prostředí. Dodavatelská firma navíc nezveřejňovala v obchodním rejstříku povinné údaje, poslední zveřejněná účetní uzávěrka byla z roku 2018.
Jde sice o zakázku za pouhého půl milionu korun, ale vyvolává řadu otázek. Státní podnik VOP CZ zadal zakázku za 500 tisíc korun neznámé malé firmě z Chrudimi.
Firma CR-NET.CZ z Chrudimi, která se dle obchodního rejstříku a jedné ze svých výročních zpráv zabývá telekomunikacemi, má dodat státnímu podniku VOP CZ vysoce odbornou studii „obnovení výroby 30mm nábojů v ČR“, která zahrnuje např. výkresovou dokumentaci, analýzu ekonomické návratnosti či zpracování poptávek na potřebné strojní vybavení.
Z podkladů k zakázce vyplynulo, že státní společnost zvažovala výrobu munice. Třicetimilimetrovou munici využívá například automatický kanón s označením 30 AK 2A42, který patří mezi zbraně jednotek mechanizovaného vojska.
V armádě se používá spolu se 7,62 mm spřaženým kulometem PKT jako hlavní zbraň bojových vozidel pěchoty BVP-2. Kanón je určen k ničení lehce obrněných cílů protivníka (zejména obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty) do vzdálenosti 1 500 metrů, odpalovacích zařízení protitankových řízených střel, neobrněných prostředků a živé síly protivníka do vzdálenosti 4000 m. Konstrukce věže BVP (maximální elevace do 75°, odměr 360°) umožňuje vedení palby na vzdušné cíle do výšky 2 000 m, letících podzvukovou rychlostí.
Firma CR-NET.CZ měla přitom v obchodním rejstříku úplně jiné předměty podnikání, než tu odbornost, kterou hodlá poskytnout státnímu podniku.
Konkrétně se zabývala těmito obory: montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení, poskytování telekomunikačních služeb, výroba, instalace a opravy elektronických zařízení, velkoobchod, specializovaný maloobchod, poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software, zpracování dat, služby databank, správa sítí, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, zprostředkování služeb.
Na webu pak šlo nalézt odkaz na jinou činnost: „Nabízíme žádankový systém. Spolehlivé a efektivní řízení všech vnitřních procesů ve Vaší společnosti.“
Tedy žádné zkušenosti s výrobou munice neměla. Společnost podle obchodního rejstříku nevlastnila ani licenci na takzvaný speciál.
Na zakázce bylo zajímavé také to, že zbrojovka VOP CZ, která byla opakovaně ve ztrátě, zvažovala investičně velmi náročný záměr výroby 30 milimetrové munice, aniž by k tomu měla sebemenší know-how nebo poptávku od svého zakladatele, ministerstva obrany.
Další otázkou pak bylo, zda zadání studie za kulatou částku 500 tisíc korun neznámé a podle všeho nekvalifikované firmě je správným začátkem tak ambiciózního projektu.
Ekonomický deník proto zaslal společnosti VOP CZ tyto otázky.
„Dobrý den, Vaše dotazy nebudeme komentovat. Pohybujeme se ve vysoce konkurenčním prostředí a jakýkoli komentář by mohl ohrozit realizaci naší strategie. Věřím, že to pochopíte,“ odpověděl ředitel VOP CZ Radovan Putna.
Ekonomický deník zaslal podobně znějící otázky i společnosti CR-NET.CZ. Ta na ně ani přes urgenci neodpověděla.
Jan Hrbáček
