Ministerstvo obrany minulý týden dopodrobna vysvětlilo, proč je nákup pasivního sledovacího systému VERA NG pro Armádu ČR od české firmy ERA spadající pod holding Omnipol několikrát dražší, než systém pro agenturu NATO. Několikrát se vedení ministerstva odvolalo na znalecký posudek, který podle nich konstatoval, že cena „ je obvyklá“. Samotný posudek však ani přes opakované žádosti nedalo k dispozici.
Je nákup „domácích“ pasivního sledovacího systému VERA NG pro českou armádu několikrát dražší, než dodávka pro agenturu NATO? Vedení ministerstva obrany i Armády ČR tvrdí, že ti, kteří srovnávají oba obchody srovnávají nesrovnatelné. Tedy, že systém pro agenturu NATO umí sledovat jen vzdušné cíle, zatímco ten, který požaduje Armáda České republiky bude umět identifikovat i ty pozemní a námořní. Celý systém pro českou armádu má být více mobilní a snadněji přepravitelný. Pilíře celého systému – tedy kontejnery s bočními a centrální přijímací stanicí (stožáry se vysunou až do výšky 28 metrů) – budou na podvozcích TATRA 8×8 s nejvyšší balistickou a protiminovou ochranou, jejichž cena hrála také roli v konečné ceně celého kompletu. „Projekt pasivních sledovacích systémů představuje to nejlepší z českého obranného průmyslu: jedinečný pasivní sledovací systém od ERA ve spojení se špičkovým podvozkem Tatra. Pro automobilku Tatra je tento projekt, pro který má možnost dodat tu nejnáročnější variantu svého podvozku, velmi důležitý,“ uvedl mluvčí kopřivnické automobily Andrej Čírtek.
Ohledně ceny se přitom vedení ministerstva i armády odvolá na to, že ji posvětil znalecký posudek společnosti CETAG. „Znalecký ústav byl vysoutěžen ve veřejné soutěži. Znalci měli k dispozici veškeré technické podrobnosti, aby mohli objektivně posoudit nabídkovou cenu. Závěr je jednoznačný – a sice, že cena je v čase a místě obvyklá,“ řekl minulý týden na tiskové konferenci ministr obrany Lubomír Metnar.
Podle jeho náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filipa Říhy je snahou vedení resortu pořídit u všech rozhodování jednoznačnou auditní stopu. „I přesto, že nám zákon o majetku státu nedává za povinnost ověřovat cenu znaleckým posudkem, přistoupili jsme k tomu. Jedná se o velice důležitý projekt a nechceme, aby kolem těchto zakázek byly jakékoliv pochybnosti. Navíc je nutné zdůraznit, že znalce jsme nevybírali napřímo. Vítěz vzešel z veřejné zakázky,“ řekl Říha. Podle něj byly znaleckému ústavu po podepsání smlouvy předány všechny údaje, které se týkaly nabídky, včetně podrobností chystaného kontraktu včetně smlouvy.
Ministerstvo obrany však nechce posudek zveřejnit přesto, že není v režimu utajení. „Na základě stanoviska soudního znalce nelze znalecký posudek zveřejnit, neboť by došlo ke zveřejnění informací, které společnost ERA a.s. považuje za důvěrné a které má znalecký ústav za povinnost chránit,“ uvedl na opakované žádosti Ekonomického deníku Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Využití „civilního“ znalce kritizuje bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec a považuje ho za nesmyslný. „Slouží to pouze jako alibistická zástěrka. Důvod? MO má specializované pracoviště, jehož úkolem je zjišťovat a sledovat ceny konkrétních prvků vojenského materiálu. Což dělalo, a jak ostatně zaznělo na tiskovce, s dodavatelem se intenzivně vyjednávalo třičtvrtě roku. Je proto velmi podivné, že se najednou objeví cena, která se radikálně liší od té původní,“ řekl Štefec. Problém vidí v tom, že používáním podobných posudků může ministerstvo obrany kdykoliv hodit do stoupy třeba roční práci specializované pracovní skupiny. „Vzhledem k tomu, že podle ministra obrany Metnara nemusí vládě oznamovat navýšení ceny zakázky, zaštítí se posudkem a „přikryje“ jím jakékoliv navýšení ceny ze strany dodavatele. Třeba i takové, kdy cena protiletadlového systému (RBS-70 NG) pro naši armádu převýšila 2,69x cenu téhož systému, nakupovaného argentinskou armádou,“ dodává Štefec.
Je cena posudku odpovídající hodnotě zakázky?
Samotný posudek na zakázku za jedna a půl miliardy stál pouze 216 tisíc korun bez DPH a smlouva na něj byla uzavřena 10. září loňského roku. Firma CETAG má s ministerstvem obrany celkově pět smluv na různé znalecké posudky v celkové hodnotě přes 650 tisíc korun včetně daně. Všechny byly uzavřeny v loňském roce. Znalecký ústav CETAG je pravidelným dodavatelem znaleckých posudků pro státní správu. Nejčastějším objednatelem je podle statistik serveru Hlídač státu Všeobecná zdravotní pojišťovna s šestnácti smlouvami za necelých 8 milionů korun. Na druhém místě je ministerstvo vnitra s 2,5 miliony, v těsném závěsu Ředitelství silnic a dálnic s 2,3 miliony a čtyřmi smlouvami. Celkově je evidováno 44 smluv za 16 milionů korun.
Posudek se budeme snažit i nadále získat. Například žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Jak se vyvíjela cena za dodávku VERA NG
Podle náměstka Filipa Říhy obdrželo ministerstvo obrany první nabídku 12. dubna loňského roku. Ta zněla na 1.393.375.578 bez DPH. „Vedli jsme řadu jednání, celkem jich bylo osm a konečná cena je 1,246 miliardy korun bez DPH. Je zde tedy vidět, že jsme vyjednali slevu 147 milionů korun bez DPH. Každé jednání má samostatný zápis o jeho průběhu,“ řekl Říha.
Konečnou cenu – tedy 1,246 milionů korun bez DPH schválilo podle Metnara kolegium ministra obrany v listopadu loňského roku. „K tomu bych jen podotkl, že v kolegiu zasedají i šéfové Vojenského zpravodajství a Vojenské policie, kteří neměli proti obchodu žádné námitky a byl schválen jednoznačně,“ dodal ministr obrany Lubomír Metnar.
Podle dalšího jeho náměstka Tomáše Kopečného, který je zodpovědný za řízení sekce průmyslové spolupráce je pořizovaný pasivní sledovací systém to nejlepší, co je v České republice vyvíjeno. „Díky němu naši vojáci na aliančních cvičeních dosahují nejlepších výsledků v rámci celého NATO. Je to technologie, která nám pomáhá budovat mezinárodní prestiž českých technologií ve světě. Exportní úspěch systému VERA, který vyrábí společnost ERA je velký. Systém funguje v řadě zemí světa a navazujeme díky tomu velmi hluboká partnerství mezi státy. Pochopitelně nemohu říct, které státy to jsou, ale můžeme říci, že u drtivé většiny se exportní ceny pohybují ve vyšších až mnohem vyšších, než v té, za které systém pořizuje Armáda ČR. Tento systém byl za poslední dobu pouze exportován a proto nechceme a nemůžeme sdělovat větší detaily o tom, jak systém funguje. Ohrozili bychom tím i naše zahraniční partnery,“ řekl náměstek Kopečný.
S jeho slovy souhlasí i Jiří Hynek – prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, v níž se sdružují všechny firmy, které mají co do činění s tímto odvětvím. „V řadě případů, když přijede zahraniční partner na jednání, tak první, co chce podepsat je důvěrnost jednání a sdělovaných informací. Žádná země nemá zájem na tom, aby cizí rozvědky věděly, jakými systémy disponuje a na co je tedy připravena,“ řekl Hynek.
S pořízením systémů VERA NG souhlasí i již citovaný Jaroslav Štefec. Podle něj je to nezbytným modernizačním krokem. „Zásadní otázkou je, proč obrana klade takový důraz na to, že jde o krok rozšiřující operační schopnosti NATO, když ho pořizuje za české peníze pro českou armádu (která, jak náčelního generálního štábu prohlásil, hodlá s těmito systémy operovat rovněž ve vzduchu a na moři, což si jako bývalý voják sice dovedu představit, ale jako českému daňovému poplatníkovi mi zcela uniká smysl). To, co si ČR pořizuje, je z hlediska schopností natolik předimenzované, že si musím položit dvě otázky: a) Pokud je primární využití ve prospěch našich závazků v NATO a v EU, proč se na financování ani NATO, ani EU nepodílejí, a b) Podle všeho jde o marketingový tah Omnipolu, který si tímto krokem nastavuje ceny pro budoucí prodeje do zahraničí. Proč to platí čeští daňoví poplatníci?,“ ptá se Štefec, který měl vybudovat Národní úřad pro vyzbrojování, který prosazoval tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra. Úřad byl však v roce 2015 zrušen.
Redakce Ekonomického deníku
