Muž si odmítl při volbách do zastupitelstev krajů v Otrokovicích na podzim roku 2020 nasadit roušku či respirátor. Neučinil tak ani poté, co ho k tomu vyzvala volební komise. Nošení ochrany úst tehdy bylo nařízeno opatřením Ministerstva zdravotnictví kvůli epidemii nemoci Covid-19. Muži byla Krajskou hygienickou stanicí za přestupek uložena pokuta 3000 korun plus úhrada nákladů řízení. Po odvolání byla pokuta snížena na 2000 korun. Krajský soud v Brně nyní rozhodnutí zrušil a vrátil správním orgánům k novému projednání. Ministerstvo navíc musí zaplatit 20 tisíc korun jako náhradu za náklady řízení.
Muž v žalobě zpochybnil nepřezkoumatelnost rozhodnutí, čemuž soud v čele s předsedou senátu Davidem Rausem vyhověl. Namítl také, že horní hranice pokuty 3 miliony korun je likvidační a neproporcionální ve vztahu k jiným zákonům a rozpětí sazby se negativně odráží i v promlčecí době přestupku. K nerespektování opatření jej prý vedla tzv. výhrada svědomí. Argumentuje rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, podle kterého rodiče neočkovaných předškolních dětí mohou svědomím argumentovat. Výhrada nenošení roušky je podle muže na stejné úrovni.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Muž také podrobnou argumentací zpochybnil materiální stránku přestupku a namítal, že ve správním řízení odkázal na rozhodnutí jiné krajské hygienické stanice, ale s touto argumentací se Ministerstvo zdravotnictví nevypořádalo. Podklad, tedy mimořádné opatření ze dne 17.9.2020, z něhož správní orgány vycházely, by měl být podle žalobce prohlášen za nezákonný s účinky ex tunc. Situaci také zkomplikovalo rozhodnutí, kterým Městský soud napadené mimořádné opatření ministerstva později zrušil a nahradil ho jiným. V době rozhodování soudu už ale neplatilo ani jedno opatření. „Je třeba poznamenat, že předpokladem pro meritorní (abstraktní) přezkum opatření obecné povahy správními soudy je jeho platnost a účinnost v době rozhodování soudu (§ 101d s.ř.s.),“ uvádí nyní v rozhodnutí Krajský soud v Brně. K tomu, jak mají správní soudy postupovat právě v takové situaci, se již vyjádřil Nejvyšší správní soud podle něhož v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci, kde bylo již zrušené či neúčinné opatření obecné povahy užito, soud může posoudit jeho soulad se zákonem, ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, analogicky podle čl. 95 odst. 1 Ústavy.
Podle Krajského soudu v Brně napadené opatření postrádalo řádné odůvodnění a obsahuje odkazy na obecné doporučení Světové zdravotnické organizace stejně jako původní opatření, které zrušil Městský soud v Praze. „Takto zdůvodněné mimořádné opatření ze dne 17.9.2020 tak nemůže coby podklad pro rozhodnutí o přestupku žalobce obstát, a to i bez ohledu na skutečnost, že nařizovalo používat ochranný prostředek „pouze“ ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování, a v prostředcích veřejné dopravy, a nikoliv i na nástupištích, čekárnách apod. a v dalších veřejně přístupných místech v zastavěném území obce, jako mimořádné opatření ze dne 19.10.2020,“ stojí v aktuálním rozsudku. Vzhledem k tomu, že kvůli tomu má rozhodnutí správních orgánů nepřekonatelné vady, nemá smysl se již podle soudu zabývat dalšími námitkami žalobce. Rozpětí pokuty je podle soudců na zákonodárcích a uložená pokuta pak na úvaze správního orgánu či případného přezkumu ze strany soudu.
Česká justice nedávno informovala o případu advokáta, který se u soudu domáhal určení nezákonnosti výzvy předsedy senátu, aby si při jednání v soudní síni nasadil respirátor. Zároveň chtěl žalobou na Vězeňskou službu určit nezákonný postup
justiční stráže. Po neuposlechnutí výzvy soudce totiž justiční stráž advokáta vyvedla.
Eva Paseková
