V moderních autech jsou jich stovky až tisíce, ale neobejde se bez nich prakticky žádné současné elektronické zařízení. Řeč je o čipech, na kterých je závislý nejen evropský autoprůmysl. Ten přitom v době covidu zažil doslova polovodičový „hladomor”, kdy automobilky kvůli nedostatku čipů musely zastavovat výrobu.
I proto Evropská unie schválila loni v září takzvaný Akt o čipech, který má snížit zranitelnost a závislost Evropy na dodavatelích ze zahraničí – zejména z Asie, kde se čipy aktuálně dominantně vyrábí.
Unie chce v rámci iniciativy Čipy pro Evropu do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů na svém území, a to investicemi za více než bilion korun. Cílem je, aby měla Evropa dvacetiprocentní podíl na celosvětové produkci čipů, tedy dvojnásobek oproti současnému stavu.
Samotný akt byl schválen loni a české ministerstvo průmyslu a obchodu teď finišuje s přípravou návrhu zákona, který ho „překlápí” do tuzemské legislativy. Určit má zejména orgány, které v Česku budou mít oblast polovodičů na starosti, a také přesně definovat jeho činnosti.
Úřad vedený Jozefem Síkelou (STAN) poslal normu nedávno do meziresortního připomínkového řízení a nyní bude vypořádávat stanoviska jednotlivých ministerstev a dalších připomínkových míst.
Kdo bude kompetentní?
Většina úřadů přitom s navrhovaným zněním souhlasí, výjimkou je pouze odbor kompatibility úřadu vlády. Ten ministerstvu vytýká, že evropskou legislativu převádí do českého práva nedostatečně.
Podle návrhu zákona bude určeným orgánem pro oblast polovodičů právě resort průmyslu a obchodu, které má být zároveň i kontaktním místem pro zahraniční partnery. Částečně pak má být určeným orgánem také ministerstvo školství.
To má podporovat aktivity v rámci iniciativy Čipy pro Evropu, zatímto ministerstvo průmyslu a obchodu má mít na starosti mimo jiné podporu výstavby zařízení nebo zabezpečení dodávek.
„Zároveň spolupracuje na zřízení koordinačního mechanismu mezi členskými státy a Evropskou komisí pro mapování a monitorování odvětví polovodičů v EU, jakož i prevenci krizí a reakci na krize v případě jejich nedostatku, a je-li to na místě, konzultuje se zúčastněnými stranami z odvětví polovodičů,” popisuje pak v návrhu samo ministerstvo.
Podle něj by pak měl být Síkelův úřad do budoucna také členem Evropské rady pro polovodiče a jmenovat do ní svého zástupce. Rada má v souladu s Aktem o čipech poskytovat poradenství jednotlivým členům.
Ministerstvo průmyslu má také vést seznam všech relevantních subjektů, které v Česku působí v rámci dodavatelského řetězce polovodičů.
Ostatní resorty nemají podle znění svých připomínek k takovému rozdělení rolí námitek, vládní odbor kompatibility ale upozornil na některé nedostatky návrhu.
„U článku nařízení, které hovoří o společném nákupu na žádost členských států, by mělo být zřejmé, kdo za členský stát bude jednat. A obdobně u výměny informací mezi Komisí a členskými státy. Bude to rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu Nebo ministerstvo školství? To z návrhu nevyplývá,” upozorňují například zástupci úřadu vlády.
To také připomněli, že evropská úprava přenáší značné kompetence v dotčené oblasti na nadnárodní úroveň, a to jak rozhodovací, tak sanční.
„Návrh zákona byl zřejmě i z tohoto důvodu připraven v minimalistickém pojetí. Je ale třeba uvést, že návrhem zákona nejsou pokryty všechny aspekty, které uvedené nařízení přináší,” poznamenává odbor kompatibility.
„Máme za to, že uvedené minimalistické pojetí zdaleka není dostačující pro naplnění všech požadavků nařízení,” konstatuje pak připomínkové místo při popisování konkrétních nedostatečně řešených otázek a ustanovení.
Vládního odbor kompatibility i proto předložený ministerský návrh zákona hodnotí jen jako částečně slučitelný s právem Evropské unie: „Celá problematika zabezpečení dodávek polovodičů a odolnost ekosystému polovodičů by měla být dopracována v právním řádu České republiky, neboť se jedná, podle nařízení, o prioritní veřejný zájem, a jsou v této oblasti uloženy členským států povinnosti.”
Meziresortní připomínkové řízení bylo na základě výjimky legislativního odboru vlády zkrácené. Po vypořádání jednotlivých stanovisek ze strany ministerstva průmyslu ho projedná vláda. Navrhovatel přitom v důvodové zprávě ubezpečuje, že samotná aplikace zákona nebude mít žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani na další veřejné rozpočty.
Vyjednávání o závodu v Rožnově
Samotný Akt o čipech podle ministerstva kromě posílení Evropy a jejího průmyslu přinese také investice do jejich produkce, vytvoří příležitosti pro české firmy, přiláká nové talenty a podpoří vznik kvalifikované pracovní síly.
„Čipy jsou základem digitální a zelené ekonomiky nezbytné pro fungování obrovské šíře výrobků – od chytrých telefonů, přes vozidla, aplikace a produkty pro zdravotní péči, energetiku, obranu, bezpečnost či pro automatizaci výroby,“ uvedl k tomu už dříve zástupce vrchního ředitele ministerské sekce hospodářství Eduard Muřický.
Podle resortu se očekává, že iniciativa Čipy pro Evropu zmobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši 43 miliard eur, přičemž z evropského rozpočtu má jít 3,3 miliardy.
„Opatření budou prováděna především prostřednictvím tzv. společného podniku pro čipy, partnerství veřejného a soukromého sektoru, na němž se podílí Unie, členské státy a soukromý sektor,” přiblížilo ministerstvo loni v tiskové zprávě.
Pro Českou republiku má akt znamenat především příliv prostředků do výzkumu a vývoje a přilákat možné investice do výstavby továren.
V současné době se jedná o možném vzniku čipového centra společnosti onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Premiér a šéf ODS Petr Fiala nedávno novinářům řekl, že projekt je klíčový pro budoucnost regionu i pro restart Česka jako takového. I proto se na něm má podle předsedy kabinetu podílet stát. Nadnárodní společnost onsemi by do své rožnovské továrny mohla investovat až dvě miliardy dolarů, výše možné pobídky státu zatím není známá.
Právě na výši vládní pobídky přitom záleží, zda společnost pro svou klíčovou investici zvolí právě český závod, případně zda nový provoz postaví v USA nebo v Jižní Korei.
„Rožnovská lokalita má velký potenciál a je tu více důvodů, které hrají pro ni, ale samozřejmě se podrobně zabýváme všemi vytipovanými. Jakou podporu tu budeme moci čerpat, je zásadní,“ nechal se už dříve slyšet viceprezident onsemi Simon Keeton. Podání oficiální žádosti se strany onsemi se očekává v nejbližší době.
Například Hospodářské noviny nedávno informovaly, že podle neoficiálních informací by pobídka měla dosahovat minimálně dvaceti procent z plánované investice. Například německá vláda nedávno avizovala, že podpoří společnost Intel deseti miliardami eur, aby postavila továrnu na čipy v Magdeburgu. Vládní podpora v tomto případě dosahuje až 33 procent, společnost totiž plánuje investovat přes 30 miliard eur.
Tomáš Svoboda
