INZERCE

Jihomoravská metropole Brno. Foto: Pixabay (autor Leonhard Niederwimmer)

Ministerstvo financí zpochybňuje zapojení státu do projektu dodávek tepla z Dukovan do Brna

Vláda má v příštích týdnech jednat o návrhu, jehož cílem je maximálně podpořit projekt dodávek tepla z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Například miliardovými dotacemi z Národního plánu obnovy či Modernizačního fondu. Nicméně, jak se ukázalo během mezirezortního připomínkového řízení, ne všechna ministerstva jsou z návrhu zrovna nadšena.

Návrh navazuje na memorandum o spolupráci, které v červnu podepsaly Teplárny Brno se společností ČEZ. Cílem je snížit závislost na drahém zemním plynu díky, například s pomocí dodávek tepla z elektrárny Dukovany. Jedná se o finančně a časově velmi náročný projekt. Předpokládané investiční náklady dosahují 19 miliard korun, zahájení dodávek tepla z Dukovan je reálné nejdříve za osm let.

„Jen jedna z 6254 obcí v ČR“

Tak náročný projekt nebude zřejmě možné bez podpory státu zrealizovat. Ministerstvo financí je evidentně jiného názoru. „Nelze očekávat, že vláda bude dávat souhlas se záměry dekarbonizace a individuálním řešením konkurenceschopných cen dodávek tepla v každé z 6254 obcí v ČR. Tímto směrem se však ubírá předložený materiál. S předložením materiálu vládě k projednání proto nelze souhlasit,“ uvedlo ministerstvo financí v připomínkám k návrhu. Fakt, že Brno je druhé největší město v republice, zde evidentně nehraje roli.

Následuje osvědčený argument, že státní rozpočet nemá v současné situaci peníze na rozdávání. Ministerstvo financí proto navrhuje, ať projekt horkovodu zaplatí společně Jihomoravský kraj, město Brno, Teplárny Brno a ČEZ. Ve vyjádření nalezneme také údiv na tím, proč je projekt tak drahý; nyní realizované horkovodní potrubí z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, financované společností ČEZ s podporou evropských fondů, vychází na necelých 1,7 miliardy korun.

Na základě výše uvedených připomínek dokonce ministerstvo požádalo, aby byl ministr financí vyřazen z výčtu ministrů pověřených úkoly v rámci zmíněného nařízení vlády.

Skeptické je k návrhu nařízení vlády také ministerstvo životního prostředí. „V příloze návrhu usnesení vlády postrádáme hlubší ekonomický rozbor zvažovaného záměru. Žádáme proto o jeho doplnění. Zejména žádáme doplnění citlivostní analýzy ceny tepla v cílové lokalitě v závislosti na změně uvažovaných investičních nákladů a v závislosti na uvažované výši dotace,“ uvedlo ministerstvo, které nyní dočasně vede vicepremiér Marian Jurečka.

Stát by zajistil polovinu z potřebných 19 miliard

Co se týká možného zásobování města Brna teplem z Dukovan, nutnou podmínkou je vybudování tepelného napáječe v délce 42 kilometrů a také páteřní trasy v Brně. Z odhadovaných 19 miliard korun investičních nákladů má polovinu – tedy 9,5 miliardy korun – pokrýt dotace z veřejných zdrojů. Bez této dotace totiž hrozí, že by výsledná cena tepla byla příliš vysoká a obyvatelé Brna by se začali od teplárenské soustavy odpojovat.

Jak Ekonomický deník informoval v polovině října, Teplárny Brno se dostaly pod tlak kvůli rostoucím cenám zemního plynu. S platností od počátku listopadu musely zdražit teplo o 113 procent na 1672 korun za gigajoule. Jistou úlevu v příštích letech přinese rozšíření spalovny odpadů SAKO Brno a investice do energetického využití biomasy. Okolo roku 2030 by pak zbývající výrobu tepla z plynu měly nahradit dodávky z dukovanské elektrárny.

David Tramba