Jde tady o ČEZ, nebo o něco jiného? Smlouva mezi ministerstvem financí a společnosti KPMG je sice uložena v Registru smluv, jak si zákon žádá, ale téměř nic se z ní nedovíme. Vlastně jen to, že hodnota zakázky dosahuje 1,96 milionu korun bez DPH. Všechny další konkrétní informace jsou nahrazeny písmeny x.
Písmen x je zde opravdu požehnaně, celkem 753. Ze dokumentu, který se v Registru smluv objevil 15. května, tak nelze vyčíst vůbec nic o tom, čeho se smlouva týká. Sdílnější nebylo ani tiskové oddělení ministerstva financí. „Smlouva, na kterou se ptáte, je na poradenskou činnost. Blíže její obsah v tuto chvíli komentovat nebudeme,“ uvedla ředitelka odboru komunikace Michaela Lagronová.
Zcenzurovaná verze smlouvy tak opět rozvířila divoké spekulace. Svůj podíl na tom má rostoucí napětí mezi vládou (hlavně ministerstvem financí) a částí menšinových akcionářů ČEZ. Aktivistický investor a analytik Michal Šnobr na svém twitterovém účtu spekuluje, že by se utajená smlouva mohla týkat příprav na zvažované rozdělení Skupiny ČEZ, případně vytěsnění menšinových akcionářů.
Zmíněná smlouva se však vůbec společnosti ČEZ nemusí týkat. Za KPMG ji totiž podepsal Maroš Holodňák, partner odpovídají za forenzní služby v regionu střední a východní Evropy. „Má 20 let zkušeností, zejména z oblasti vyšetřování podvodů a řízení rizik podvodného jednání. Maroš vedl zakázky v celé řadě odvětví a rovněž poskytoval služby klientům zapojeným do soudních sporů. Rovněž pomáhá společnostem předcházet rizikům korupce a podvodů,“ uvádí se v profilu Maroše Holodňáka na webu KPMG.
Lex ČEZ a otázka důvěry
Opět se ukazuje, že menšinoví akcionáři ČEZ mají stále víc dojem, že s nimi vláda Petra Fialy nejedná férově. Ukázalo se to i v případě pokoutně schválené novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, o níž Ekonomický deník informoval v minulém týdnu. Podivné bylo schválení návrhu, který se vůbec neobjevil na programu jednání vlády, tak hlavně jeho obsah. Navíc ve vládním legislativní databázi eKlep se aktuální verze návrhu objevila až osm dní po schválení vládou.
Společnosti obchodované na burze již nebudou potřebovat ke schválení takových změn, jako je nerovnoměrné rozdělení podniku (hypotetický příklad: stát si vezme elektrárny ČEZ a ostatním akcionářům přenechá rozvodnou síť, prodej elektřiny a ČEZ ESCO) souhlas držitelů nejméně 90 procent akcií. Podle nové legislativy má stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, podmínkou je účast držitelů aspoň dvou třetin vydaných akcií. Stát drží skoro 70 procent akcií ČEZ, takže při obvyklé neúčasti mnoha hlavně zahraničních investorů může snadno prosadit takové rozdělení.
Před změnou zákona v navržené podobě varuje právník Petr Bezouška, který byl právě kvůli kritickým připomínkám k „Lex ČEZ“ odvolán z Legislativní rady vlády. Podle Bezoušky se jedná o naprostý exces, který nemá v Evropě obdoby. Například v Německu a Itálii je pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným podílem nutný jednomyslný souhlas, v Rakousku a Švýcarsku zákon vyžaduje 90 procent hlasů všech akcionářů.
David Tramba
