Správce státní kasy se postavil proti chystaným změnám humanitárních dávek pro uprchlíky. Ty zatím slouží jako příspěvek na krytí základních potřeb, ale od července by měly fungovat i jako náhrada nákladů na bydlení. Počítá s tím návrh nařízení vlády z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Úřady práce by podle něj mohly lidem s vízem k ochraně při výpočtu dávky zohlednit 3000 korun na osobu v bytě, který jeho majitel zanesl do bytové evidence. V ostatním bydlení by to mohlo být 80 procent částky, tedy 2400 korun. Jenže plánovaná novinka vyžaduje náklady téměř miliardu měsíčně. A to je pro ministerstvo financí v době vládních škrtů a úspor neakceptovatelné.
V rámci meziresortního připomínkového řízení tak úřad apeluje na předkladatele, že potřebné peníze má uspořit jinde.
„Důsledně požadujeme, aby v případě, že nová právní úprava vyvolá zvýšené dopady na státní rozpočet, předkladatel současně navrhl zdroj krytí těchto dodatečných nákladů, a to přednostně úsporami na jiných výdajových položkách svého rozpočtu,” uvádí ministerstvo financí.
Resort přitom odmítnul argumentaci vládních kolegů, kteří ve svém návrhu kalkulují s úsporou přes 400 milionů měsíčně. Ty má stát podle ministerstva práce ušetřit na nákladech za nouzové bydlení uprchlíků, které dosud vyplácí. Jenže úřad vedená Zbyňkem Stanjurou (ODS) něco takového neuznává.
„S tímto tvrzením předkladatele nelze souhlasit. Potřebnou výši finančních prostředků, která bude vyplacena krajům do konce roku 2023 na nouzové ubytování, je velice problematické odhadnout, protože žádosti krajů obsahují požadavky na kompenzace i za několik měsíců zpětně,” upozorňuje strážce státní kasy.
Upozorňuje přitom na to, že pokud například systém bezplatného nouzového ubytování opustí k 1. červenci 40 tisíc lidí, jak předpokládá ministerstvo práce, tak v měsíčně předkládaných žádostech se tato skutečnost projeví nejdříve na podzim.
„Nelze tedy kategoricky tvrdit, že požadavek na dotací předkládaný kraji bezprostředně po 1. 7. 2023 trvale klesne měsíčně o 420 mil. Kč, a že do konce roku 2023 tak vznikne z tohoto titulu úspora ve výši 2,5 miliardy,” tvrdí ministerstvo financí.
I proto resort odmítá povinnost, kterou mu navrhované znění vládního usnesení ukládá, totiž zajistit celkově více než 5,5 miliardy korun ze státní kasy pro krytí těchto výdajů, a to nad rámec stávajícího rozpočtu ministerstva práce.
„Vzhledem k aktuálnímu vývoji čerpání státního rozpočtu v roce 2023 je v případném úkolu nutné jednoznačně zadat představitelům dotčených kapitol státního rozpočtu provést konkrétní rozpočtové opatření, které zabezpečí krytí požadovaných výdajů,” doplňují k tomu Stanjurovi úředníci.
Jedním dechem pak dodávají, že ministerstvo financí s návrhem na změny v systému humanitárních dávek pro uprchlíky kývne pouze v případě akceptování jeho zásadních přípomínek.
Pokud by návrh ministerstva práce a sociálních věcí prošel tak by úřady při stanovení humanitární dávky nově posuzovaly výdělek, ale i úspory uprchlíků. Odečetly by je pak od jejich životního minima a započitatelných nákladů na bydlení. Podle resortu by to napomohlo k adresnosti podpory a zároveň by došlo k většímu zapojení do hrazení životních nákladů ty příchozí, kteří mohou pracovat.
Nouzové ubytování hradí uprchlíkům po dobu pěti měsíců stát. Poté by si ho měli platit buď sami, nebo by se měli přestěhovat. Netýká se to seniorů, postižených, dětí, studentů, těhotných žen a těch, kteří se starají o malé děti či handicapované blízké. Solidární příspěvek dostává nyní ubytovatel. Za poskytnutí samostatného bytu zdarma či za úhradu energií nejméně 16 dnů v měsíci mu úřad práce podle počtu ubytovaných a druhu bydlení posílá od 3000 do 15 000 korun.
Od července by měl ale dostat od státu peníze na bydlení přímo uprchlík. Úřad práce by při výpočtu humanitární dávky zohlednil na člověka 3000 korun na bydlení v bytě, který jeho majitel zapsal do evidence. Nejvýš by se započítalo na měsíc 15 000 korun. V neregistrovaných bytech či na ubytovnách by to mělo být 80 procent částky, na člověka tedy 2400 korun. Nejvýš by se při výpočtu bralo v potaz 12 000 korun pro pět a více lidí.
Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že by na humanitární dávku bylo potřeba asi 920 milionů korun měsíčně. Z toho by na bydlení bylo až 270 milionů korun. Celkem by výdaje na druhé pololetí měly činit asi 5,52 miliardy korun. Samo ministerstvo práce ovšem poukázalo na to, že takovou sumu v rozpočtu nemá.O konečné podobě návrhu bude v nejbližší době hlasovat vláda jako celek. Pokud by kabinet nařízení přijal, začalo by platit od začátku července.
Tomáš Svoboda
