Ministerstvo financí má zjevně velký problém otevřeně informovat o tom, kam, a za co, tečou státní peníze. Ekonomický deník resort požádal před nedávnem o podrobné informace o spolupráci s právní kanceláří Karla Muzikáře. Ministerstvo zareagovalo tak, že v dnešní digitální době bude vyžádané informace hledat v papírových dokumentech, což prý zabere desítky hodin práce úředníků. A za jejich práci vystavilo tučný účet: úhradu 32 tisíc korun.
Reportér Ekonomického deníku požádal 26. ledna ministerstvo financí podle zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje o kontraktech s advokátní kanceláří Karla Muzikáře (dříve Weil, Gotshal & Manges, dnes Skils). Ministerstvo zareagovalo 7. února tak, že reportérovi poslalo „Oznámení o výši úhrady za poskytnutí informací“, ve kterém požaduje za vyhledání informací částku 32 550 korun.
O co reportér Ekonomického deníku žádá? „Vaše instituce uzavřela v minulosti několik smluv s advokátní kanceláří JUDr. Karla Muzikáře (WGM, dnes Skils). Rád bych vás s laskavým dovolením požádal o informace o všech konkrétních uzavřených smlouvách – jejich předmětu plnění (i například právního zastupování ve sporech a arbitrážích) a proplacené ceně. Rád bych vás také požádal počet člověkohodin (mandayů), které kancelář JUDr. Muzikáře pro vaši instituci u konkrétních vyžádaných zakázek vykázala. Rád bych vás také požádal o vyhodnocení efektivity u konkrétních zaplacených služeb, úspěchů-neúspěchů v soudním přích, uplatňování žalob, obchodních sporech, arbitrážích, úspěších-neúspěších v investicích-akvizicích, nákupech.“
Ministerstvo ve finanční požadavek za dohledání požadovaných informací argumentuje tím, že v digitální době bude muset tyto údaje vyhledat v papírových smlouvách. „V § 17 odst. 1 InfZ je stanoveno, že povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Pod pojmem „mimořádně rozsáhlé vyhledání informací“ je třeba rozumět případ, kdy vzhledem ke konkrétní situaci (poměrům povinného subjektu a žádosti žadatele) bude vyhledání informací pro povinný subjekt představovat zátěž nad míru obvyklou, resp. bude se jednat o činnost časově náročnou, která se objektivně vzato vymyká běžnému poskytování informací, aniž by se však tato činnost dala hodnotit jako běžná součást agendy povinného subjektu. Ve Vašem případě se vzhledem k níže uvedenému jedná o situaci mimořádně rozsáhlého vyhledání informací.“
Více listů. S přílohami
Podle serveru Otevřená společnost (vznikl z popudu spoluautora zákona o svobodě informací Oldřicha Kužílka – pozn. red.) může takzvaný povinný subjekt žádat úhradu ve dvou případech:
a) pokud poskytnutí informací vyvolalo materiálové (věcné) náklady, jako je především cena papírových kopií, cena CD nosiče, poštovné.
b) pokud je požádáno o takovou informaci nebo množství informací, že jejich vyhledání (včetně vložení do odpovědi na žádost) vyžaduje větší množství pracovního času, neboli překročilo mez tzv. „mimořádně rozsáhlého vyhledávání“. V každém povinném subjektu je tato mez jiná podle jeho velikosti, zejména podle počtu zaměstnanců. Lze říci, že na velkém ministerstvu tato mez bude okolo 5 až 8 hodin, zatímco na nejmenší obci bez zaměstnanců již okolo půl hodiny.
Úhradu přesahující výši 32 tisíc korun si resort Aleny Schillerové (nestraník za ANO) účtuje podle svého konstatování právě „v souladu se Sazebníkem úhrad nákladů v souvislosti s poskytováním informací podle § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „Sazebník“), který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí – konkrétně na adrese:
https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/informacni-kancelar/sazebnik.
Problém s vyřízením žádosti způsobil podle ministerstva financí požadavek na takzvaný člověkoden či člověkohodina-nazývanou například termínem manday. Ta představuje čas odpovídající práci průměrného pracovníka po dobu jedné hodiny. Počet člověkohodin popisuje množství času, nutného ke splnění úkolu. Na této veličině lze ilustrovat porovnání vynaložených peněz versus splnění uložené práce.
„Ministerstvo financí informace v požadované struktuře („počet člověkohodin –
mandayů, které kancelář JUDr. Muzikáře pro vaši instituci u konkrétních vyžádaných
zakázek vykázala“) nemá zpracovány. V této souvislosti je potřeba vyhledat celkem
252 faktur, které jsou uloženy u různých útvarů. Dohledání jednotlivých faktur
trvá zaměstnanci 10 minut; tedy v případě 252 faktur 42 hodin. Následně je třeba
jednotlivé faktury rozřadit ke konkrétním případům a zpracovat z nich přehled, který
bude obsahovat Vámi požadované celkově vykázané počty člověkohodin/mandayů
na jednotlivé zakázky (k tomu více níže),“ odůvodňuje výši ceny za zpracování informací resort Aleny Schillerové.
Tato činnost prý trvá zaměstnanci ve vztahu k jedné faktuře 12 minut; tedy v případě 252 faktur 51 (započatých) hodin. Časová náročnost vychází ze skutečnosti, že faktury nejsou uloženy samostatně a mají více listů, případně jsou k faktuře připojeny přílohy. Vyhledání Vámi požadovaných informací tak zabere celkem 93 hodin. Činnost, která zabere takovouto dobu, je přitom dle povinného subjektu třeba považovat za mimořádně rozsáhlé vyhledání
informací.
„Dle Sazebníku činí sazba za každou započatou hodinu mimořádně rozsáhlého vyhledání informací 350 Kč. Úhrada za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací tedy činí 32 550 Kč.
Tuto částku je možno uhradit na účet Ministerstva financí. Bankovní spojení pro tyto účely je následující: č. ú. 19-3328001/0710, variabilní symbol: 11200139. Vyřízení Vaší žádosti je vázáno na uhrazení příslušné částky za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Je na Vašem uvážení, zda tuto částku uhradíte, či nikoli. V případě, že daná částka nebude v souladu s § 17 odst. 5 InfZ do 60 dnů ode dne doručení tohoto oznámení zaplacena, Ministerstvo financí Vaši žádost odloží,“ uzavřelo komunikaci na dané téma s Ekonomickým deníkem ministerstvo financí.
Podobný model zvolila v komunikaci s Ekonomickým deníkem Fakultní nemocnice v Motole. Realizaci žádosti o informace si nacenila na více jak 108 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví částku po podání odvolání snížilo na sumu pod deset tisíci korun.
Jan Hrbáček
