Vodní elektrárny vyrábějí elektřinu v USA už více než sto let. Jde o největší tamní zdroj zelené elektřiny. Jejich kapacita se podle amerického ministerstva energetiky zvýší do roku 2050 o polovinu.
V současné době pokrývají vodní elektrárny 7 procent americké spotřeby elektrické energie. Zároveň generují 143 tisíc pracovních míst v elektrotechnickém a zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, provozu a údržbě distribuční sítě. A to vše ruku v ruce s příspěvkem ke zlepšení životního prostředí a posílení americké ekonomiky.
Kromě toho se výroba tamní elektřiny z vody může opřít o přečerpávací vodní elektrárny, které zajišťují až 97 procent celkové elektřiny z vody. Přečerpávací elektrárny znamenají flexibilitu a spolehlivost dodávek elektřiny do sítě, a to pro domácnosti i americký průmysl.
Do poloviny století nárůst o polovinu
Jaká tedy je budoucnost vodních elektráren ve Spojených státech? Na tuto otázku se odpověď snažily najít více než tři stovky expertů, které oslovilo americké ministerstvo energetiky. Ti vypracovali analýzu současného stavu vodních elektráren a výhledu možného rozvoje do roku 2050. Na studii se podíleli také odborníci z daného sektoru, organizace pečující o životní prostředí, ale také místní a federální vládní agentury, akademické instituce a další, kteří měli k tématu co říci.
Výsledkem je první studie svého druhu, která vyhodnocuje možnosti budoucího rozvoje vodní energetiky v USA od současnosti do roku 2050. Analýza odhaduje přínosy pro životní prostředí, hospodářství, ale i společnost. Počítá při tom s nárůstem kapacity vodních elektráren ze současných 101 na 150 gigawattů do roku 2050 s tím, že více než polovina tohoto nárůstu by měla být realizována do roku 2030.
Ekonomické přínosy
Elektřina z vody patří k nejstarším ze všech národních obnovitelných zdrojů. Pro její další rozvoj je proto klíčový technologický pokrok, který zajistí, že trh bude schopen ocenit také spolehlivost energetických dodávek a kvalitu životního prostředí, jež se k vodním elektrárnám vážou. Ty mají potenciál generovat více než 195 tisíc pracovních míst do roku 2050 napříč Spojenými státy.
Ve stejném výhledu je možné díky vodním elektrárnám snížit emise skleníkových plynů o 5,6 miliard tun, což představuje ekvivalent přepravy 1,2 miliard pasažérů za rok, kteří by cestovali autem. Jinými slovy jde o úspory 209 miliard dolarů, které by jinak musely být vynaloženy na nápravy škod na životním prostředí, respektive na boj proti klimatickým změnám.
Kromě toho autoři studie odhadují, že do roku 2050 mohou vodní elektrárny uspořit 30 bilionů galonů vody (zhruba 120 bilionů litrů vody). To odpovídá 45 milionům standardních plaveckých bazénů. Ve stejném časovém horizontu by mohlo být uspořeno až 58 miliard dolarů, které by jinak musely být vynaloženy na lékařskou péči v důsledku zhoršení životního prostředí.
Nová technologie přečerpávacích elektráren by dokázala integrovat různé energetické zdroje pro výrobu elektřiny. Zejména pak vodní a sluneční. Devízou by byla flexibilita, spolehlivost a značná rezervní kapacita přečerpávacích elektráren.
Pět kroků k cíli
Analýza ministerstva energetiky USA sice nepředkládá žádná hospodářsko-politická opatření, přesto poskytuje scénář, podle kterého by se mělo postupovat, aby se vytyčených cílů dosáhlo. Ve scénáři je definováno celkem pět „oblastí zájmu“, které je třeba na cestě za cílovým stavem v roce 2050 sledovat.
Klíčovou oblastí je rozvoj technologií. Jak již bylo uvedeno, ty mohou snížit náklady výroby elektřiny, čímž dojde k následnému zvýšení efektivnosti v navazujících oborech stejně jako k dalšímu zlepšení životního prostředí. Účinnější produkce elektřiny má blahodárné účinky na celou ekonomiku, neboť působí jako pozitivní nákladový šok – zvyšuje a zlevňuje produkci zboží a služeb, čímž se zvýší blahobyt ve společnosti.
Dalším bodem zájmu je udržitelný rozvoj a provoz elektráren. Zde jde především o to, aby bylo možné vybalancovat sociální a ekonomický rozvoj s životním prostředím. Tomu má napomoci zlepšení tržního prostředí. Adekvátní příjmy z prodeje elektřiny z vodních elektráren budou schopny vygenerovat dostatek zdrojů pro investice do údržby sítě a souvisejících služeb.
Čtvrtým krokem k naplnění cíle je optimalizace regulace. Ta zahrnuje rozšiřování přístupu k datům, informacím a relevantním vědeckým výzkumům, které urychlí proces zvyšování efektivnosti a snižování rizik a výrobních nákladů. A v neposlední řadě se jako vhodné jeví zlepšení spolupráce, vzdělávání a sdílení zkušeností s tím, jak nejlépe vodní elektrárny provozovat a spravovat. Stejně tak autoři studie doporučují neustále školit nové profesionály, kteří budou schopni celý sektor výroby energie ve vodních elektrárnách dále posouvat.
-usi-
