Po podpisu Dohody o splavnění Labe, která nyní čeká na ratifikaci v Poslanecké sněmovně, zahájilo ministerstvo dopravy sondážní jednání s německou stranou o přístavním území v Hamburku. Německo ho nabízí výměnou za pozemky v přístavech, které má naše země v pronájmu na 99 let podle Versailleské mírové smlouvy z roku 1919.
Německo zajímá naše přístavní území, které jsme do pronájmu získali podle Versaillské mírové dohody na 99 let. V současné době má Moldauhafen a Saalehafen propachtované německá logistická společnost, která ve výběrovém řízení nabídla nejlepší cenu.
Smlouva je uzavřena na sedm let, výše nájemného, které platí nájemce českému státu je 210 tisíc eur za rok.
„Nové území bude rovněž propachtováno, jedná se o standardní model ve všech námořních přístavech. Délka pachtu bude rovněž předmětem jednání s německou stranou. Forma provozu nových území ještě není stabilizována, v každém případě bude nastavena tak, aby podporovala obchod realizovaný z České republiky.“, vysvětluje mluvčí.
Stávající území Saalehafen a Moldauhafen nemá námořní přístup a prostor je značně omezený, což komplikuje logistické podmínky pro jeho reálné využití v obchodování České republiky.
Za těchto okolností je řešením výměna pronajatých území Saalehafen a Moldauhafen za jiná území v námořním přístavu, která budou schopná uspokojit současné logistické technologie.
Německo: nabízíme Kuhwerder Hafen
Česká republika obdržela od Německa nabídku nového přístavního území v Kuhwerder Hafen, které jí umožní plnohodnotné říční napojení, včetně námořní dopravy.
U tohoto území, jež by mělo mít 30 tisíc metrů čtverečních s manipulační a skladovací plochou, by mohlo být překládáno zboží nejen na říční lodě a železnici, ale hlavně i na středně velké námořní lodě s ponorem do jedenácti metrů bez omezení jejich výšky.
„Aktuálně připravujeme návrh směrnice pro výměnu území na expertní jednání s německou stranou. Cílem těchto expertních jednání je připravit text budoucí smlouvy, která by měla být uzavřena mezi českou a německou stranou.“, říká František Jemelka, mluvčí Ministerstva dopravy.
Historie
Od třicátých let, kdy nacistické Německo vypovědělo všechny smlouvy k plavbě a statutu mezinárodních vodních cest, neexistoval žádný závazný dokument, který by se z hlediska vodní dopravy na Labi upravoval parametry důležité pro ekonomickou a předvídatelnou vodní dopravu.
Ačkoliv se obě země po roce 1989 pokoušely sjednat dokument k parametrům vodní dopravy, v roce 2002 vládní německá sociální demokracie a strana Zelených vepsaly do koaličního programu zákaz jakýchkoliv proplavebních a vodohospodářských úprav Labe.
S heslem „lodě se musí přizpůsobit řece“ tak na dlouhá léta nebylo možné o vodní dopravě jednat. Labe je přitom vodní cestou zařazenu do základní transevropské dopravní sítě TEN-T.
„Za dvacet let se ale nakonec prosazuje expertní a politická moudrost. V Německu v dialogu s našimi experty se postupně konsensus ubíral směrem k péči o řeku ve všech jejích aspektech“, říká bývalý náměstek ministerstva dopravy Jan Sechter.
Splavnění Labe v reálu
Na německém úseku Labe je současným cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 cm, což odpovídá německému strategickému dokumentu Celkový koncept Labe.
Na české straně mají být do roku 2030 v úseku od Ústí nad Labem až ke státním hranicím se Spolkovou republikou Německo připraveny parametry plavební dráhy vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby.
V úseku mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem pak budou zajištěny stávající parametry vodní cesty s plavební hloubkou 230 cm.
V úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do Pardubic.
Obě strany společně uvedou v život záhy po ratifikaci smlouvy komisi k monitorování parametrů plavební dráhy a návrhům, jak plavební podmínky zlepšit.
Jana Bartošová
