Zajímají zástupce průmyslu či vědecké obce aktivity ve vesmíru, konkrétně například na Mezinárodní kosmické stanici (ISS)? Právě to se snaží zjistit aktuálně ministerstvo dopravy. Vypsalo kvůli tomu formální výzvu, která má uzávěrku do konce března. Podle tiskového mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky je motivovaná tím, že má Česká republika vlastního astronauta. Českého stíhacího pilota Aleše Svobodu do svých řad vybrala Evropská kosmická agentura (ESA) v roce 2022.
Ministerstvo se snaží zároveň zmapovat možnost, že by se soukromý sektor finančně podílel i na vesmírných misích. „Z části to mohou být i předkladatelé projektů, zejména pokud jde o soukromé společnosti. Předpokládáme však, že významná část předkladatelů bude z řad výzkumných pracovišť,“ uvedl František Jemelka.
Česká republika na konci loňského roku nevyužila nabídku americké společnosti Axiom, aby se Aleš Svoboda zúčastnil její mise. Důvodem byly finance, cena cesty do vesmíru by vyšla na v přepočtu 1,35 miliardy korun. „V současné době finanční prostředky na to, aby (Svoboda) letěl (do vesmíru) nemáme,“ řekl tehdy ČTK šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera.
Kobera také podle tiskové agentury nevyloučil, že by Česká republika mohla podobnou nabídku dostat od Axiomu nebo jiných společností i v budoucnosti. Podle něj by se financování mělo řešit prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem. Na misi by tak měly přispět firmy, například ze zbrojního, leteckého průmyslu či ty, které by chtěly na ISS provést nějaké experimenty nebo výzkum.
Mohlo by vás zajímat
Evropská kosmická agentura Aleše Svobodu do svého záložního týmu astronautů, který má 11 členů vybrala v listopadu 2022. V hlavním týmu je pět astronautů. Agentura vybírala ze zhruba 22 600 uchazečů, z nichž 200 se přihlásilo z Česka.
Zpět k aktuální výzvě ministerstva dopravy. Informace, které ministerstvo získá, podle resortu využije jako podklad pro další posouzení na úrovni státní správy. „Pokud to bude relevantní, tak i k hodnocení přínosů činností prováděných před, během a po případném letu českého astronauta,“ konstatoval mluvčí Jemelka. Dodal, že informace by měly sloužit i bližšímu prozkoumání záměrů českých subjektů předložit návrh projektů na ISS cestou programů ESA.
A co mohou konkrétně účastníci výzvy předkládat? Podle ministerstva dopravy například nápady na vědecké experimenty, představit různé technologie či aktivity, které by mohly být prováděny na Mezinárodní kosmické stanici nebo kosmických lodích na nízké oběžné dráze. „V rámci kosmických aktivit jsme se doposud soustředili spíše na rozvoj technologií, komponent a přístrojů pro družice nebo kosmické sondy a také pro nosné rakety,“ uvedl Jemelka.
Uvedené aktivity podle něj nabízejí vyšší a často rychlejší návratnost investic, nicméně to ale podle mluvčího neznamená, že by tím pozbývaly na významu nebo přínosu experimenty na ISS a obdobných platformách.
Priority českých kosmických aktivit na období od roku 2020 do roku 2025 jsou zakotveny v Národním kosmickém plánu. Týkají se posílení kapacit českého kosmického průmyslu, posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení viditelnosti českých kosmických aktivit.
(teč)
