Ministerstvo životního prostředí se chystá aktualizovat Národní program snižování emisí České republiky. Ten určuje postup státu při snižování množství polutantů vypouštěných do ovzduší jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky (vyjma metanu) a prachové částice. Do aktualizace programu se nyní může zapojit široká veřejnost se svými podněty. Zvýšenou pozornost bude třeba emisím amoniaku ze zemědělství, jejich projektované budoucí množství se totiž takřka rovná výši národního emisního závazku, tvrdí ministerstvo.
Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR probíhá obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší.
Aktualizace vždy staví na národní emisní projekci zpracovávané Českým hydrometeorologickým ústavem. Ta předvídá vývoj emisí některých znečišťujících látek v budoucnosti a porovnává jejich budoucí předpokládané množství s národními závazky ke snížení emisí uvedených látek, které má Česko podle evropské legislativy dosáhnout v letech 2025 a 2030.
Součástí návrhu aktualizace Národního programu snižování emisí ČR je mimo jiné analýza znečišťování i znečištění ovzduší, stávajících strategií dotýkajících se ochrany ovzduší i existujících programů podpory opatření, které vedou i ke zlepšování kvality ovzduší.
Mohlo by vás zajímat
Ze zmíněné prognózy zpracované v roce 2023 vyplývá, že veškeré národní závazky ke snížení emisí budou v roce 2025 i v roce 2030 splněny bez nutnosti stanovení dodatečných snižujících opatření.
„Zvýšenou pozornost ale bude třeba věnovat emisím amoniaku, znečišťující látce pocházející z naprosté většiny ze sektoru zemědělství. Jejich projektované budoucí množství se totiž takřka rovná výši národního emisního závazku,“ uvedl resort ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL).
Jak zaslat podnět?
Na domovské webové stránce ministerstva životního prostředí je umístěn odkaz na návrh aktualizace Národního programu snižování emisí. Nejdete zde i všechny předchozí verze tohoto dokumentu, včetně souvisejících usnesení vlády nebo např. průběžného vyhodnocení plnění opatření stanovených Národním programem snižování emisí ČR.
K návrhu aktualizace programu může odborná i laická veřejnost v termínu do 20. října 2023 na e-mailovou adresu [email protected] zasílat své podněty. Použít k tomu lze formulář na odkazu.
„Předem upozorňujeme, že náměty nebudou vypořádány jednotlivě. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude současně s výsledným návrhem dokumentu zveřejněn na webových stránkách ministerstva,“ doplnil resort životního prostředí.
Emise z živočišné výroby
Zemědělství se svou činností podílí značnou měrou na emisi amoniaku do ovzduší. Celosvětově se vyprodukuje kolem 22-35 milionů tun amoniaku a z toho téměř 90 procent pochází ze zemědělství, 8 procent z přírodních zdrojů a pouze 2 procenta z průmyslu a spalování paliv. V České republice se ročně uvolní 70 až 80 tisíc tun emisí amoniaku.
Živočišná výroba, kde vzniká kejda, chlévský hnůj nebo drůbeží trus patří mezi největší producenty emisí amoniaku a skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxidy dusíku, sirovodík). Amoniak jako takový nemá podstatný význam na vzniku skleníkového efektu jako oxid uhličitý nebo metan, protože je v atmosféře jen krátkou dobu.
Jeho nebezpečnost je ve schopnosti vázat na sebe oxidy síry, které se nacházejí v ovzduší a může tak způsobit eutrofizaci (obohacování vod živinami – konkrétně dusíkem), která narušuje kyslíkový režim vod a mění druhové složení. Tím je způsoben nedostatek světla, omezená rekreační využitelnost vod, okyselení a následný toxický účinek na ekosystém.
Amoniak vzniká především rozkladem močoviny, případně kyseliny močové. Tento rozklad má z velké části na starosti enzym ureáza produkovaný fekálními mikroorganismy. Ureáza je obsažena i v některých krmivech, např. v semenech luštěnin a následně je pak obsažena i ve výkalech. Snížením jejího působení lze zredukovat a zpomalit rozklad močoviny a snížit tak produkci amoniaku.
Vysoká úroveň společně s prachovými částicemi a mikroorganismy může mít toxické účinky. Často je to predispozice pro respirační onemocnění. Ve vysokých koncentracích dráždí sliznice očí, horní cesty dýchací a ztěžuje dýchání. Z výkalů se uvolňuje pomalu a jeho koncentrace se odvíjí od mnoha faktorů jako je teplota vzduchu, množství zvířat ve stáji, druh podestýlky a její kvalita, složení krmné dávky.
(nik)
