Podpora malých solárních elektráren je u nás pořád nedostatečná a nedomyšlená. To byl hlavní důvod, proč vládní Technologická agentura České republiky nechala vypracovat přehled, v němž jsou popsány přístupy členských zemí Evropské unie. Pro naši zemi není srovnání vůbec příznivé. Studii pro agenturu vypracoval interdisciplinární tým Svazu moderní energetiky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní bude rozhodovat, která z možných řešení, uvedených ve zprávě Technologická agentura České republiky (TA ČR), použijí. Jinak by naše země nesplnila závazky, které pro ni vyplývají z loni přijatého Energetického balíčku unie. Ten totiž nestanoví jenom limity pro omezení emisí škodlivin nebo pravidla čistší výroby, zároveň členským státům ukládá povinnost rozvíjet menší zdroje výroby zelené energie. S materiálem se úředníci teprve seznamují, takže případné návrhy změn budou známy až za několik měsíců. Ekonomický deník o nich bude informovat. Dnes přinášíme ze studie přehled, jak si politici ve vybraných zemích unie poradili s nároky na podporu malých výrobců elektrické energie.
Zasáhl koronavirus, ale zpráva existuje
Vznik zprávy byl na rozdíl od jiných prací zvláštní a kvůli koronaviru složitý. Je na tom vidět, jak pandemie hluboce ovlivňuje i fungování těch oborů, u nichž se to dá předpokládat jenom těžce. Na začátku bylo ministerstvo, úkol dostala na starosti Technologická agentura a vypracoval ji Svaz moderní energetiky. Jeho tým tedy shromáždil velké kvantum informací o státních, regionálních a obecních opatřeních a programech, jednal se zahraničními odborníky a navštívil Nizozemsko a Rakousko. Jenže potom se v Evropě rozšířil koronavirus a veškeré aktivity musely být přeneseny do virtuálního prostoru. I přes tato omezení byla zpráva vypracována včas. Už z toho důvodu bude zajímavé sledovat, jak s ní ministerstvo průmyslu a obchodu naloží. Ekonomický deník nyní uvádí ze zprávy přehled opatření v vybraných zemích Evropské unie, ze kterých bude státní správa vycházet při stanovení nových podmínek pro oblast malých solárních elektráren.
Rakousko
Spotřebitelé, kteří si vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu např. ve vlastních fotovoltaických elektrárnách, dostávají investiční dotace na pořízení elektrárny do výše 35 procent nákladů. V případě společných elektráren do 50 kW na bytových domech mohou vlastníci dosáhnout i na provozní podporu garantované výkupní ceny. V některých spolkových zemích jsou k dispozici i dotace na baterie.
Změna energetického zákona před dvěma lety výrazně zjednodušila kolektivní projekty. Operátor distribuční sítě je zodpovědný za měření toků elektřiny v bytovém domě v 15 minutových intervalech, přitom je zachováno právo každého zákazníka mít vlastního dodavatele elektřiny. Na základě dohody se mohou účastníci společenství rozhodnout, jak si vyrobenou elektřinu rozdělí mezi sebou.
Německo
Provozní podpora produkce z obnovitelných zdrojů energie byla v Německu zavedena již v roce 2000, ale možnost spotřeby vlastní elektřiny byla zavedena až o čtrnáct let později. Vlastní spotřeba energie z instalace do 10 kWp (kilowatt-peak, kWp, je jednotka špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny – pozn. red.) je osvobozena od veškerých poplatků a za dodávky do veřejné sítě pobírá producent státem garantovanou výkupní cenu. Větší instalace musí za spotřebovanou vlastní elektřinu platit příplatek na obnovitelné zdroje ve výši 40 procent jeho plné hodnoty. Kolektivní sdílení vlastní elektřiny je zavedeno jen v omezené míře a to pro využití v bytových domech. Obyvatelé bytů mohou spotřebovávat energii vyrobenou například na střeše bytového domu a její producent inkasuje bonus za elektřinu spotřebovanou v domě. Tento model však není moc úspěšný, díky tomu, že konkrétní parametry podpory příliš náročné a nejsou dostatečně motivační.
Francie
Cena elektrické energie ve Francii patří k nejnižším v Evropě, což zvyšuje nároky na podporu obnovitelných zdrojů. Individuální samospotřeba je ve Francii povolená od roku 2017. U instalací do 100 kWp je osvobozena od všech poplatků a dodávky do sítě mají právo na garantovanou výkupní cenu. Na elektrárnu určenou pro vlastní spotřebu je navíc poskytována investiční dotace. Za pozornost stojí systém kolektivní samospotřeby, který má formu virtuální privátní sítě vnořené do veřejné distribuční sítě. Výrobci a spotřebitelé elektřiny z obnovitelného zdroje musí být sdruženi pod jednou právnickou osobou a musí být připojeni na hladině nízkého napětí v okruhu 2 kilometrů v městské oblasti a v okruhu 20 kilometrů ve venkovské oblasti. Úspora spočívá ve speciálním distribučním tarifu pro přenos energie mezi účastníky společenství aktivních spotřebitelů.
Belgie
V Belgii došlo k významnému rozvoji drobných fotovoltaických instalací především díky tzv. net-meteringu, který umožňuje výrobcům obnovitelné energie přebytečnou elektřinu dodanou do sítě kdykoliv odebrat zpět. Platí se tak pouze za elektřinu spotřebovanou nad rámec vlastní výroby. Od této formy podpory však Belgie postupně ustupuje. Další formou podpory individuální samospotřeby je systém zelených certifikátů. Energetické firmy mají povinnost dodávat určité procento energie z obnovitelných zdrojů. Toto procento rok od roku roste. Splnit ho mohou buď vlastní výstavbou obnovitelných zdrojů nebo nákupem zelených certifikátů od producentů obnovitelné energie. Co se týče kolektivních projektů aktivních spotřebitelů, ty se Belgii aktuálně teprve zavádí.
Nizozemí
Země, kde historicky uspěl net-metering: automatický odpočet vyrobené elektřiny dodané do sítě od elektřiny ze sítě odebrané. Ten přinesl více než půl miliónu malých solárních instalací do 15 kW na rodinných domech, na druhou stranu však také kritiku, že tato výhoda není zdaleka dostupná všem. Diskuse v průběhu loňského roku tedy vyústily v dohodu na převedení podpory na formu daňových odpočtů a jejich postupné snižování v letech 2023 – 2031, kdy by měla tato forma podpory skončit. Podle modelu by v této době již investice do solárních panelů na střeše měla mít sedmiletou návratnost i bez dotací.
Španělsko
Změny energetických zákonů v posledních dvou letech udělaly z tohoto jihoevropského státu opět největší evropský trh fotovoltaických instalací.
Výrazně zjednodušeny byly podmínky pro domácnosti s malými elektrárnami, které nepotřebují prodávat své přebytky do sítě. Zjednodušila se však i situace pro kolektivní instalace na bytových domech, zákon totiž umožňuje oddělit roli vlastníka domu a majitele elektrárny, což vytváří prostor pro energetické firmy, které mohou nabídnout bytovým společenstvím kompletní servis s vyřízením administrativy, dotací, daňových úlev i provozováním elektrárny. Především města aktivně podporují využívání sluneční energie obyvateli a firmami.
Slovensko
Slovenská legislativa uděluje obdobně jako ta česká řadu výjimek tzv. malým zdrojům obnovitelné energie (do 10 kW výkonu). Hlavním ekonomickým nástrojem je investiční podpora prostřednictvím programu Zelená domácnostiam II, který administruje Slovenská inovačná a energetická agentura. Ten přijímá žádosti o dotace na základě jednotlivých výzev (tedy nikoli kontinuálně), pro různé typy zdrojů a v různých částkách. Podpora však nikdy nesmí přesáhnout 50 procent způsobilých výdajů. Provozní podporou slovenský stát aktivní spotřebitele nemotivuje.
Litva
Přestože země ročně spotřebuje jen 12 TWh elektřiny, musela v posledních letech po uzavření své jediné jaderné elektrárny značnou část elektřiny dovážet od svých sousedů. To má změnit nejen velký větrný park v Baltském moři, ale i radikální podpora malých elektráren – v roce 2030 jich má být 500 tisíc.
Základním nástrojem podpory je net-metering zavedený po roce 2018, tedy postup, kdy spotřebitelům distributor odečte z účtu za elektřinu vše to, co sami vyrobili. A to nejen v odběrném místě, nýbrž kdekoliv na území Litvy. Platí jen distribuční poplatek, který může být buď za výkon, za přenesenou elektřinu nebo kombinací obojího. Tuto „vzdálenou výrobu” jim usnadňují projekty, jako je Saules Parkai společnosti Ignitis. Lidé si tam mohou buď koupit nebo pronajmout část solární elektrárny, kterou se realizační firma rozhodne postavit. I tady se jim vyrobená elektřina odečtu od té spotřebované formou net-meteringu. Obdobně jako koncept energetického společenství je i net-metering v Litvě v plenkách a vláda teprve sbírá první data sloužící k vyhodnocení nového systému. S vyhodnocením mají pomoci inteligentní měřící systémy, které k tomuto účelu litevský energetický gigant Ignitis nakoupil s podporou Evropské investiční banky.
Jaroslav Lenert
