Kvůli růstu minimální mzdy v dalších dvou letech se příští týden mimořádně sejde tripartita. Projednat má koeficienty pro navýšení nejnižšího výdělku. Novinářům to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO) s tím, že příští rok by si lidé s minimální mzdou mohli polepšit až o 2 500 korun.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů zasednou k jednacímu stolu 24. srpna po skončení řádného schůze kabinetu. „Čeká nás v nejbližších dnech mimořádná tripartita ohledně navýšení minimální mzdy, která se bude muset navýšit. To navýšení minimální mzdy v tuto chvíli vychází až o 2 500 korun,“ uvedl Juchelka. Podle něj bude tento růst představovat i „odrazový můstek“ pro přidávání platů ve veřejném sektoru.
Cesta k hranici 25 tisíc korun
Podle dosavadních odhadů by se minimální mzda mohla příští rok zvednout z letošních 22 400 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla dosáhnout částky 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení.
Koeficienty pro výpočet by měly příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy a v roce 2028 pak 45,8 procenta. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) pobírá v Česku minimální mzdu zhruba 181 000 zaměstnanců.
Automatická valorizace podle nových pravidel
Vzorec pro pravidelnou valorizaci upravila novela zákoníku práce z minulého volebního období. Před jejím zavedením muselo o zvýšení rozhodovat vládní nařízení po často neúspěšných jednáních tripartity. Nově zákon stanovuje, že se nejnižší výdělek musí do roku 2029 postupně dostat na úroveň 47 procent průměrné mzdy. Letos tento podíl činí 43,4 procenta.
Dopady na veřejný sektor a státní pokladnu
S minimální mzdou vzrostou i zaručené platy ve veřejné sféře, které se vyplácejí ve čtyřech stupních podle náročnosti práce. Příští rok by se měly pohybovat v rozmezí od 24 900 do 39 840 korun. Naopak zaručené mzdy v soukromém sektoru jsou již od loňska zrušené.
Navýšení minimální mzdy v příštím roce vyjde firmy, včetně odvodů, na 5,9 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru pak budou muset vynaložit o 20,6 miliardy korun navíc. Pozitivní dopad se očekává pro státní rozpočet – na sociálním a zdravotním pojištění by stát mohl příští rok získat celkem 11,5 miliardy korun.
Vliv unijní směrnice a finální rozhodnutí
Zvyšování vychází z unijní směrnice z roku 2022 o přiměřených minimálních mzdách. Předpis doporučuje stanovit nejnižší výdělek na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Zatímco odbory na tomto podílu trvají, Hospodářská komora upozorňuje, že v případě prudkého růstu průměrné mzdy by bylo vhodné cílový podíl 47 procent spíše změkčit.
Výslednou výši minimální mzdy musí ministerstvo práce oznámit do konce září. Klíčovým podkladem bude predikce průměrné mzdy pro příští rok, kterou resort financí zveřejní koncem srpna.
