Evropská síť dobíjecích stanic pro elektromobily se rychle rozrůstá. V rámci evropského bloku jich je v provozu už milion. Ročně jich vznikne více než sto tisíc. Někteří evropští poslanci si ale stěžují na vysoké ceny dobíjení elektromobilů.
Eric von Breska z generálního ředitelství pro dopravu Evropské komise členům výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch sdělil, že v rámci evropské sedmadvacítky už vznikl jeden milion nabíjecích stanic. Ještě v roce 2021 jich bylo jen 300 tisíc.
Prodeje elektromobilů u nově registrovaných vozidel tvoří 17 procent. Von Breska evropské zákonodárce informoval o aktuálním vývoji, který vychází z nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR).
Někteří členové výboru se ale obávají, že se ceny dobíjení elektromobilů v jednotlivých zemích příliš liší. To může část řidičů odrazovat od koupě elektrického vozu. Jens Gieseke (EPP/Německo) uvedl, že jednou z hlavních překážek pro řidiče zůstávají vysoké ceny elektromobilů a nedostatek cenové transparentnosti u dobíjecích stanic.
Mohlo by vás zajímat
Jsou cíle pro rok 2030 realistické?
Někteří poslanci také namítají, že cíle pro rok 2030 v oblasti elektromobility nejsou realistické. Počítá se s tím, že oproti roku 2021 mají klesnout emise oxidů uhlíku o 55 procent. V praxi by to znamenalo, že by každý druhý prodaný vůz měl být bezemisní. Von Breska prohlásil, že Komise nenašla žádné důkazy manipulace s cenami u nabíjecích stanic. Růst cen je podle něj způsoben vyššími náklady na infrastrukturu a cenovými rozdíly elektřiny v členských zemích.
Jan-Christoph Oetjen (Renew/Německo) uvedl, že volba pořídit si elektroauto závisí na dostupnosti potřebné infrastruktury. Za nezbytnou podmínku pro rozšiřování elektromobility v osobní dopravě považuje také transparentní cenotvorbu dobíjecích stanic. Bez ní by se mohl přechod na elektromobilitu zpomalit.
V současnosti má Evropa také zhruba dva tisíce nabíjecích stanic pro nákladní vozidla. Cílem Unie je ale mít do roku 2030 těchto stanic až dvacet tisíc. Gieseke si myslí, že jde o hodně ambiciózní cíl, který se pravděpodobně nepodaří splnit. Von Breska připustil, že nabíjení nákladních vozidel je složitější než u osobních automobilů, protože vyžaduje silnější elektrické připojení.
Ideologický přístup
Pravicoví poslanci kritizovali podle nich příliš ideologický přístup v oblasti rozšiřování elektromobilů. Carlo Ciccioli (ECR/Itálie) prohlásil, že AFIR je „ideologická věc, dílo zelené dohody“. „Potřebujeme environmentální cíle. Ale měli bychom nechat spotřebitelům možnost vybrat si nejlepší technologii. Elektrifikace dopravy probíhá spíše na základě legislativy než na základě spotřebitelské poptávky,“ uvedl Ciccioli.
I když poslanci nezpochybňují cíle dekarbonizace v dopravě, unijní instituce by se měly zaměřit na praktičnost a cenovou dostupnost elektromobilů. Zavádění potřebné infrastruktury ale v řadě unijních států postupuje pomalu. Další komplikací je také malý počet dobíjecích stanic ve venkovských oblastech.
V Česku bylo ke konci ledna k dispozici 3661 dobíjecích stanic, které nabízejí 6455 dobíjecích bodů k dobíjení elektromobilů nebo plug-in hybridů. Za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil.
