Český plán na využití prostředků z finančního nástroje SAFE schválila Evropská komise. Program vznikl loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko z něj může čerpat až 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Dokument ale koalice ještě v lednu upravovala, schvalování se tak protáhlo. Prošel i plán Francie, naopak Maďarsko – jako jediné – si na posouzení musí ještě počkat.

„Výše financování pro jednotlivé země byla předběžně stanovena v září na základě zásad solidarity a transparentnosti. Česko a Francie budou mít po podpisu úvěrových dohod nárok na 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy Kč), respektive 15,09 miliardy eur (369,3 miliardy Kč),“ uvedla unijní exekutiva. Plán musí ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Komise pak dokončí úvěrové smlouvy a první platby se čekají v dubnu.

Nové tanky i dálnice

Česko podle dřívějších informací ministerstva obrany poslalo plán na využití až dvou miliard eur z programu SAFE na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy v době, kdy byla v ČR u moci ještě vláda Petra Fialy (ODS).

Moderní německé tanky Leopard 2. Ilustrační foto: KNDS

Původně se počítalo s využitím půjčky na nákup německých tanků Leopard 2A8 za více než dvě miliardy eur (48,8 miliardy korun), jak na podzim informovala bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) pak v lednu zaslala komisi dopis týkající se úpravy projektů. Tím se celý proces pozdržel a následně vznikly nesrovnalosti. Podle některých unijních zdrojů se objevily potíže, které se netýkaly samotných projektů, ale i výše částky, o kterou Praha žádala. Lišila se totiž od toho, co Česko původně avizovalo. Podle jiných zdrojů se měnily jen částky, které Česko na jednotlivé projekty požaduje, nikoli celková suma. Babišova vláda by chtěla podle všeho přesunout více peněz na výstavbu dálnic a dát méně na vojenské vybavení. Dálnice D11 by mohla sloužit i pro vojenskou mobilitu.

Maďarsko jako poslední čeká

V polovině ledna schválila Evropská komise plány prvních osmi zemí, konkrétně Belgie, Bulharska, Dánska, Španělska, Chorvatska, Kypru, Portugalska a Rumunska. Celkově se jednalo o 38 miliard eur. O několik dní později odsouhlasila dalších osm plánů pro Estonsko, Finsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko v celkové hodnotě 74 miliard eur. Polsko přitom žádalo z nástroje SAFE nejvíce peněz – celkem se jednalo o 43,7 miliardy eur.

Maďarsko také požádalo o jednu z nejvyšších částek – konkrétně 17,4 miliardy eur. Komise ale tuto žádost stále detailně prověřuje. Důvodem jsou podle ní dlouhodobé obavy z korupce i netransparentních veřejných zakázek.