Evropská unie potřebuje změnit dosavadní systém zadávání veřejných zakázek. Přílišná otevřenost a důraz na nejnižší cenu totiž nahrává čínským společnostem, které tak za evropské peníze posilují vliv asijské země. Jedním z příkladů je stavba mostu na poloostrov Pelješac v Chorvatsku.
Zadávání veřejných zakázek má v unijních zemích podpořit místní firmy i ekonomiku. Realita je ale často odlišná. Na peníze plynoucí z evropských fondů dosáhnou čínské společnosti. Evropská komise se obává, že příliš otevřený systém zadávání tak v době geopolitického napětí a soupeření s Čínou snižuje šance evropských firem.
Ukázkovým případem je stavba mostu spojující poloostrov Pelješac s chorvatským pobřežím. Most, který je dlouhý 2 400 metrů, totiž postavila čínská státní společnost China Road and Bridge Corporation. Stavba byla dokončena v roce 2022. Jedná se o největší investici do dopravní infrastruktury v zemi s podporou peněz z evropských fondů. EU poskytla 357 milionů eur (8,7 miliardy korun) z celkové částky 420 milionů eur.
Symbol neschopnosti?
Současná evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicaová před třemi lety ocenila stavbu jako ukázkový projekt, který spojuje Unii a vytváří „trvalé vazby založené na společných hodnotách“. Most se ale podle kritiků stal spíše symbolem evropské neschopnosti konkurovat na globální úrovni Číně. Asijská firma vyhrála s nabídkou ve výši 278 milionů eur a vyšachovala tak rakouskou a italsko-tureckou konkurenci.
„Čína mohla kvůli dotovaným státním bankovním úvěrům porazit všechny evropské uchazeče o zakázku,“ uvedl evropský poslanec Markus Buchheit (ESN/Německo). Evropské fondy tak nepřímo pomáhají financovat čínskou iniciativu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative) a posilují vliv říše středu v Evropě.
Síkelův bruselský úkol
Bruselská exekutiva chce asijské velmoci konkurovat strategií Global Gateway, kterou má na starost český eurokomisař Jozef Síkela (STAN). Iniciativu představila před čtyřmi lety. Cílem je posílení globálního postavení Evropy a poskytnutí až 400 miliard eur (9,7 bilionu korun) na podporu různých rozvojových projektů v zemích takzvaného globálního jihu. Polovina prostředků má směřovat do afrických zemí. Peníze budou pocházet z veřejných i soukromých zdrojů.
Nicméně i na globální úrovni získávají zakázky, které podpořila Evropská investiční banka (EIB), čínské společnosti. Od roku 2019 to bylo v hodnotě přes jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun), což znamená 13,1 % celkového objemu zakázek ve třetích zemích přidělených EIB. Ve stejném období získaly společnosti se sídlem v Unii 15,7 % z celkového objemu.
Mohlo by vás zajímat
Potíže s cenovou konkurencí
Případ mostu Pelješac ukazuje potíže, kterým evropský byznys čelí při snaze Číně konkurovat. Evropské společnosti totiž čelí vyšším provozním nákladům. Podle Komise to mají zlepšit opatření do posílení jednotného evropského trhu, investice do inovací a digitalizace. Reformy ale postupují pomalu.
Situaci dále zhoršují, zejména v případě Číny, štědré státní dotace. Ty tamním firmám umožňují nabízet nereálně nízké ceny, kterým evropské společnosti nemohou konkurovat.
Pomůže zpřísnění pravidel?
Evropská komise na nedovolenou státní podporu reagovala nařízením o zahraničních subvencích (FSR), které začalo platit v letech 2023 až 2024. Bruselu to umožňuje vyšetřovat zahraniční firmy, které těží ze státní podpory a narušují tím evropskou hospodářskou soutěž. Komise může pozastavit nebo zablokovat tyto finanční transakce.
Jak se ale zatím ukazuje, to nestačí. V červnu proto Komise oznámila nové opatření v rámci nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI). Přímo vylučuje čínské firmy z veřejných zakázek na zdravotnické prostředky v hodnotě přesahující pět milionů eur (121,5 milionu korun). Jedná se o reakci na vyšetřování případů z roku 2024, kdy vyšlo najevo, že Peking omezoval přístup zdravotnických výrobků z EU na svůj vlastní trh.
Podle nových pravidel mohou být nabídky, které obsahují více než 50 procent čínských komponentů, vyloučeny z veřejné soutěže. Výjimka platí v případě, že neexistují alternativní dodavatelé. Komise navíc vyzvala Peking, aby zrušil omezení pro evropské zdravotnické výrobky na největším asijském trhu.
Podle části odborníků by bylo řešením změnit pravidla pro přidělování evropských veřejných zakázek tak, aby se výherce nevybíral jen dle ceny, ale také dle dalších kritérií, jako je kvalita, udržitelnost a technologický náskok. Právě v těchto oblastech mohou totiž evropské firmy s čínskou konkurencí lépe bojovat.
