Miliardy přitečou z EU na boj s rakovinou. Peníze na „beton“ a přístroje ale tvoří jen malou část

Vedle zvládnutí covidové krize je boj proti rakovině jednou z hlavních priorit eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové. Na financování projektů v této oblasti nasměrovala během následujících sedmi let kolem čtyř miliard eur. V Česku jsou unijní fondy zatím chápány spíše jako zdroj prostředků na investice do infrastruktury a přístrojového vybavení. Jde však o mnohem víc – o podporu široké mezinárodní spolupráce, výzkumu, inovací, nových technologií a výměny dat, zkušeností a informací prostřednictvím nových plně digitalizovaných platforem. Se zapojením do takových projektů však mají Češi zatím malé zkušenosti.

Z Bruselu v příštích letech „potečou“ doslova miliardy na projekty zaměřené na snížení prevalence onkologických onemocnění a počtu úmrtí na ně. Vedle zvládnutí koronavirové krize je totiž boj s rakovinou jednou z hlavních priorit současné eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové a její šéfky Ursuly von der Leyenové. Do roku 2027, tedy do konce současného rozpočtového období, jsou v různých finančních programech Evropské unie pro výzkumníky, vědce, lékaře i veřejné instituce nachystány celkem čtyři miliardy eur (zhruba 104 miliardy korun). Celá polovina z této částky (52 miliard korun) poputuje z programu na podporu výzkumu a inovací Horizont Evropa. Ten se zaměří na projekty vedoucí k hlubšímu pochopení nemoci, na výzkum a vývoj léčiv nebo screeningových, diagnostických a terapeutických postupů, včetně personalizované medicíny. Velkou prioritu má i výzkum dětských onkologických onemocnění.

Dalších jedna a čtvrt miliardy eur  (32,5 miliardy korun) zamíří do prevence a podpory mezinárodní odborné spolupráce ze zdravotního programu Evropa pro zdraví. 500 milionů eur (13 miliard korun) půjde do vzdělávání a školení a 250 milionů eur (6,5 miliardy korun) se vyčlení z programu Digitální Evropa na digitalizaci, elektronizaci zdravotnických dat a rozvoj digitálních dovedností. Plán počítá také s finanční podporou ze strukturálních fondů na rozvoj zdravotnické infrastruktury a digitalizaci. Obojí si budou moci země EU zafinancovat i z mimořádného balíku 750 miliard eur v rámci Fondu obnovy. Ten má pomoci evropským ekonomikám dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření koronaviru.

Češi umí infrastrukturu a přístroje

Chceme-li se podívat, jak to vypadá se schopností Česka využívat evropské peníze – a podle toho odhadnout, jak nám půjde čerpání výše zmíněných miliard – musíme začít tam, kde jsme v předchozím odstavci skončili. V Česku totiž evropské fondy vnímáme především jako zdroj peněz na financování infrastruktury (investice „do betonu“)  anebo přístrojového vybavení. Nicméně i díky této podpoře z tzv. strukturálních fondů se česká onkologie dokázala vyšvihnout na současnou – tedy vysokou – úroveň.

Jak jsme popsali na jednom z kulatých stolů Zdravotnického deníku, náš úhradový systém totiž nemocnice nemohou k větším investicím do infrastruktury a přístrojové techniky využít. Unijní dotace proto při rozvoji české onkologické péče sehrály významnou roli. A ze stejných důvodů počítá česká onkologie s podporou ze strukturálních fondů i v současném programovém období do roku 2027. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu jsou vyčleněny prostředky na rozvoj infrastruktury a přístrojového vybavení v nemocnicích (v rozsahu zhruba 20 miliard korun), a to i do oblasti onkologie.

Velkou novinkou jsou však peníze ze zmíněného „covidového“ Fondu obnovy. ČR má z balíku nárok na zhruba 172 miliard korun. Jejich čerpání musí vláda popsat v aktuálně dokončovaném Národním plánu obnovy, který má odeslat do Bruselu ke schválení v dubnu. Podstatnou podmínkou je, že podpořené projekty se musí rozjet v následujících dvou letech. Vláda je v současnosti pod palbou značné kritiky, že se namísto modernizace země, rozvoje digitalizace a zelené ekonomiky  opět utápí v investicích do „betonu“ a že do dokumentu překlápí potřeby národního rozpočtu (včetně například digitalizace archivů). Nicméně nelze přehlédnout, že jedna z kapitol dokumentu se zabývá i zdravím obyvatel ČR.

A právě z této kapitoly by mělo několik miliard korun zamířit do sekundární onkologické prevence (vloni ji za jednu ze svých priorit označil český premiér Andrej Babiš). Konkrétně se počítá s vybudováním národních center onkologické prevence, podporou preventivních screeningových programů nebo dalším rozvojem národních onkologických center se zaměřením na nejmodernější péči.

Se zapojením do mezinárodní spolupráce si spíše nevíme rady

Na domácí půdě si tedy s evropskými penězi víceméně dokážeme poradit. Jiná věc je, jak se Češi dokáží zapojit do rozsáhlých projektů založených na široké mezinárodní spolupráci. Právě z té ostatní zmíněné unijní finanční programy vychází. Zde bude ležet hlavní díl peněz přidělených na boj s rakovinou.

Helena Sedláčková