V Polsku se rozhořela tvrdá bitva o to, jak zaplatit největší zbrojní nákupy v moderní historii. Zatímco prezident Karol Nawrocki před nedávnem „hodil vidle“ do vládních plánů a vsadil na riskantní hru s rezervami centrální banky, polští lidovci přicházejí s vlastním plánem, jak armádu zachránit. Do hry tak opět vstupuje půjčkový program SAFE, který slibuje rychlé a dostupné miliardy z Bruselu.
Proč ale polský prezident evropský penězovod zařízl a jak je možné, že Česká republika naopak v tichosti směřuje k historicky první unijní půjčce na zbraně?
Polský spor o půjčky: Prezidentské veto a miliardy ve zlatě
Před několika dny polský prezident Karol Nawrocki vetoval vládní zákon o programu SAFE, čímž Polsku prozatím uzavřel cestu k levným půjčkám na obranu z Evropské unie. Namísto toho navrhl vytvoření Polského fondu obranných investic (PFIO), který hlava státu nazvala „Polské SAFE 0 %“. Celý projekt stojí na kontroverzním nápadu guvernéra centrální banky (NBP) Adama Glapińského.
Nejde o peníze, které by banka vydělala klasickým podnikáním, ale o účetní operaci s národním pokladem:
- Princip: Polsko masivně nakupuje zlato. Jelikož cena zlata na světových trzích roste, hodnota polských rezerv se zvyšuje.
- Trik: Glapiński navrhl „aktivní správu rezerv“, což by umožnilo přecenit toto zlato na aktuální tržní hodnotu. Tím vznikne obrovský virtuální zisk – odhadem až 185 miliard zlotých.
- Využití: Prezident Nawrocki chce tyto „vytištěné“ miliardy vzít a nalít je přímo do zbrojení skrze nový fond, aby Polsko nemuselo platit úroky z komerčních půjček. Kritici však varují, že jde o nebezpečné ohýbání ekonomických pravidel.
Kabinet tento plán přijal chladně. Místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz varuje před protiústavností, protože prezidentův návrh mu dává přímou moc nad dohledem nad fondem, což narušuje kompetence vlády.
Lidovci kontrují: Projekt „Bezpečné Polsko“
Do patové situace v Sejmu nyní vstupuje Polská lidová strana (PSL) s vlastním návrhem. Jejich projekt „Bezpečné Polsko“ (Bezpieczna Polska) se snaží „opravit chyby prezidenta“ a „odstranit ústavní bariéry“. Lidovci sice souhlasí s využitím zisku centrální banky, chtějí jej ale zkombinovat s původně odmítanou unijní půjčkou.
Projekt počítá s tím, že po dobu deseti let by do obranného fondu putovalo nejméně 90 % ročního zisku NBP. Na rozdíl od prezidenta však lidovci rozšiřují seznam příjemců. Fond by podporoval nejen armádu, ale také:
- Policii, Pohraniční stráž a tajné služby.
- Zdravotnictví (posílení nemocnic pod resorty obrany a vnitra).
- Kritickou infrastrukturu a ochranu hranic.
Lidovci z řídicích orgánů fondu vyškrtli zástupce prezidentova Úřadu národní bezpečnosti (BBN) a nahradili je ministry financí a dopravy, čímž vrací rozhodování o penězích do rukou vlády.
Česko jako lídr v SAFE, Maďarsko čeká
Zatímco Polsko se utápí ve vnitřních sporech, Česká republika už podnikla konkrétní kroky. Česko plánuje skrze SAFE získat přibližně miliardu eur (asi 25 miliard korun), což pomůže pokrýt modernizaci armády i investice do vojenské mobility. Podle dřívějších informací ministerstva obrany do Bruselu putoval plán na využití až dvou miliard eur z programu SAFE na tanky Leopard 2A8, vozidla Tatra T-815 a část výstavby dálnice D11. Plány se odevzdávaly loni do konce listopadu, tedy v době, kdy byla v ČR u moci ještě vláda Petra Fialy (ODS).
Nová vláda Andreje Babiše (ANO) pak v lednu zaslala komisi dopis týkající se úpravy projektů. Tím se celý proces pozdržel a následně vznikly nesrovnalosti. Podle některých unijních zdrojů se objevily potíže, které se netýkaly jen samotných projektů, ale i výše částky, o kterou Praha žádala. Lišila se totiž od toho, co Česko původně avizovalo. Podle jiných zdrojů se měnily jen částky, které Česko na jednotlivé projekty požadovalo, nikoli celková suma. Babišova vláda by chtěla podle všeho přesunout více peněz na výstavbu dálnic a dát méně na vojenské vybavení. Dálnice D11 by mohla sloužit i pro vojenskou mobilitu.
Maďarsko jako poslední
V polovině ledna schválila Evropská komise plány prvních osmi zemí, konkrétně Belgie, Bulharska, Dánska, Španělska, Chorvatska, Kypru, Portugalska a Rumunska. Celkově se jednalo o 38 miliard eur. O několik dní později odsouhlasila dalších osm plánů pro Estonsko, Finsko, Řecko, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko v celkové hodnotě 74 miliard eur. Polsko přitom žádalo z nástroje SAFE nejvíce peněz – celkem se jednalo o 43,7 miliardy eur. Jenže zasáhl prezient.
Maďarsko také požádalo o jednu z nejvyšších částek – konkrétně 17,4 miliardy eur. Komise ale tuto žádost stále detailně prověřuje. Důvodem jsou podle ní obavy z korupce i netransparentních veřejných zakázek.
Mohlo by vás zajímat
Dilema strategických investic
Polský projekt lidovců nyní čeká na projednání v tamním Sejmu. Pokud projde, Polsko by mohlo získat unikátní mix financování: zisk z národního zlata i levné peníze z Bruselu. Český přístup je však zatím přímočařejší – Praha sází na jistotu evropských mechanismů – bez legislativního čarování.
