Prezidentská kancelář potvrdila klíčové datum, kdy Petr Pavel podepíše schválený státní rozpočet. Bude to v pátek 19. března. Za tímto formálním aktem se však skrývá nejdelší a nejdetailnější debata dnešního hradního setkání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO).
Jádrem diskuse se stala metodika, jakou Česko vykazuje své spojenecké závazky vůči NATO, a také hloubkové audity zakázek. Podle premiéra je v resortu obrany v současnosti šetří Vojenská policie i protimafiánská Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Prezident Petr Pavel přitom v minulosti opakovaně kritizoval navržené obranné výdaje a vzhledem k aktuální geopolitické situaci je považuje za příliš nízké. Také Národní rozpočtová rada vyjádřila pochybnosti o tom, zda Severoatlantická aliance uzná všechny tyto výdaje. Pro Česko to znamená riziko nesplnění závazku vůči NATO i národního zákona o dvou procentech HDP na obranu.
Procenta HDP pod lupou a rozpočtová realita
Největší časový prostor během schůzky zabrala diskuse o výdajích na obranu a způsobu vykazování těchto procent. Andrej Babiš prezidentovi vysvětloval, že vláda hodlá do obranných výdajů zahrnout i investice realizované mimo ministerstvo obrany, například v dalších resortech nebo dokonce v krajích.
Podle premiéra tvoří současných 2,1 % HDP absolutní maximum, které si státní pokladna může dovolit bez ohrožení zdravotnictví, sociálního systému nebo strategických investic do energetiky. Premiér pro Prima CNN News před pár dny zdůraznil, že po předchozím kabinetu zdědil rozpočet s 90miliardovou trhlinou. Přestože obranné výdaje nominálně rostou a letos dosáhnou 185 miliard korun, což je o skoro 14 miliard více než loni, Babiš odmítá mechanický hon za procenty. Upozornil také na fakt, že od roku 2014 do roku 2025 výdaje na obranu vzrostly více než čtyřnásobně z původních 41 miliard na 171,7 miliardy korun.
Audit zakázek za stovky miliard a role Vojenské policie
Vláda v současnosti prověřuje nákupy z minulého období a premiér otevřeně kritizuje pořízení tanků nebo polních kuchyní. „Bývalá vláda sice v roce 2024 a 2025 dokázala utratit, když přimhouřím obě oči, 2 % HDP, ale to jen s využitím účetních triků, předplácením faktur za F-35ky, které dorazí za 9 let, nebo nákupem zastaralých tanků či předražených polních kuchyní za 66 milionů od firmy exsenátora ODS. Prostě zahltila armádu penězi, které pak vyhazovala oknem, ale ke zvýšení obranyschopnosti přispěla jen minimálně,“ napsal Babiš v komentáři pro Prima CNN News.
Desítky zakázek nyní podle premiéra šetří Vojenská policie i NCOZ kvůli netransparentnosti a neefektivním výběrům. Podle jeho názoru nebyly objektivní ani účinné.
Mohlo by vás zajímat
Předseda vlády zdůraznil, že před dalším zvyšováním výdajů musí ministerstvo obrany udělat pořádek. Ministr Jaromír Zůna (za SPD) má proto za úkol přijít do konce května s novou koncepcí armády. Ta určí směřování peněz a poslouží jako základ pro přípravu rozpočtu na rok 2027. Hlavní priority této koncepce zahrnují rozvoj protivzdušné obrany, protidronové systémy, posílení kybernetické bezpečnosti, zlepšení platů i dostupného bydlení pro vojáky a vybudování druhé mechanizované brigády.
Reakce Černochové a odpovědnost generálů
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na sociální síti Facebook odmítla kritiku a uvedla, že má svědomí čisté. Zdůraznila, že ministr obrany nikdy nediktuje konkrétní nákupy, protože specifikace pro vojenskou techniku i výstroj si vždy zadávají samotní vojáci. Parametry podepisují nejvýše postavení generálové Armády ČR.
Černochová připomněla, že i vicepremiér Karel Havlíček (ANO) po návštěvě Spojených států uznal, že smlouva na stíhačky F-35 běží v naprostém pořádku. Vyzvala proto vládu, aby po dvou letech kritiky raději veřejně poděkovala lidem z ministerstev a armády, kteří tyto kontrakty připravovali.
Kybernetická bezpečnost a diplomatické rošády
Kromě obrany a rozpočtu se státníci věnovali také kybernetické bezpečnosti, kde premiér potvrdil budoucí podporu investic do boje proti kyberkriminalitě i financování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). O konkrétních částkách bude vláda jednat na speciální odpolední schůzce.
S prezidentem dále probrali i situaci ohledně výměny přibližně 30 velvyslanců. Petr Pavel přednesl své připomínky k zákonu o státních zaměstnancích, které vláda posoudí v rámci další diskuse. Tématem byla v neposlední řadě také budoucí spolupráce státu s městy a obcemi.
