Sociální sítě jsou fenoménem. Proměnily se v obry, kteří mají vliv na lidské jednání, jako nikdo další. Facebooku to však nestačí. Chce vládnout i umělé inteligenci nebo dopravním prostředkům na solární pohon.
Není to tak dávno, co skeptikové odsoudili Facebook jako dočasný módní výstřelek a jeho vstupu na newyourskou burzu v roce 2012 se málem posmívali. První týdny a měsíce naznačovaly, že měli pravdu. Ale dnes se ukazuje, že vsadit si proti Zuckerberbovi byla chyba.
Podle listu The Economist je dnes Facebook šestou nejhodnotnější veřejně obchodovanou společností na světě, s tržní hodnotou kolem 325 miliard dolarů. Sama sociální síť tvrdí, že ji každý měsíc využívá na 1,6 miliardy lidí. Téměř 1 miliarda lidí, tedy třetina ze všech, kteří mají přístup k internetu, se ke svému facebookovému účtu přihlašují každý den.
Ve Spojených státech lidé tráví více než jednu pětinu ze svého „internetového“ času právě na Facebooku, což je dvakrát více než na vyhledavači Google a YouTube dohromady. Zároveň jde o jednu z nejmocnějších společností v reklamním byznysu. Během dvou let se příjmy z reklamy Facebooku více než zdvojnásobily na 18 miliard dolarů v roce 2015.
Během té doby se také Zuckerbergovo impérium stalo jedním z nejvíce nakupujících firem v technologickém odvětví. Od roku 2012 utratil Facebook více než 25 miliard dolarů za nákupy aplikací jako Instagram, WhatsAp nebo Oculus. Američané tak se Facebookem tráví kolem 30 % svého „mobilního“ času.
Facebook už dávno nemá punc jen obyčejné sociální sítě, ale jedná se zcela nepokrytě o holdingovou společnost. Zuckerberg sám ale svou společnost vidí jako tu, která bude udávat směr v technologickém byznysu a bude tak vytvářet přímou konkurenci například Googlu. Facebook se chce totiž zaměřit na budoucnost komunikačních technologií, umělé inteligence a virtuální reality. Kromě toho chce k internetu připojit lidi, pro něž je taková možnost zatím nedostupná. V jednom z možných schémat dalšího rozvoje se také počítá s vývojem letadla na solární pohon. Tyto plány mohou znít megalomansky, ale Zuckerberg byl podle Economistu člověkem, kdo dokázal vidět za horizont současných možností.
Facebook své pozice dosáhl skrze vliv a sílu, které mu internet skýtá. Jde od úspěchu k úspěchu a někdy se jen těsně vyhnul koncům, které vzaly podobné projekty, jako například Friendster nebo MySpace. A přitom nechybělo mnoho a Zuckerberg svůj lajkovací byznys v roce 2006 prodal společnosti Yahoo za 1 miliardu dolarů. Naštěstí pro něho z obchodu vycouval v momentě, kdy se Yahoo snažil vyjednat nižší cenu. Podobně nepochodily ani Microsoft nebo Viacom. Zuckerberg má vždy dlouhodobé plány.
Vedle toho, že Facebook drtí svého hlavního konkurenta Twitter co do příjmů z reklamy (Facebook je má až 8 krát vyšší), našel spoustu nových uživatelů také v zemích tzv. „emerging markets“, jako například Indonésii. Tam se již mobilní zařízení stávají běžnějšími než klasické počítače. Celá třetina uživatelů se rekrutuje z Asie (kromě Číny, kde je Facebook blokovaný), další třetina z Ameriky a Evropy a zbytek je rozeset různě po světě.
Facebook jasně ukazuje, že sociální sítě nemají vždy krátkou životnost. Přesto i zde panují obavy, že by se mohl objevit někdo, kdo je více „cool“ a Facebook na to nedokáže včas a pružně zareagovat. Jednou z cest, jak se případnému ústupu ze slávy vyhnout, podle Zuckerberga je, nevrhat se do zběsilých akvizic. „Mnoho společností se snaží nakoupit tak dva nebo tři technologické produkty s tím, že to pro úspěch stačí. Nás ale tohle nezajímá,“ říká. „Když se podíváte na vše, co děláme, zjistíte, že to dává smysl,“ dodává Zuckerberg.
Facebook se snaží dělat vše pro to, aby se hlouběji vryl do našeho každodenního života, čímž pravděpodobnost našeho odchodu k alternativním poskytovatelům kontaktu se vzdálenými lidmi a místy klesá. Jedním z takových kroků je kladení většího důrazu na komunikační služby jako Messenger nebo WhatsApp. Například nizozemská letecká společnost KLM dnes již běžně se svými klienty přes Messenger komunikuje.
Messenger již také experimentuje se službou osobní asistence, která se nazývá M. Jedná se o jakéhosi umělého společníka na nákupy, ale také osobního kouče nebo někoho, kdo za nás bude plnit různé úkoly. Internet se zkrátka mění, on-line aplikace s ním a Facebook si je toho dobře vědom.
Spřátelíme svět
Jeden z nejodvážnějších a nejvíce kontroverzních záměrů je převzít hlavní roli v propojení chudého světa s internetem a sociální sítí. Facebook se spojil s mobilními operátory v některých zemích rozvíjejících se trhů a vytvořil jakousi light verzi sebe sama. Ta je přístupná bez poplatků za přenos dat. Kritikové říkají, že jde jen o ekonomický kalkul, a s nějakou dobročinností to nemá nic společného.
Obávají se, že taková věc může sloužit pouze k monitorování každodenního života chudých lidí. Light verze Facebooku totiž nabízí přístup jen k omezenému počtu webových stránek, a navíc jen k těm, kde Facebook nějak figuruje. První takové pokusy byly učiněny v Indii, ale tamní telekomunikační regulátor je smetl ze stolu. Důvodem bylo porušení pravidel o neutralitě internetu. Mark Zuckerberg se ale nevzdává. Podle něj jde o správný směr, kterým by se měl Facebook rozvíjet za splněním své mise „vytvořit svět otevřenějším a propojenějším“.
A potom je tu Čína. Čínská vláda prozatím přístup na stránky západních internetových firem blokuje. Zuckerberg však nic nenechává náhodě a na zrušení tohoto omezení se připravuje. Učí se čínsky a působí v akademické radě na Tsinghua University v Pekingu.
Nedá se očekávat, že osobnost Marka Zuckerberga by Marku Zuckerbergovi dovolila další rozvoj své společnosti zastavit. Intenzita a zvídavost, s jakou je do práce pro svou firmu zapojen, připomíná Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu. Ten začal přes internet prodávat knihy, což byl konec konců jen odrazový můstek pro on-line prodej naprosto všeho.
Zuckerberg však již není motivovaný získáváním bohatství. Vloni se nechal slyšet, že většinu svého majetku postupně přenechá ve prospěch věcí, na kterých mu s jeho ženou záleží – spojovat lidi a budovat silná společenství.
-usi-
