Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii konstatuje, že společnost Tokyo Electric Power Company prokázala své schopnosti přesného a precizního měření radionuklidů přítomných v upravené vodě skladované v havarované elektrárně Fukušima. Vzorky odebrané pro zmíněnou zprávu analyzovala společnost Tepco, MAAE ve svých laboratořích v Monaku a v Seibersdorfu a Vídni v Rakousku a laboratoře třetích stran ve Francii, Jižní Koreji, Švýcarsku a USA.
Před havárií v elektrárně Fukušima Daiiči v březnu 2011 zajišťovalo 54 japonských reaktorů přibližně 30 procent elektrické energie v zemi. Během 14 měsíců od havárie však byla výroba elektřiny z jaderných elektráren v zemi zastavena, dokud nedojde ke změně regulace.
Dosud deset z 39 provozuschopných japonských reaktorů prošlo inspekcemi, které potvrdily, že splňují nové regulační bezpečnostní normy, a obnovilo provoz. Dalších 17 reaktorů požádalo o opětovné spuštění. V roce 2021 zajišťovala jaderná energie pouze 7,2 procent elektřiny v zemi.
Kontaminovaná voda, která se částečně používá k chlazení roztaveného jaderného paliva, se v areálu elektrárny upravuje v systému ALPS (Advanced Liquid Processing System), který odstraňuje většinu radioaktivní kontaminace s výjimkou tritia. Tato upravená voda je v současné době skladována v přibližně 1 000 nádržích v areálu. Celková kapacita nádrží činí přibližně 1,37 milionu metrů krychlových a očekává se, že všechny nádrže dosáhnou plné kapacity koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024.
Japonsko v dubnu 2021 oznámilo, že plánuje vypuštění vyčištěné vody uložené v lokalitě do moře po dobu přibližně 30 let, a požádalo MAAE o přezkoumání svých plánů z hlediska bezpečnostních standardů MAAE.
V souladu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními standardy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) je společnost Tokyo Electric Power Company (Tepco) povinna sledovat vlastnosti a aktivitu vyčištěné vody, aby mohla přesně vyhodnotit expozici obyvatelstva v důsledku vypouštění a dodržet své vnitrostátní regulační povolení.
MAAE v rámci svého víceletého přezkumu bezpečnosti nezávisle kontroluje typy a množství radionuklidů obsažených v upravené vodě z ALPS.
MAAE nyní zveřejnila svou nejnovější zprávu zahrnující nezávislé odběry vzorků a analýzy. MAAE v březnu 2022 pozorovala a umožnila odběr vzorků upravené vody analyzovaných ve zprávě z nádrží v areálu elektrárny Fukušima Daiiči. Tato voda byla odebrána z první dávky vyčištěné vody ALPS, která má být vypuštěna do moře.
Vzorky byly potvrzeny na základě mezilaboratorního porovnání, které zahrnuje oddělené testování a analýzu vzorků různými laboratořemi a následné porovnání výsledků a postupů za účelem určení jejich spolehlivosti a přesnosti. Vzorky odebrané pro tuto zprávu analyzovala společnost Tepco, MAAE ve svých laboratořích v Monaku a v Seibersdorfu a Vídni v Rakousku a laboratoře třetích stran ve Francii, Jižní Koreji, Švýcarsku a USA.
Čeká se na výsledky vzorků z moře a ryb
Další vzorky byly odebrány z jiných šarží vody a jsou podrobeny podobné analýze v rámci širšího procesu přezkoumání.
„Tato zpráva a výsledky analýz, které obsahuje, jsou důležitým milníkem v přezkumu bezpečnosti MAAE… …Údaje prokazují analytickou výkonnost společnosti Tepco prostřednictvím transparentního a přísného vědeckého procesu,“ řekl ředitel a koordinátor přezkumu bezpečnosti ALPS z odboru MAAE pro jadernou bezpečnost a zabezpečení a předseda pracovní skupiny Gustavo Caruso.
Další zprávy o potvrzení se budou týkat základních vzorků životního prostředí (např. mořské vody a ryb) z okolního prostředí elektrárny Fukušima Daiiči a posouzení schopností monitorovacích služeb zapojených do hodnocení vnitřní a vnější radiační expozice pracovníků elektrárny.
Zpráva byla zveřejněna v době, kdy pracovní skupina MAAE provádějící bezpečnostní přezkum japonského plánu na vypouštění vyčištěné vody do moře provádí svou poslední misi do Japonska před zveřejněním souhrnné zprávy agentury.
Během mise, která se konala od 29. května do 2. června, se pracovní skupina setkala v Tokiu se zástupci společnosti Tepco, jakož i s ministerstvem hospodářství, obchodu a průmyslu a Úřadem pro jadernou regulaci (NRA).
„Pracovní skupina využije této příležitosti k tomu, aby od společnosti Tepco a japonské vlády obdržela aktuální informace o jejich práci v posledních několika měsících a aby si potvrdila naše porozumění různým technickým detailům – to nám pomůže při přípravě komplexního posouzení bezpečnosti japonského plánu na vypouštění vody,“ uvedl Caruso.
Komplexní zpráva MAAE bude obsahovat rozsáhlé posouzení japonského plánu na vypouštění upravené vody z hlediska příslušných mezinárodních bezpečnostních standardů, přičemž budou zohledněny všechny poznatky a výsledky všech předchozích misí. Japonsko má v úmyslu začít vypouštět vyčištěnou vodu z ALPS v roce 2023 poté, co v květnu loňského roku získalo pro tento plán souhlas regulačního úřadu NRA.
Kontrola ze Soulu
Minulý týden navštívil areál elektrárny Fukušima Daiiči tým jihokorejských odborníků, aby zkontroloval vybavení a zařízení, která budou použita v procesu vypouštění. Tým tvořilo 21 odborníků z Korejského institutu jaderné bezpečnosti a Korejského institutu oceánských věd a technologií.
Korejská komise pro jadernou bezpečnost ve svém prohlášení uvedla, že se „tato návštěva zaměřila na záležitosti vyžadující potvrzení na místě v rámci procesu vědeckého a technologického přezkumu, který korejská vláda provádí od srpna 2021.“
Tým zkontroloval čisticí zařízení elektrárny, jako je ALPS, a nádrže K4, v nichž se uchovává vyčištěná voda. Zkontrolovali také mechanismy podvodního tunelu, který bude sloužit k vypouštění vyčištěné vody do moře.
„Tato návštěva dosáhla významného pokroku v procesu vědeckého a technologického přezkumu díky přímému potvrzení na místě a podrobnějšímu získávání údajů, ale pro přesnější posouzení jsou naplánovány další analytické a potvrzovací práce. Na základě toho plánujeme komplexně zhodnotit plány Japonska v oblasti znečištění vody souvisejícího s Fukušimou a zveřejnit výsledky.,“ uvedl vedoucí inspekčního týmu Yoo Gook-hee.
Nehoda kvůli tsunami
Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I společnosti Tepco v roce 2011 byla nejhorším jaderným incidentem od Černobylu 1986 a po ní jediná další havárie označená na stupnici INES nejvyšším stupněm 7. Problém vznikl následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami 11. března způsobenou mimořádně silným zemětřesením v oblasti Tóhoku.
Jaderná elektrárna Fukušima I disponovala 6 reaktory, z nichž 3 reaktory byly v provozu a zbylé reaktory byly odstaveny z důvodu pravidelné údržby. Při zemětřesení došlo k automatickému odstavení reaktorových bloků 1, 2 a 3, které byly tou dobou v provozu. Zároveň došlo k přerušení elektrického vedení společnosti Tepco vedoucího do elektrárny a napájení elektrárny tak převzaly dieselové generátory. Následná vlna tsunami poničila zařízení elektrárny do takové míry, že bloky 1, 2 a 4 ztratily veškeré zdroje napájení, blok 3 byl napájen z baterií až do jejich vyčerpání, které nastalo ráno 13. 3. 2011. Blok 5 ztratil zdroje střídavého proudu a blok 6 byl napájen ze vzduchem chlazeného dieselového generátoru, který jako jediný odolal tsunami.
Je důležité si uvědomit, že nedošlo jen ke zničení vybavení elektrárny, ale kompletně celé infrastruktury – byly zničeny automobily a těžká technika, zasažená elektrická zařízení byla nepoužitelná, komunikace a přístupové cesty byly poničené, neprůjezdné a plné trosek, které bylo velmi obtížné bez těžké techniky odstranit a situaci na místě též ztěžovaly i následné otřesy.
Na 1. bloku došlo přibližně po 4 hod od zemětřesení k poškození aktivní zóny reaktoru vlivem ztráty chlazení. Druhý den 12. 3. 2011 ráno bylo obnoveno chlazení reaktoru a v odpoledních hodinách i řízená ventilace, při níž došlo k vodíkové (nikoliv jaderné) explozi. Exploze způsobila výpadek dodávky chladící vody do reaktoru, který se podařilo obnovit až večer téhož dne.
Na 2. bloku došlo ke ztrátě chlazení aktivní zóny až 14. 3. 2011 po výpadku parní turbíny pohánějící systém doplňování chladiva. Při následných analýzách bylo zjištěno, že velký únik radioaktivních látek, který zamořil okolí jaderné elektrárny, byl pravděpodobně způsoben netěsností primárního kontejnmentu 15. 3. 2011.
Na 3. bloku došlo k výpadku parní turbíny pohánějící systém doplňování chladiva již 13. 3. 2020 a kolem poledne došlo k poškození aktivní zóny reaktoru.
Na 4. bloku, který nebyl v provozu, se přes propojené systémy s 3. blokem dostal vodík vlivem ventilace 3 bloku a následně 14. 3. 2011 došlo opět k vodíkové (nikoliv jaderné) explozi i na 4. bloku.
Na 5. a 6. bloku nedošlo k poškození aktivní zóny, protože bloky byly v plánované odstávce a napájení bylo zajištěno díky dieselovému generátoru, který nebyl poničen vlnou tsunami.
Únik z fukušimské havárie byl řádově nižší, než z černobylské havárie. Celkové zasažené území tvořilo jen cca 6 procent území ve srovnání s Černobylem. Relativně malá míra zasažení území byla dána zejména povětrnostními podmínkami. Vlivem počasí zasáhlo území pouze cca 20 procent spadu, zbytek byl rozptýlen nad mořskou hladinou. I přesto bylo nutné některé části území nutné evakuovat již v prvních chvílích po havárii, a to v severovýchodním směru, v jakém převažoval směr větru nad pevninou. Na části území byla evakuace obyvatelstva zahájena již 6 hodiny po zemětřesení.
Nejprve se evakuace týkala území v okruhu 2 kilometrů od elektrárny, následně byla rozšířena do vzdálenosti 3 kilometrů a ve 21:23 a nařízeno ukrytí obyvatel v budovách v rozmezí 3 až 10 kilometrů opd elektrárny.
Dne 12. března byla v 5:44 vyhlášena evakuace pro území do vzdálenosti 10 kilometrů od elektrárny, téhož večera v 18:25 pak došlo k rozšíření až na 20 kilometrů. První únik (díky ventilaci kontejnmentu a vodíkové explozi) nastal už 12. března (okolo 16 hodiny), největší únik nastal pak až 15. března 2011. Vzhledem k tomu, že část obyvatelstva byla evakuována až v období po úniku, provázela evakuaci řada opatření směřující k posouzení míry kontaminace obyvatelstva a v mnohých případech i dekontaminaci osob. Vlivem přítomnosti radioaktivního jódu I-131 byla též zavedena jodová profylaxe u obyvatelstva i zasahujících osob.
Úplná evakuace osob z území do 20 kilometrů byla dokončena dne 15. března 2011. V tento den bylo zároveň nařízeno ukrytí obyvatelstva v budovách v okruhu 20 – 30 kilometrů od elektrárny a od 25. března 2011 byla na tomto území vyhlášena dobrovolná evakuace. Jednadvacátého dubna vláda vyhlásila dvacetikilometrové území okolo elektrárny za zónu se zákazem vstupu.
(hrb)
