Evropské automobilky, kdysi symbol stability a prosperity, jsou v současné době ochromeny. Čelí kombinaci negativních faktorů, které narušují tradiční obchodní modely. Nejistota panuje i v oblasti cel ze strany USA, což dále ohrožuje jejich ziskové marže.
„Dohoda mezi EU a USA zatím nepřinesla německému automobilovému průmyslu žádnou jasnost ani zlepšení,“ uvedla prezidentka Asociace automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müllerová. Na automobily a automobilové díly se totiž i nadále vztahuje clo ve výši 27,5 procenta. To výrazně zatěžuje německé výrobce automobilů a další dodavatele automobilového průmyslu.
Nepříjemné překvapení
Müllerová požaduje, aby Evropská komise společně s německou vládou vyvinuly další úsilí a donutily americkou stranu snížit cla na 15procentní sazbu. Zdroj z Komise uvedl, že by k úpravám cel mělo dojít brzy.
Po uzavření dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou automobilový průmysl předpokládal, že se 15procentní sazba začne uplatňovat od prvního srpna.
To se ale po vydání výkonného nařízení amerického prezidenta nestalo. Generální ředitel automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius už dopředu avizoval, že německé automobilky přijmou clo ve výši 15 procent.
Obrovské investice
Někteří z německých manažerů živili naději na lepší dohodu až do poslední chvíle. Šéf Volkswagenu Oliver Blume prohlásil, že chce uzavřít samostatnou dohodu s cílem snížit cla pod 15 procent výměnnou za slib „obrovských investic v USA“.
Ne všichni ale souhlasili s dalšími sliby pro Trumpovu administrativu. „Důležitější je otázka, zda jsou naše produkty atraktivní,“ zdůraznil generální ředitel BMW Oliver Zipse.
Mohlo by vás zajímat
Snížení marží
Analytici odhadují, že společnost BMW utrpí v tomto roce ztrátu až 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) v důsledku vyšších cel mezi EU, USA a Číny. Automobilka oznámila, že cla sníží její provozní marže o 1,25 procentního bodu. V druhém čtvrtletá se pohybovaly na úrovni 5,5 procenta.
Sigrid de Vries, generální ředitelka evropského sdružení automobilových výrobců Acea, naopak tvrdí, že se politici i firmy mají v transatlantickém obchodu zaměřit na snižování všech obchodních překážek.
Dopady covidu
Cla jsou pouze jedním z mnoha problémů, s nimiž se evropský automobilový průmysl potýká. Stále vstřebává několik krizí, které se překrývají – dopady pandemie covid-19, technologické změny, regulační tlak a zesilující globální konkurence.
Pandemie covidu zásadně narušila dodavatelské řetězce. Ekonomické oživení bylo pomalé a nerovnoměrné, přičemž inflace a prudce rostoucí ceny energií snižovaly marže výrobců. Tradičně stabilní odvětví se stalo nestabilním.
Loni německý automobilový gigant Volkswagen oznámil, že plánuje uzavřít nejméně tři ze svých deseti továren v Německu a propustí desítky tisíc zaměstnanců.
Technologické změny
Jádrem současné krize je snaha evropského průmyslu držet krok s technologickými změnami. Přechod na elektromobily (EV) vyžaduje zcela nové dovednosti, zaměřené na software, technologii baterií a elektronickou integraci.
Evropské firmy se přizpůsobují pomalu. Konkurenti, zejména čínské značky jako BYD, se díky silné podpoře Pekingu dostali do čela. Zatímco evropské značky váhají s plným nasazením EV, tempo udávají čínští výrobci.
Přísné emisní limity
Klimatické předpisy EU představují další výzvu. V roce 2020 EU zpřísnila své cíle pro emise CO₂ u automobilů a požaduje, aby výrobci snížili průměrné emise nových vozidel o 55 % do roku 2030 a o 100 % do roku 2035 (v porovnání s úrovněmi z roku 2021), čímž fakticky nařizuje postupné vyřazení spalovacích motorů.
Výrobci vyjádřili obavy a argumentovali, že cíle jsou vzhledem k aktuálnímu stavu trhu a infrastruktury příliš agresivní. Evropský parlament s neochotnou podporou skupin S&D a Renew na začátku tohoto roku souhlasil s odložením finančních sankcí pro výrobce, kteří nesplňují požadavky, o tři roky. Sankce začnou platit v roce 2029 namísto roku 2026, což automobilkám dá více času se přizpůsobit, aniž by se oficiálně změnil termín pro postupné vyřazení spalovacích motorů do roku 2035.
Čínské dotace
Zároveň se zvyšuje konkurenční tlak. Čínské značky rychle získávají na popularitě. Úspěch je způsoben státními dotacemi, které čínským výrobcům umožňují nabízet nižší ceny.
Kromě cenového tlaku čelí Evropa akutní zranitelnosti dodavatelského řetězce. V dubnu 2025 uvalila Čína zákaz exportu na šest prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů, které se používají v elektromobilech a hybridních vozidlech.
Dopad na automobilový průmysl byl značný. Podle Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) donutila dubnová omezení zastavit provoz v několika továrnách. Jednou z nich byla společnost Suzuki Motors v Maďarsku.
Rozporuplné reakce na záchranný plán
Brusel slíbil plán na investice do výroby baterií, dodávek kritických surovin a inovací v oblasti autonomních vozidel. „Chci, aby náš evropský automobilový průmysl zaujal vedoucí pozici,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. „Budeme podporovat domácí výrobu, abychom se vyhnuli strategické závislosti, zejména v oblasti výroby baterií.“
Záměr vyvolal smíšené reakce a v mnoha kruzích i zklamání. Levicoví zákonodárci jej v Evropském parlamentu označili za „plán korporátních dotací, který zaměstnancům nabízí jen málo“.
Kde jsou konkrétní kroky?
Europoslanec Daniel Obajtek (ECR/Polsko), člen parlamentního výboru pro průmysl, naopak postrádá konkrétní kroky na podporu průmyslu. „Akční plán Komise je plný velkolepých vizí, ale chybí mu praktická opatření k zajištění konkurenceschopnosti Evropy. Místo toho, aby zmírnil regulační zátěž a řešil rostoucí výrobní náklady, přidává další a další vrstvy byrokracie a zároveň zachovává klimatické cíle, které znevýhodňují evropské výrobce,“ reagoval.
Europoslanec Mohammed Chahim (S&D/Nizozemsko) z odpovědnosti za ztrátu konkurenceschopnosti evropského automobilového sektoru viní i samotné firmy. „Stejně jako v případě Nokie je to nedostatek inovací, který ohrožuje naši budoucnost. Ne cíle, které jsme si stanovili před osmi lety,“ uvedl europoslanec.
Automobilový průmysl EU zaměstnává 13,8 milionu lidí, což představuje 6,1 procenta celkové zaměstnanosti v Unii. V zemích jako Slovensko, Rumunsko, Švédsko, Česká republika, Maďarsko a Německo představuje tento sektor více než 10 procent celkové zaměstnanosti.
