Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, bude větší tlak na samostatnost evropského společenství. S tím bude souviset tlak na zvýšení kapacity evropského obranného průmyslu a bude třeba si uvědomit, že musí dojít k obnově a navýšení zbrojní výroby, daleko větší podpoře evropských institucí a ke změně přístupu bank. Nejen na evropské úrovni, ale i na národních úrovních s ohledem na financování zbrojního průmyslu. Je třeba také klást důraz na zapojení domácího průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
Jaký vliv bude mít podle vás zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem na bezpečnostní situaci v Evropě?
Zvolení Donalda Trumpa bude mít vliv na bezpečnostní situaci v Evropě, neboť dle mého bude větší tlak na samostatnost evropského společenství, aby se samo více staralo o bezpečnost v Evropě a s tím spojené zvyšování bezpečnostních kapacit, a nespoléhala se na Spojené státy.
A dokáže to?
Toto není nic nového, neboť i v předchozím funkčním období prezidenta Donalda Trumpa jsme tento apel slýchávali, a to zvláště se zaměřením na plnění výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP. Když tehdy Donald Trump do prezidentského úřadu nastupoval, tak tento závazek plnilo 5 zemí a když končil, tak tento závazek plnilo 11 zemí, to znamená, že tento apel byl víceméně vyslyšen.
Ale „plničů 2 procent HDP“ bude nakonec více, ne?
V současné době se předpokládá, že v roce 2024 plánuje splnit tento závazek 20 zemí NATO. Takže se domnívám, že v novém funkčním období prezidenta Donalda Trumpa bude tento tlak pokračovat. Rovněž tak si myslím, že Donald Trump se bude snažit, aby EU převzala větší odpovědnost za pomoc Ukrajině, což znamená další tlak na zvyšování kapacit v oblasti evropského obranného průmyslu. Přesto se ale domnívám, že ve svém novém funkčním období se bude hlavně zaměřovat na domácí témata, jako ekonomika, snížení inflace, snížení cen léků a zdravotní péče, odstranění překážek a regulací směřující k větší energetické soběstačnosti Spojených států. A v neposlední řadě na řešení bezpečnostní situace směrem k nelegální migraci.
Jaký vliv bude mít podle vás zvolení Donalda Trumpa na obranný průmysl v Evropě?
S očekávaným tlakem na zvýšení kapacity evropského obranného průmyslu si bude třeba mimo jiného uvědomit, že bude muset dojít k obnově a navýšení zbrojní výroby, daleko větší podpoře evropských institucí a ke změně přístupu bank, nejen na evropské úrovni, ale i na národních úrovních s ohledem na financování zbrojního průmyslu. Bez zajištění stabilního financování formou investičních a provozních úvěru, nebude možno tomuto tlaku efektivně čelit. Zde je třeba také klást důraz na zapojení domácího průmyslu a nesoustředit se jen na zahraniční projekty.
Jaký dopad bude mít Trumpovo zvolení obranný průmysl v České republice?
Co se týče České republiky, tak ta má poměrně rozvinutý obranný průmysl, ale potýká se se stejnými finančními problémy jako další evropský obranný průmysl. Zde bude muset dojít k většímu zapojení Národní rozvojové banky.
Další překážkou k zefektivnění zbrojního průmyslu je třeba nejen v České republice, ale i na úrovni Evropské unie, odstranit byrokratické překážky a zefektivnit proces realizace jednotlivých projektů.
Pro další rozvoj českého obranného průmyslu bude nutné odstranit nejen zmiňované překážky, ale také zaměřit se na zvýšení výstupů vědy, výzkumu a inovací a využít potenciálu české a evropské vědy a výzkumu. Jak je vidět ze současných bezpečnostních konfliktů a krizí, není to jen otázka zajištění dostatečných zdrojů a kvantity, ale je důležité dosáhnout technologického pokroku v oblasti vojenských technologií a zbraňových systémů.
Čím si vysvětlujete nejednotnost (kompatibilita, komunikace) v armádních akvizicích nejen v ČR, ale i v Evropě? Je šance na nápravu, jaká?
Obecně v rámci aliance a používání jednotlivých technologií a zbraňových systémů je interoperabilita a kompatibilita přetrvávajícím problémem, který se více či méně daří řešit, ale v tomto technologicky složitém prostředí je to přetrvávající komplikace, protože řízení, velení a komunikace je jedním ze základních prvků kooperace na jednotlivých úrovních velení. A to zvláště v aliančním prostředí, kde není nastavena jednotná unifikace.
Jedná se ale o problém, který je spíše technického rázu a jak je vidět, tak nestačí alianční normy tzv. Stanagy a na národní úrovni Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, který by měl na tyto problémy poukazovat a zabraňovat tomu, aby nedocházelo k nekompatibilitě a tím pádem ke snížené interoperabilitě.
V České republice se na to budeme muset více zaměřit, a to u každého jednotlivého projektu či tendru, aby nedocházelo ke zmíněným problémům, protože Armáda ČR je zatížena z hlediska přechodu od vojenské techniky východní provenience na techniku západní, což tento problém ještě umocňovalo.
Dokážete si představit, jak bude například stíhačka 5. generace F-35 komunikovat s tanky Leopard z Německa, děly Caesar z Francie, bojovými vozidly pěchoty CV90 ze Švédska a dalšími aktuálními zbraňovými akvizicemi Armády ČR z různých zemí?
Proto, aby byla možná komunikace mezi F-35, Leopardy a CV-90 bude muset rezort obrany více investovat do řídících a velících komunikačních systémů.
Jan Hrbáček
