Šlo o veřejnou podporu nebo ne? Městský soud v Praze bude opět posuzovat příběh převodu majetku Českých drah na tehdejší Správu železniční dopravní cesty, nyní Správu železnic, ke kterému došlo v roce 2008. Za administrativní budovy, depa, dílny či technická vozidla získal státní dopravce 12 miliard korun. Nejvyšší soud nyní vyhověl dovoláním soukromých dopravců RegioJet a Student Agency, podle kterých šlo o nedovolenou státní podporu a nekalou soutěž. Letitý spor se tak vrací na svůj začátek.
Nejvyšší soud ve svém aktuálním rozhodnutí zrušil původní verdikt Městského soudu v Praze z roku 2019 i rozsudek vrchního soudu z roku 2020. Městský soud v tehdejším verdiktu argumentoval tím, že i kdyby šlo o nedovolenou veřejnou podporu, nebylo by možné rozhodnout o jejím vrácení. Pominula totiž desetiletá promlčecí lhůta spojená s pravomocemi Evropské komise. Nejvyšší soud spor řešil několik let, podal kvůli tomu i předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU v Lucemburku.
Ekonomický deník požádal o okomentování kauzy advokáta Michala Mazla. Otázka zněla, jakým způsobem může nyní Městský soud v Praze postupovat. Jak advokát Mazel upozornil, s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu v tuto chvíli nelze bližší predikci poskytnout a komentář tak pracuje s určitou mírou obecnosti. „Z argumentace Soudního dvora EU, jenž se otázkou na žádost Nejvyššího soudu zabýval, však vyplývá, že uplynutím promlčecí lhůty ve vztahu k pravomoci Evropské komise nedochází ke zpětné legalizaci protiprávního stavu. Vnitrostátní soudy, které mají zejména chránit práva jednotlivců, tak mohou i v takovém případě rozhodnout o povinnosti navrátit veřejnou podporu poskytnutou v rozporu s příslušnými právními předpisy,“ konstatoval Mazel.
Advokát Mazel zároveň upozornil na to, že se soudy nižších stupňů v dosavadním průběhu řízení vůbec nezabývaly otázkou, zda se v posuzovaném případě o veřejnou podporu jedná a zda jejím poskytnutím došlo k porušení právních předpisů Evropské unie, případně zda v důsledku toho vznikly a trvají povinnosti žalovaných, jichž se žalobci domáhají. „Nejvyšší soud tedy nemohl postupovat jinak než tato rozhodnutí soudů zrušit, jelikož bez tohoto posouzení nelze o návrhu žalobců rozhodnout,“ uvedl. Dodal, že Městský soud v Praze se proto nyní bude muset zabývat právě těmito otázkami. Zároveň by při tom měl podle Mazla zohlednit i výklad právní úpravy Evropské unie učiněný Soudním dvorem EU a Nejvyšším soudem.
„Dojde-li soud k závěru, že se v posuzovaném případě o veřejnou podporu jednalo a že jejím poskytnutím došlo k porušení právních předpisů, může rozhodnout o povinnosti takto poskytnutou veřejnou podporu vrátit či nařídit jiná v tomto konkrétním případě vhodná nápravná opatření,“ upozornil Mazel. Jelikož dosud soudy podle právníka Michala Mazla základní posouzení nároku neprovedly, není možné verdikt Městského soudu v Praze předjímat. Nejvyšší soud také podle něj v rámci svého rozhodnutí neposkytl žádné vodítko ani závazný právní názor, protože se zabýval pouze výkladem právní úpravy ve vztahu k možnosti nařízení vrácení veřejné podpory, na jejímž základě došlo původně ze strany nižších soudů k zamítnutí žaloby.
České dráhy považují žalobu za nedůvodnou
Ekonomický deník požádal o vyjádření ke sporu také České dráhy. Tiskový mluvčí státního podniku Filip Medelský uvedl, že aktuálně čeká České dráhy seznámení s rozhodnutím Nejvyššího soudu. „Následně zvážíme náš další postup. Nadále jsou však ČD přesvědčeny, že žaloba důvodná není. Stejně jako v jiných obdobných případech nebudeme stále řešený spor nyní více komentovat,“ poznamenal.
Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka v minulém týdnu odpověděl, že úřad zatím nedostal rozhodnutí Nejvyššího soudu v písemné podobě, komentovat spor tak bude ministerstvo až po prostudování písemného vyhotovení rozsudku.
Podobně strohá odpověď přišla i ze strany RegioJetu. Mluvčí soukromého dopravce Alexandra Janoušek Kostřicová uvedla, že spor komentovat nebudou. Jak popsala agentura ČTK, společnost RegioJet podnikatele Radima Jančury obchod Českých od začátku kritizovala, účastníci transakce prý zvolili špatný způsob ocenění převáděného majetku a výsledná částka byla výrazně nadhodnocená. Podle posudků soukromého dopravce měl majetek hodnotu necelých pěti miliard korun. RegioJet proto obchod označoval jako nedovolenou veřejnou podporu, která by mohla dráhy proti konkurenci zvýhodnit například při nákupu nových vlaků.
Žalobu podal RegioJet v dubnu 2015. Na žalované straně jsou České dráhy, Správa železnic a ministerstvo dopravy. Ještě předtím se Jančurova společnost ve stejné věci obrátila se stížností k Evropské komisi, která v roce 2012 prověřování zastavila s odůvodněním, že pro jeho pokračování nedostala dostatek informací.
Tereza Čapková
