Starostové brněnských městských částí dali zelenou výstavbě horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do metropole. S projektem už souhlasilo také vedení čtrnácti obcí na Vysočině a v Jihomoravském kraji, v jejichž blízkosti horkovod povede, informovala o tom společnost Teplárny Brno. „Naším cílem je snížit závislost Brna na plynu, redukovat emise škodlivých látek v ovzduší a především stabilizovat a snížit ceny tepla pro naše zákazníky,“ uvedl generální ředitel společnosti Petr Fajmon.
Společnost Teplárny Brno podle něj se starosty městských částí probírala, jak se jich výstavba horkovodu dotkne a s jakými přínosy či omezeními musejí počítat. „Se starosty budeme spolupracovat i nadále a řešit s nimi všechny klíčové posuny v projektu, a to tak, abychom co nejméně zatížili život obyvatel,“ konstatoval Fajmon.
Výstavba horkovodu z Dukovan do Brna patří mezi největší energetické projekty v historii České republiky. Cílem je zajištění spolehlivých dodávek tepla a snížení závislosti Brna na plynu. V současnosti metropole potřebuje zemní plyn z 80 procent.
Výstavba horkovodu je plánovaná na rok 2027 s tím, že přípravné činnosti na území města Brna budou zahájeny již v roce 2025. Stavební práce potrvají zhruba čtyři roky. Jak v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS), cena výstavby horkovodu je odhadována na 19 miliard korun. Jedná se o předpokládané výdaje v roce 2030, které už zahrnují rezervu na budoucí inflaci. „Financování bude vícezdrojové. Zvažujeme, kromě případných dotací jak z národních, tak z evropských fondů, rovněž financování prostřednictvím evropských i komerčních institucí,“ sdělila.
Mohlo by vás zajímat
Hlavním investorem je společnost Teplárny Brno, která bude projekt financovat z vlastních i externích zdrojů, jako jsou především dotace a bankovní úvěry. Vedle společnosti Teplárny Brno počítá s nutnou investicí také ČEZ, vlastník Jaderné elektrárny Dukovany, který na hranici elektrárny zrealizuje výměníkovou stanici.
Horkovod, který má být dlouhý přes 42 kilometrů, povede z dukovanské elektrárny nezastavěným územím poblíž 14 obcí na jižní Moravě a Vysočině do brněnské městské části Bosonohy, odkud Teplárny Brno rozvedou teplo dvěma větvemi po městě. První z nich povede směrem na Bohunice. Jedná se o napojení oblastí Kohoutovic, Nový a Starý Lískovec, Bohunice, Fakultní nemocnice Bohunice a univerzitní kampus s protažením až do oblasti Starého Brna. Díky tomu bude možné zásobovat podle společnosti Teplárny Brno i budoucí odběratele napojené na nový horkovodní propoj v lokalitách Staré Brno – Provoz Špitálka.
Druhá obchvatná větev bude směřovat na Bystrc, kde se na něj napojí městská část a dále povede do oblasti Králova Pole. Po trase pak dále umožní napojení lokalit Komín a Jundrov a poté i Králova Pole, Žabovřesk, Lesné, Vinohrad a Líšně. Součástí horkovodní cesty vznikne také jeden tunel o délce 1100 metrů pod kopcem Bučín u Tetčic, který je součástí Přírodního parku Bobrava.
„Nejen v těchto lokalitách máme také mnoho plynových kotelen, které jsou většinou na okrajových sídlištích. Chceme je v budoucnu kompletně zrušit a nahradit je malou moderní výměníkovou stanicí. Výhoda je, že moderní technologie bude podstatně menší než stávající kotelny. V současných prostorách tak vzniknou třeba nová místa k pronájmu nebo ke komunitnímu využití. O konkrétních plánech se však ještě chceme bavit s jednotlivými městskými částmi,“ zmínil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Dodal, že v rámci výkopových prací mohou starostové počítat také s opravou chodníků či komunikací.
Ekonomický deník informoval také o tom, že podle oslovených expertů je záměr výstavby horkovodu technicky náročný a finančně nákladný, ale přesto se vyplatí.
„Jsme na začátku přechodu k nízkoemisní energetice. Poptávka po čistší energii bude výrazně narůstat – a přitom není mnoho zdrojů, které by ji uměly zajistit především v energeticky náročném zimním období. Čím více se budeme blížit dekarbonizaci, tím více bude využití jaderné energie pro dodávky tepla, především pro větší aglomerace, výhodné,“ uvedl například ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.
(teč)
