Město Trutnov podalo kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který potvrdil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) při spáchání správního deliktu spočívajícího v nevyloučení uchazeče „Sdružení BAK a PROFIL NÁBYTEK“ z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas – dodávka vybavení interiéru“.
Zadavatel stanovil položkový rozpočet a při posuzování nabídek hodnotící komise zjistila chybu při výpočtu nabídkové ceny a požádala tedy o její vysvětlení. Uchazeč uvedl, že omylem nacenil 90 kusů místo požadovaných 9. V rámci tohoto vysvětlení pak rovněž po přepočtu snížil celkovou nabídkovou cenu. Hodnotící komise toto vysvětlení přijala, hodnotila nabídku s upravenou – nižší – cenou a zadavatel nakonec tuto nabídku vybral jako nejvhodnější. Jak ÚOHS tak krajský soud však považovaly uvedené vysvětlení za změnu nabídky a stanovily, resp. potvrdily postup zadavatele jako správní delikt ohodnocený pokutou 50 tis. Kč.
Zadavatel ve své kasační stížnosti uváděl, že se v uvedeném případě jednalo o zjevnou početní chybu, která má pouze formální vliv na nabídkovou cenu. Navíc se ve svém rozhodování vedle principu transparentnosti řídil i požadavkem maximální hospodárnosti. Ve své argumentaci rovněž odkázal na dva judikáty, které měly potvrzovat jeho správný postup.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Nejvyšší správní soud se zcela ztotožnil se závěry ÚOHS i krajského soudu. Jádrem sporu bylo, zda je možné akceptovat vysvětlení uchazeče, nebo je nutné ho ze zadávacího řízení vyloučit. Všechny instance se jednoznačně shodly, že v daném případě se jednalo o zjevnou početní chybu, která měla zásadní vliv na nabídkovou cenu. Uchazeč tak vlastně upravil svou nabídku. Svou argumentaci Nejvyšší správní soud opírá o § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který výslovně uvádí, že hodnotící komise potažmo zadavatel mohou v nabídce pominout pouze zjevné početní vady, které nemají vliv na nabídkovou cenu. V úvahu je však nutné vzít i § 43 zákona, který stanoví, že uchazeči jsou svými nabídkami vázáni po dobu zadávací lhůty, a dále také § 82, jenž praví, že zadavatel je povinen uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce uchazeče. Postup zadavatele mohl vést rovněž k porušení zásady transparentnosti, neboť podle tehdy platného § 71 odst. 9 zákona mohly být uchazečům přítomným na otevírání obálek sděleny informace o nabídkových cenách. Tyto informace musel rovněž zachycovat protokol o otevírání obálek. Nejvyšší správní soud také připomněl, že současná právní úprava v § 46 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek umožňuje objasnění nabídek ve formě opravy položkového rozpočtu. Tato oprava však nesmí mít vliv na celkovou nabídkovou cenu nebo jiné kritérium hodnocení nabídek. Podle názoru soudu by připuštění podobných úprav nabídek mohlo vést k záměrnému vytváření chyb v položkových rozpočtech a uchazeč by pak mohl podle vývoje zadávacího řízení volit vysvětlení, které by mu více vyhovovalo.
Nejvyšší správní soud odmítl také stěžovatelem citovanou judikaturu pro její odlišnost od projednávané situace. V jednom případě se jednalo o situaci, kdy uchazeč v různých částech nabídky uváděl odlišné údaje, které však neměly vliv na hodnoty, jež byly předmětem hodnocení. V druhém případě se jednalo o vysvětlení, které vyplývalo z nejasné formulace zadávací dokumentace, kterou však nelze klást k tíži dodavateli.
[/mn_protected]
Nejvyšší správní soud shrnul své rozhodnutí, že v případě uvedeného zadávacího řízení měla být nabídka „Sdružení BAK a PROFIL NÁBYTEK“ ze zadávacího řízení vyřazena a uchazeč měl být vyloučen.
Jiří Reichl
