Podle analýzy vycházející ze sběru takzvaných velkých dat mají města obrovský zemědělský potenciál. Jsou prý schopna vyprodukovat deset procent světové produkce luštěnin, kořenové, hlízovité a jiné zeleniny.
Ještě před deseti lety vědci z Carnegie Mellon University uváděli, že doprava rostlinné zemědělské produkce z venkova do měst zodpovídá za čtyři procenta světových emisí skleníkových plynů. Alternativou tedy mělo být zemědělství přímo ve městech. Jenže v mnoha případech se stávalo, že tento typ farmaření je v konečném důsledku méně šetrný ke klimatu, že dovoz potravin z venkova.
Dnes už je situace odlišná. Mnoho městských vertikálních farem je schopno recyklovat vodu pro zavlažování. Jenže tím problémy zemědělství ve městech nevymizely. Málokterá farma, která se nachází ve větších sídlech, je schopna si na sebe vydělat. Ve Spojených státech jich je životaschopná jen asi třetina.
180 milionů tun potravin
Děje se tak i přesto, že řada amerických měst i států podmínky pro zakládání a provoz městských farem již několik let zmírňuje nebo pro ně dokonce nabízí finanční či daňové pobídky. Stále tak není zcela zodpovězená otázka, zda mají městské farmy smysl nebo zda učiní města zelenějšími. Nejnovější analýza publikovaná v časopise Earth´s Future však přinesla mnoho odpovědí na mnoho otázek. A pro městské farmy vyznívají pozitivně.
„Nejen že mají potenciál zajistit několik procent globální produkce potravin, ale mohou přinést i další vedlejší benefity s pozitivními sociálními dopady,“ řekl portálu CityLab.com Matej Georgescu, profesor geografie a urbanistického plánování z Arizonské státní univerzity, jeden z autorů zmíněné analýzy.
Kromě něj na ní pracovali vědci z čínské Čching-chua univerzity, Kalifornské univerzity, Univerzity Berkeley a Havajské univerzity. Pro studii využili software Earth Engine společnosti Google, s jehož pomocí zpracovali data o světové populaci, vývoji meteorologické situace ve městech a mnoho dalších potřebných a užitečných údajů.
Výsledky jsou poměrně překvapivé. Pokud by se podařilo ve světových metropolích efektivně aplikovat městské farmaření, byla by města schopna vyprodukovat ročně kolem 180 milionů tun potravin. To odpovídá přibližně deseti procentům produkce luštěnin, hlízovité, kořenové a další zeleniny, jež se na světě každý rok vypěstuje.
160 miliard dolarů
Jde o skutečně obrovská čísla. Autoři doufají, že jejich studie motivuje i další vědce ze všech možných oborů včetně urbanistických plánovačů a lokálních politiků, aby městské zemědělství začal brát vážně jako jeden z možných zdrojů pro docílení trvale udržitelného rozvoje.
Analýza si také všímá pozitivních vedlejších dopadů na městský ekosystém. Patří mezi ně například snížení ohřívání měst, menší intenzita přívalových dešťů, snížení koncentrace dusíku či energetické úspory. Vědci všechny uvedené benefity vyčíslili na 160 miliard dolarů, které by tak celý svět každý rok ušetřil.
O těchto efektech se hovoří již desítky let. Teprve až když je byl někdo schopen převést na peníze, začínají nabývat na popularitě. Georgescu a jeho tým se nyní soustředí na to, jak potenciál příznivých ekologických dopadů městského zemědělství přetavit do reality. Některé části totiž mnoho měst už hojně má. Jde zejména o stromy v ulicích nebo městské parky. Nicméně pokud by mělo dojít k plnému využití potenciálu městských farem, ušetřilo by prý lidstvo ročně kolem 15 miliard kilowatthodin energie.
Big data pro urbanistické plánování
„Neměli jsme žádné tušení o skutečných úsporách až do doby, než jsme vyvinuli poměrně přesný algoritmus a provedli potřebné výpočty,“ uvedl Georgescu. Podle něj se o něco podobného dosud nikdo nepokusil, a tak bude zmíněná analýza sloužit jako určité měřítko pro všechny další, které v budoucnu přijdou.
Podle Roberta Costanzy z Australské národní univerzity, spoluzakladatele Mezinárodní společnosti pro ekologickou ekonomii, jde o velký pokrok v této oblasti. „Je to první relevantní odhad globálního potenciálu městského zemědělství,“ řekl portálu CityLab.com. Costanza sice tvrdí, že městské farmy nikdy nenasytí celý svět, ale studie je důležitá v tom, že ukazuje i další kladné dopady pěstování zemědělských plodin ve městech.
Costanza se také přimluvil za to, aby se výzkum založený na sběru velkých dat, stal standardní metodou pro urbanistické plánování. Jde prý o nejlepší způsob, jak vybalancovat městskou infrastrukturu a zeleň, ať už jde o farmy, parky, lesy nebo mokřady.
-zm-
