Sto třicet pět miliard korun, 2,2 procenta HDP. Tolik stály loni Česko nehody. Ačkoliv bezpečnost na pozemních komunikacích se za posledních jedenáct let, tedy od roku od roku 2011 do 2022, zvýšila a naopak počet osob usmrcených při dopravních nehodách klesl o 35,8 % a těžce zraněných o 43,9 %, přesto se nedaří snížit počet usmrcených osob o polovinu oproti výchozímu období. Vyplývá to z kontrol Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Ten se zároveň obává, že se to ani nepodaří. V řeči čísel to totiž znamená mít v roce 2030 méně než 269 usmrcených osob na silnicích ročně. A NKÚ při svých kontrolách zjistilo i to, že Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) proplácelo koordinátorům i stovky hodin činností, které neměly na úroveň bezpečnosti na silnicích vliv.
Vyplynulo to z kontrol Národního kontrolního úřadu (NKÚ), kteří u ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD) prověřovali, zda se peněžní prostředky ve výši 425,2 milionů korun, které směřovaly na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, vynaložily v letech 2017 až 2022 účelně a hospodárně.
V roce 2020 neměl počet úmrtí spojených s dopravní nehodou překročit 333 osob. Na silnicích však zemřelo 460 lidí. A to i navzdory skutečnosti, že intenzita silničního provozu, a tedy i nehodovost byly v roce 2020 – vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 a s ní spojených restrikcí – nižší. To vše vyplynulo z kontrol Národního kontrolního úřadu (NKÚ), kteří u ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD) prověřovali, zda se peněžní prostředky ve výši 425,2 milionů korun, které směřovaly na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, vynaložily v letech 2017 až 2022 účelně a hospodárně.
Současným hlavním strategickým cílem je snížit počet usmrcených osob v roce 2030 na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019, tedy pod 269 osob ročně. Aktuální vývoj však k plnění tohoto cíle nepřispívá. Jak NKÚ zjistil, v prvním čtvrtletí 2023 nejenže mrtvých na silnicích neubylo, ale jejich počet byl nejvyšší od roku 2015. Vzhledem k dosavadnímu vývoji není podle NKÚ příliš pravděpodobné, že se podaří cíle pro rok 2030 dosáhnout.
Přilba může snížit počet smrtelných zranění cyklistů až o 65 procent
Zlepšení bezpečnosti na komunikacích měly pomoci i dvě legislativní změny: zavedení povinného používání přileb pro všechny cyklisty a zavedení alkolocku jako účinného technického řešení pro zamezení jízdy pod vlivem alkoholu. Ministerstvo dopravy však od těchto záměrů bez přesvědčivého zdůvodnění ustoupilo, konstatuje zpráva NKÚ.
V letech 2017–2022 zahynulo při dopravních nehodách celkem 184 cyklistů bez přilby. Přitom podle propočtů ministerstva dopravy (MD) mohlo až 37 % z nich, tedy 68 osob, dopravní nehodu přežít, pokud by přilbu mělo. Používání cyklistických přileb může podle ministerstva přinést až 65% pokles smrtelných zranění a 69% pokles vážných zranění. Přesto od zavedení povinného nošení pro všechny MD upustilo s tím, že legislativní zavedení této povinnosti „není žádoucí“.
Zavedení alkolocku, tedy zařízení, které je schopno zablokovat nastartování vozidla, pokud řidič nadýchá alkohol, může podle MD zamezit jízdám opilých řidičů a mít tak pozitivní vliv na snížení počtu dopravních nehod s následkem smrti či těžkého zranění. Mělo se týkat zvláště profesionálních a recidivujících řidičů. Ústup od záměru zdůvodnilo MD prohlášením, že se nejedná o obvyklou praxi v zemích EU.
Koordinátorům se proplácely i hodiny, které nesouvisely s bezpečností
Nedostatky kontroloři NKÚ odhalili i v řídicí a kontrolní činnosti Centra služeb pro silniční dopravu, které se prostřednictvím krajských koordinátorů podílí na zajištění bezpečnosti silničního provozu. CSPSD proplácelo koordinátorům i stovky hodin činností, které neměly na úroveň bezpečnosti na silnicích vliv – například administrativní činnosti, práce ve skladu či účast na společenských akcích.
Jednomu z koordinátorů zaplatilo například 109 hodin administrativních prací, což bylo plných 82 % z celkem v měsíci odpracovaných hodin. Pěti kontrolovaným koordinátorům zase CSPSD proplatilo – v rozporu s uzavřenými smlouvami – například mediální školení či seminář s psychologem.
Řídicí a kontrolní činnost CSPSD proto NKÚ vyhodnotil jako nedostatečnou a formální a která vedla k významnému snížení účelnosti a k nehospodárnosti. „Měsíc po ukončení naší kontroly jsme z webových stránek MD zjistili, že ministr převedl činnost krajských koordinátorů v 14 krajích z CSPSD do kompetence ministerstva. Ve světle výsledků naší kontroly to považuji za krok správným směrem a věřím, že ministerstvo bude vyplácet peníze na činnost krajských koordinátorů BESIP již účelně a hospodárně,“ okomentoval vývoj člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolní akci řídil.
NKÚ kritizuje ŘSD za pomalé řešení rizik
Celkem 4,8 milionů korun použitých Ředitelstvím silnic a dálnic od září 2017 do března 2023 na odstranění 1 956 nepovolených reklamních zařízení bylo podle kontrolorů vydáno účelně. Pozitivně hodnotilo NKÚ také instalaci dopravního značení k zabránění vjetí do protisměru na dálnicích, neboť vedla k poklesu tohoto jevu. Zatímco v roce 2019 bylo evidováno 215 jízd v protisměru, o tři roky později už jen 95.
NKÚ ale našlo v činnosti ŘSD i nedostatky, a to v odstraňování rizik dopravních nehod na budovaných či už existujících silnicích. Přestože za více než 400 auditů a inspekcí, které na hrozící rizika upozornily, ŘSD v letech 2017 až 2022 zaplatilo celkem 75,6 milionů korun, využilo jejich doporučení jen omezeně. Například na silnicích transevropské dopravní sítě odstranilo za pět let pouze 29 % z rizik zjištěných v roce 2015. Navíc neupřednostňovalo vyřešení těch rizik, jejichž odstranění podle auditorů bezpečnosti nesneslo odkladu.
Zpráva dále konstatuje i to, že ŘSD se zaměřovalo na provádění auditů bezpečnosti pozemních komunikací především na dálnicích. Na silnicích I. třídy, je přitom ale úmrtnost při dopravních nehodách zhruba šestkrát vyšší než na dálnicích, a tady provádělo ŘSDaudity v podstatně menší míře.
135 miliard korun za loňské nehody
V letech 2011–2022 bylo v důsledku dopravních nehod na českých silnicích usmrceno 6 803 osob a 28 821 osob bylo těžce zraněno. Z toho v roce 2022 se jednalo o 454 usmrcených a 1 734 těžce zraněných osob.
Vedle dopadu na lidské životy a zdraví mají dopravní nehody negativní vliv také na ekonomiku Česka. Například v loňském roce činil odhad celkových ročních ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti téměř 135 miliard korun, což je přibližně 2,2 % HDP ČR.
Zpráva také zdůrazňuje, že NKÚ při kontrole posuzoval výlučně resort ministerstva dopravy. Na stav bezpečnosti silničního provozu mají ale vliv i další subjekty, například ministerstvo vnitra, Policie České republiky či kraje a obce.
(mig)
