Firmám chybí kvalifikovaní pracovníci, školní systémy nejdou s dobou, dospělí lidé nepokračují ve vzdělávání. To jsou problémy, které chce Evropská unie řešit za pomoci takzvané Unie dovedností, v anglickém originále Union of Skills. Místopředsedkyně Evropské komise pro sociální práva a dovednosti Roxana Mînzatu ji představila minulý týden, navrhuje třeba cíle minimálního podílu studentů, kteří se vzdělávají v technických oborech, nebo podporu žen.

„V tuto chvíli nejsme tam, kde bychom chtěli být a kde víme, že bychom mohli být. Evropská unie je domovem kvalifikované pracovní síly, špičkových firem a vynikajících vzdělávacích a školících institucí, ale náš vzdělávací systém a pracovníci stále bojují s tempem změn. Mladí Evropané zaostávají za svými vrstevníky ve Spojených státech, Kanadě nebo Japonsku, pokud jde o základní dovednosti. Nedostatek dovedností a pracovní síly v EU dosahuje rekordních hodnot,“ uvedla ve středu na plénu Evropského parlamentu místopředsedkyně Evropské komise pro oblast pracovních míst a sociálních práv Roxana Mînzatu.

Před europoslanci hovořila o plánu nazvaném Unie dovedností, který před novináři představila o týden dříve. Ten zahrnuje sérii cílů, jako je snížení podílu dětí, které nemají základní matematické kompetence, a to asi o polovinu, na 15 procent, do roku 2030. Dnes se totiž tato situace týká asi jednoho dítěte ze tří.

„Máme také samostatný cíl pro odborné a technické vzdělávání v oblasti vědy a inženýrství, kde chceme dosáhnout alespoň 45procentního podílu zápisů, přičemž jeden ze čtyř studentů by měla být dívka. Stejně tak u terciárního vzdělávání chceme dosáhnout 32procentního podílu zápisů do oborů STEM, přičemž dva z pěti studentů by měly být ženy. V tomto směru máme ambiciózní cíl: do roku 2028 chceme vyškolit jeden milion dívek v oborech STEM,“ uvedla. Tedy ve vědeckých, technologických, inženýrských a matematických oborech.

Mohlo by vás zajímat

Více rekvalifikací, volný pohyb po EU, lákání talentů

Kromě vzdělávání studentů se plán — sestávající převážně z podpůrných finančních programů — zaměřuje i na rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců. Podle Evropské komise totiž čelí čtyři z pěti podniků problémům s hledáním kvalifikované pracovní síly. „Pouze 40 % evropských dospělých se účastní nějaké formy školení — což je hluboko pod cílem 60 % do roku 2030,“ uvedla Mînzatu. Unijní strategie proto posílí iniciativy jako Pakt pro dovednosti a akademie EU pro dovednosti. Mezi nové nástroje má patřit také „záruka dovedností“, která má pomoci firmám se školením zaměstnanců, jimž hrozí ztráta práce a do které dá Komise 10 milionů eur.

Kromě toho chce Komise podle Mînzatu usnadnit uznávání kvalifikací mezi členskými státy. „Skutečná Unie dovedností je taková, kde dovednosti mohou volně cirkulovat,“ zdůraznila. V roce 2026 proto Komise představí iniciativu na přenositelnost dovedností, která má usnadnit pohyb pracovníků i obsazování volných míst.

Unie chce podle ní také přilákat talenty ze zahraničí, a proto pilotně spustí iniciativu „Choose Europe“ s rozpočtem 23 milionů eur. „Ještě letos představíme vízovou strategii na podporu příjezdu nejlepších studentů, výzkumníků a kvalifikovaných pracovníků,“ oznámila. V této souvislosti zmínila také chystaný „rezervoáru talentů“. Ten má pomoci přitáhnout do Evropy kvalifikované pracovníky ze třetích zemí, a přiřadit je k vhodným zaměstnavatelům.

Chvála i varování před nedostatečným obsahem

Mezi europoslanci našel plán vesměs podporu. „Není málo těch, kteří říkají: ‚Unie dovedností, co to vlastně znamená? Je to celé takové nekonkrétní, další typické mlžení Komise.‘ Takto se na to samozřejmě lze dívat. Nebo lze také říct, že je to dobrý začátek – a že tento začátek je naprosto nezbytný,“ předešel očekávatelnou kritiku zástupce Evropské lidové strany Dennis Radtke. Téma je podle něj důležité především proto, že Evropa bude vždy vyrábět dráž než třeba Čína nebo Omán. Proto musí vyrábět kvalitněji.

Podpořil také rekvalifikace pracovníků, včetně těch, kteří do EU imigrovali, nebo zmíněný rezervoár talentů. „Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kterému čelíme, sami z vlastních zdrojů nevyřešíme. Proto potřebujeme projekty jako talent pool, abychom cíleně přivedli lidi z celého světa, kteří zaplní tyto mezery,“ řekl.

Pozitivně ohodnotila plán také zástupkyně druhé největší parlamentní frakce, Estelle Ceulemans ze socialistů. Varovala však, aby nezůstal „prázdnou skořápkou“. „Dnes má v Evropě třetina pracující populace — tedy 75 milionů lidí — jen nízkou kvalifikaci, nebo dokonce žádnou. Zároveň 15 procent mladých lidí opouští školu bez diplomu. Přitom nezbytná reindustrializace Evropy a digitální a klimatická transformace vyžadují nové a přizpůsobené dovednosti,“ řekla.

Annamária Vicsek, maďarská europoslankyně z frakce Patriotů pro Evropu, upozornila, že migrace za prací v rámci Unie má pro její zemi i nevýhody. „Migrace pracovních sil, demografické výzvy a odliv mozků ovlivňují všechny členské státy. Proto je klíčové podporovat nejen udržení talentovaných mladých lidí, ale také jejich návrat do vlasti. Jako dobrý příklad bych ráda zmínila maďarský vládní program Hazaváró, který podporuje návrat Maďarů žijících v zahraničí prostřednictvím pomoci s přesídlením, bydlením a pracovním uplatněním,“ řekla s tím, že i takové iniciativy jsou potřeba.