Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na půdě Evropského parlamentu uvítala novou americko-íránskou rámcovou dohodu, která má uklidnit situaci na Blízkém východě a otevřít strategický Hormuzský průliv pro obchod s ropou. Od poslanců sklidila kritiku. Část z nich varuje, že příměří je jen účelovým tahem Donalda Trumpa před blížícími se volbami. A unijní diplomacii vyčítají, že u klíčových jednání vůbec neseděla u stolu.
Evropská unie uvítala rámcovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, na jejímž zprostředkování se ale nepodílela. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ji v úterý před evropskými poslanci obhajovala s tím, že jejím cílem je ukončení války mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé. A také znovuotevření Hormuzského průlivu, který je zásadní pro to, aby ceny ropy a zemního plynu na světových trzích opět klesly.
Bez Unie
Kallasová prohlásila, že existují „důvody k opatrnému optimismu“. Připomenula také úsilí dalších zemí, které se podílely na dohodě. Konkrétně Pákistán, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Turecko a Egypt.
Uvedla, že je Unie připravena na pomoc v případě jednání o jaderných otázkách íránského režimu. Odmítla nicméně, že by Unie souhlasila se zavedením jakýchkoli poplatků za plavbu v Hormuzském průlivu.
Skepse v sále
Ne všichni poslanci sdíleli tento umírněný optimismus. Někteří zpochybňovali trvanlivost dohody, která z právního hlediska zůstává pouhým dvoustránkovým memorandem o porozumění. „Dohoda, která je na stole, je jen dvoustránkové memorandum, které se shodlo na 60denním příměří. To je pro Trumpa přesně ten správný čas, dva měsíce na vstup do kampaně pro volby v jeho polovině volebního období, aniž by se musel vypořádat s nepopulární válkou,“ varovala Lucia Annunziataová (S&D/Itálie).
Jiní varovali, že Írán využije přestávku v útocích na přeskupení sil a doplnění munice. „Teokratický režim v Íránu stále žije a je zdravý,“ prohlásil Nacho Sánchez Amor (S&D/Španělsko). „Z ekonomické perspektivy to je nedokončená záležitost,“ uvedl.
Nejostřejší kritika mířila proti Bruselu. Několik poslanců argumentovalo tím, že Unie byla při formování dohody pouhým divákem a evropská diplomatická služba, které Kallasová šéfuje, jen nečinně přihlížela.
Kallasová se ohradila a poukázala na mírový plán EU pro Ukrajinu. Uznala ale, že vnitřní rozpory členských zemí omezily prostor bloku k akci. „EU má 27 členských států, takže je také jasné, že musíme hovořit o našich rozhodovacích postupech,“ řekla.
Zboží z izraelských osad
Debata odhalila rozpory na jiné frontě. Kallasová potvrdila, že Komise připravuje seznam možností obchodních opatření týkajících se omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
Poslanec Barry Andrews (Renew/Irsko) citoval data, která ukazují, že z 5 900 zásilek doručených do EU z Izraele 17 procent obsahovalo zboží z osad prezentované jako vyrobené v Izraeli. „Můžeme se upřímně zabývat otázkou zboží z osad, aniž bychom se nejprve zabývali otázkou dohody o přidružení?“ ptal se.
Pokud jde o Gazu, Kallasová vyzvala k okamžitému a nerušenému toku humanitární pomoci a uznala, že mírový plán selhává. „Nevidíme žádný pokrok v provádění mírového plánu pro Gazu, humanitární krize se v této oblasti zhoršuje. Nemůžeme déle čekat,“ řekla.
Hannah Neumannová (Zelení/Německo) šla ještě dál a vyzvala Komisi, aby předložila formální návrh na zákaz obchodu s osadami. „Mezinárodní soudní dvůr potvrdil, že obchod s osadami je nezákonný. Nyní potřebujeme, aby se objevil evropský komisař pro obchod a udělal svou práci,“ řekla.
