Případ žhářského útoku v Pardubicích ukázal mimo jiné na to, že české veřejné rejstříky umožňují z bezpečnostních důvodů tajit identitu v nich zapsaných osob. Zároveň tato ochrana ale není stoprocentní. Přes slovenské databáze se dá toto maskování rozkrýt.

Jedním ze zadržených v případu úmyslně zapáleného skladu firmy LPP Holding je Egypťan Youssef M. Hlásí se ke queer komunitě, mluví o sobě v různých rodech. A jak se ukázalo, působí ve vedení spolku Kolektiv Tadamun. Ten má sídlo v pražských Modřanech.

Mezikulturní porozumění a rozmanitost

Podle údajů ve spolkovém rejstříku je jeho účelem mj. „propagace hodnot mezikulturního porozumění a solidarity, podpora otevřenosti a ocenění různých kulturních identit, a snaha o budování inkluzivní a soudržné komunity, která si cení rozmanitosti a vzájemné podpory, a která je založená na progresivním dekolonizačním myšlení a principech.“

Dále má Kolektiv vytvářet „vstřícný prostor pro kulturní a sociální interakci, kde se mohou lidé setkávat, sdílet své zkušenosti a podporovat mezikulturní výměnu a dialog“.

Osobní údaje český rejstřík zamaskuje

Angažmá cizince v této právnické osobě však veřejný rejstřík tají. Tato informace je zde skryta z bezpečnostních důvodů s odkazem na ust. § 25 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících. Ten umožňuje za určitých okolností skrýt identitu osob, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost. „Je to řízení na návrh a speciálně u osob, kde hrozí, že by se mohly stát cílem, například z důvodů rasové nesnášenlivosti,“ potvrzuje advokát Zdeněk Tomíček z CEE Attorneys.

Tuzemský veřejný rejstřík skrývá identitu představitelů spolku. Foto: Martin Drtina

Příslušný návrh musí podat organizace už při svém zápisu a soud jej posoudí. Pokud mu vyhoví, pak se k osobním údajům fyzických osob v čele takové organizace dostane jen ten, kdo pro to osvědčí právní zájem. Toto maskování se však netýká obchodních korporací. O anonymizaci svých činovníků proto nemůžou požádat firmy ani družstva.

Přes slovenský portál se ale dají odtajnit

Dané opatření však má ve svém provedení trhliny. Neplatí totiž, že co skrývá tuzemský rejstřík, nelze dohledat jinde. Demaskování takto skrytých údajů lze dosáhnout například přes slovenský web Transparex.

Kolektiv Tadamun podle veřejných zdrojů také opakovaně žádal o dotace. Chtěl podporovat migranty z jihozápadní Asie a Severní Afriky nebo budovat domovy „arabské cesty“. Na různé projekty požadoval příspěvky v řádech milionů korun, žádné ale neobdržel. Jako důvod pro zamítnutí žádosti úřady uvedly nedodržení formálních kritérií, když projekt organizace podala po vypršení lhůty, nebo nedodala správné přílohy k žádosti.

Zamítnutí žádostí o dotace Kolektivu Tadamun. Screenshot: Martin Drtina

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník, Zdravotnický deník a EU Perspectives patří do vydavatelství Media Network.