Dramaticky klesající počty populací včel a dalších opylovačů zvyšují riziko nedostatku zemědělských plodin, ovoce a zeleniny, které pěstují evropští farmáři. Každému třetímu opylovači totiž hrozí vyhynutí.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že počty opylovačů v posledních letech dramaticky klesají. 40 procentům druhů pestřenek (takzvaných vosiček), 20 procentům druhů motýlů a 9 procentům druhů včel aktuálně dokonce hrozí vyhynutí.

To znamená zásadní hrozbu nejen pro zachování biologické rozmanitosti, ale také pro evropskou potravinovou bezpečnost. Až 80 procent všech druhů zemědělských plodin je totiž závislých na přírodních opylovačích.

Opylovači: významný ekonomický motor

Také proto jednal tento týden o možném řešení Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) Evropského parlamentu. Debatu řídila předsedkyně výboru, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ECR) zvolená za ODS. Humberto Delgado Rosa z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise zdůraznil, že včely a další druhy hmyzu jsou životně důležitým článkem všech ekosystémů. Evropané podle něj nesmí jejich vymírání přehlížet.

evropská poslankyně Veronika Vrecionová
Debatu zemědělského výboru v Evropském parlamentu řídila jeho předsedkyně Veronika Vrecionová (ECR/Česká republika) zvolená za ODS. Foto: Evropský parlament

Podílejí se na produkci potravin v objemu 15 miliard eur (365 miliard korun). EU už v roce 2023 posílila iniciativu na ochranu opylovačů a do nařízení o obnově přírody zahrnula závazný cíl snížit jejich úbytek do roku 2030.

Regulace pesticidů

Nyní poslanci navrhují, aby se zlepšil monitoring a sběr dat o stavu opylovačů, obnovila se přirozená stanoviště pro včely a motýly a posílila se spolupráce mezi různými sektory ochrany přírody a zemědělství. Klíčová je také regulace pesticidů používaných v agrárním sektoru.

Ulferdus Gijsbertus Schilthuis z Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise zase apeloval na posílení ekologického zemědělství v novém dlouhodobém evropském rozpočtu po roce 2027. Podoba takzvané společné zemědělské politiky (SZP) má podle něj podpořit návrat opylovačů do kulturní krajiny.

Mohlo by vás zajímat

Členské státy by tak měly získat možnosti, jak intervenovat ve prospěch ochrany biologické rozmanitosti, včetně ochrany přírodních stanovišť a krajinných prvků. Farmáři, kteří přejdou na ekologické zemědělství bez používání pesticidů, získají další finanční pobídky.

Bez dalších peněz to nepůjde

Evropský poslanec Thomas Waitz (Zelení/Rakousko), jenž je sám profesionálním včelařem, varoval před riziky pro včely, která způsobuje změna klimatu a používání pesticidů. Požaduje komplexnější řešení, včetně nutnosti střídání typu plodin na polích, zavedení ochranných pásem a zvýšení rozmanitosti, aby se zajistilo přežití opylovačů.

Luke Ming Flanagan (Nezařazený/Irsko) kritizoval to, že bez jasného financování nemohou opatření na podporu užitečného hmyzu fungovat. Navrhované cíle podle něj zůstanou jen na papíře. „Slyšel jsem o pobídkách a slyšel jsem o penězích. Ale moc jsem toho zatím neviděl,“ prohlásil s tím, že se naopak hovoří o škrtech ve společné zemědělské politice.