Německá nezaměstnanost je poloviční než před deseti lety. Z nedostatku pracovních sil těží také Němci starší 50 let. Práci nalézají snáze, než kdykoli dříve.
List Financial Times popisuje příběh dvaapadesátileté Sabine Finkeové, která v bance pracovala naposledy, když jí bylo 23 let. Pak přišly děti a ona práci za přepážkou opustila. Tehdy se zdálo, že definitivně. Letos však přišla nabídka z ING Bank ve Frankfurtu nad Mohanem. Finkeová nastoupila do přípravného programu pro padesátníky a k práci pro velký finanční ústav se úspěšně vrátila.
Podle Dietera Dötsche, šéfa tréninkového programu ING pro starší pracovníky, se klienti stále častěji dotazovali, zda v bance pracují i nějací starší, zkušenější lidé, se kterými by mohli konzultovat záležitosti svých financí. „Věříme, že dříve narození k byznysu přistupují s větší rozvahou, než čerství absolventi,“ řekl Dötsch listu Financial Times. „Jsme také přesvědčeni, že přijímání zralých lidí je dobré řešení budoucího očekávaného nedostatku schopných zaměstnanců,“ dodal.
Rekordní zaměstnanost
ING Bank je názorným příkladem, jak z boomu na německém pracovním trhu dokáže těšit i starší generace pracovníků. Německo tak má zcela opačný problém, než Španělsko nebo Itálie. Zatímco jižní křídlo eurozóny stále bojuje s vysokou nezaměstnaností, největší ekonomika Evropské unie už pociťuje akutní nedostatek pracovní síly. Ten už je tak závažný, že firmy stále častěji sahají po lidech, kteří jsou blízko důchodovému věku.
V Německu je momentálně zaměstnáno 43,5 milionů lidí. To je nejvyšší zaměstnanost od doby, kdy se východní a západní spolkové země sjednotily v roce 1990. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti už dosahuje pouhých šesti procent. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce je německá nezaměstnanost zhruba třetinová v porovnání s italskou.
„Německo láme rok co rok rekordy v úrovni zaměstnanosti,“ říká Matthias Machnig, náměstek ministra hospodářství Sigmara Gabriela. „Všechny předpovědi ukazují, že v nejbližších letech ještě poroste,“ dodává.
Merkelová těží ze Schrödera
Pro zemi, které se začátkem 90. let začalo přezdívat „nemocný muž Evropy“, je to významný zlom. Ještě před dvaceti lety Německo trpělo vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi slabým hospodářským růstem. Přišly reformy pracovního trhu i modelu státu blahobytu, doprovázené několika lety zmrazeného mzdového růstu. Za poslední dekádu se počet registrovaných nezaměstnaných snížil téměř na polovinu – z pěti na 2,7 milionů osob. Německo je také jedinou zemí Evropské unie, které se od roku 2008 podařilo snížit dlouhodobou míru nezaměstnanosti.
Podle listu Financial Times za dnešní situací na trhu práce našeho západního souseda stojí reformy, které zaváděl Gerhard Schröder, předchůdce dnešní kancléřky. Když Angela Merkelová v roce 2005 poprvé usedala do kancléřského křesla, počet zaměstnaných v Německu byl o 4 miliony nižší než dnes. Jen v posledních pěti letech vzniklo 2,7 milionů nových pracovních míst. Třetinu obsadily ženy, třetinu pracovníci z jiných členských zemí EU a zbytek starší lidé, jako je paní Finkeová.
Tento příznivý vývoj pracovního trhu má i další souvislosti. Nedostatek pracovní síly vede mimo jiné k růstu mezd, což následně posiluje spotřebitelský apetit. Růst soukromé spotřeby se pak projevuje zlepšenou situací veřejných rozpočtů, jejichž daňové příjmy rostou. „Spotřeba táhne celkový růst ekonomiky, takže stát i vydává méně na sociální výdaje,“ upřesňuje Machnig.
Německý pracovní trh je prý tak silný, že ho neohrozí ani uprchlíci, kteří do Německa přišli v minulých dvou letech. Odhaduje se, že kolem 250 tisíc z těch, kterým byl přiznán azyl, budou na konci příštího roku registrování na pracovních úřadech jako nezaměstnaní.
Nedostatek lidí jako brzda
Aktuální situace na německém trhu práce ale má i svá rizika. Tím největším je to, že nedostatek kvalifikovaných dělníků se může celkem brzy stát brzdou ekonomického růstu v budoucnu. A všeobecně se očekává, že bude stále hůř s tím, jak německá populace bude stárnout. Už dnes firmy hlásí, že mají 691 tisíc neobsazených míst. Ještě před rokem to bylo o skoro 80 tisíc méně. V letech 2019 až 2020 se prý začne pracovní síla v Německu zmenšovat.
Nejhůře to mají pocítit malé a střední firmy, které tvoří páteř celého německého hospodářství. Podle studie poradenské a auditorské společnosti Ernst&Young jsou to právě malé a střední podniky, které nedostatek pracovní síly označily za největší riziko svého podnikání. Díky tomu prý přicházejí až o 46 miliard eur, protože nejsou schopny dodat všechny zakázky, o které jejich dodavatelé projevují zájem.
Podle analytiků je to tím, že stále méně dětí jde po základní škole do učení. „Lidé dnes míří výš – chtěji studovat na univerzitách,“ vysvětluje Peter Englisch z Ernst&Young. „Vzdělávací systém nemotivuje mladé lidi k tomu, aby chtěli pracovat v průmyslových odvětvích,“ dodává a pojmenovává to, na co si stěžují i firmy v Česku.
O neutěšenou situaci už se zajímá i Berlín. „Potřebujeme mladým lidem jasně ukázat, že kvalifikovaní dělníci mají stejné kariérní příležitosti, jako lidé s akademickými tituly,“ dušuje se Machnig. Ale pro ty, jejichž kariéry jsou už téměř u konce, je nedostatek kvalifikovaných manuálních pracovníků velice vítanou příležitostí. „Každý to může někam dotáhnout, každý má potenciál. Někdo více, někdo méně,“ vysvětluje Sabine Finkeová, která v ING Banky nyní pracuje jako hypoteční poradce. „Někdy bývá problém poznat, v čem jste vlastně skutečně dobří a přijdete na to, až když zestárnete,“ uzavírá Finkeová.
-usi-
