INZERCE

Foto: Bratislavský kraj

Martyrium ŘSD se zakázkou na obchvat Pardubic nebere konce. Hrozí další prodloužení. A to o celou lhůtu

Veškeré plány na rychlou výstavbu severovýchodního obchvatu Pardubic se hroutí jako domeček z karet. Veřejná zakázka byla ve věstníku veřejných zakázek publikována již 14. ledna 2021. Původní lhůta pro podání nabídek měla končit 11. května 2021. Po jejím třiadvacátém (!) prodloužení platí nyní termín 14. března 2022.

Veřejné zakázce s oficiálním názvem I/36 Pardubice, Trnová – Fáblovka – Dubina se Ekonomický deník v souvislosti s prodloužením lhůty pro podání nabídek nevěnuje poprvé (zde, zde a zde). Bohužel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se nejen nedaří eliminovat skluz při zadávání této veřejné zakázky. Naopak, průběh zadávacího řízení se stále víc a víc protahuje.

Vysvětlování vysvětleného

Enormní prodlužování zadávacího řízení vede k nekončícímu přívalu dalších žádostí o vysvětlení. Není tedy divu, že ŘSD musí objasňovat již jednou vysvětlené postupy.

Tazatel se vrátil k problému, v němž došlo ke zpochybnění bezpečnostního odstupu průjezdného profilu silnice od závěsů mostu. V zadávací dokumentaci vznikl rozpor mezi závaznými parametry mostních objektů a výkresem R95 stanovujícím prostory pro svodidla u nadjezdů. Závazné parametry stanovily téměř nulový odstup. Při kolizi nákladního vozidla se svodidlem by tak hrozilo riziko vyklonění horní části vozidla do nebezpečné blízkosti závěsů mostu. Naproti tomu požadavky výkresu počítaly s ponecháním dostatečného prostoru za hranou svodidla. Podle výkladu tazatele tato povinnost měla platit i pro mostní závěsy.

Výkres R95 zpět na scéně

Zadavatel vyřešil tento rozpor nejjednodušším možným způsobem a odstranil výkres ze zadávací dokumentace. To se mu ovšem vrátilo jako bumerang. Stojí za to ocitovat podstatnou část podané žádosti o vysvětlení i s ponechaným zvýrazněním:

„Z tohoto řešení vyplývá (tj. po odstranění výkresu stanovujícího prostory pro svodidla u nadjezdů – pozn. aut.), že zadavatel nepovažuje ochranu závěsů mostu za stejně významnou, jakou předpisy běžně přisuzují velmi tuhým a odolným překážkám v podjezdech mostů, jako jsou pilíře a opěry. Tento přístup považujeme za velmi překvapivý, jelikož se jedná o zásadní nosný prvek celého mostu.“

Ekonomický deník si dovoluje zadavatele upozornit na následující souvislosti: Dle čl. 8.19.1 ČSN 73 6101 se za pevné překážky považují objekty a prvky vyčnívající více než 0,2m nad přilehlý terén, přičemž nejvyšší výška není ČSN stanovena. Dle čl. 13.1.2.2.10 téže ČSN je třeba všechny překážky dle čl. 8.19 chránit svodidlem. Vzhledem k pracovním šířkám schválených svodidel se pak jeví, že předmětná překážka (závěsy mostu) není ochráněna a to jak z hlediska posádky vozidla, tak i z hlediska poškození nebo zničení překážky.

Ekonomický deník upozorňuje na skutečnost, že tato podmínka není splněna v zadávací dokumentaci, a to v krajním poli (závěsy v SDP vzdálené od líce svodidla cca 0.70m) ani v hlavním poli (závěsy na krajích mostu mají vzdálenost od líce svodidla prakticky nulovou). Výkres opakovaných řešení R95 řeší stanovení prostoru (mimo jiné upravuje výšku, kde se za lícem svodidla nesmí překážka nacházet), což se jeví jako vhodné, neboť tento prostor není jinými podklady určen. Pro porovnání s obdobnými případy, např. na zavěšeném mostu přes Labe u Poděbrad je odstup 1,22m.

ŘSD opatrně obrací

Ve své odpovědi ŘSD připouští, že dodavatel může navrhnout technické řešení ve smyslu výkresu odstraněného ze zadávací dokumentace(!). Překážka nad deformačním prostorem vozidla není podle ŘSD v rozporu s platnými předpisy. Zadavatel zároveň neopomněl zdůraznit odpovědnost dodavatele za provedené technické řešení:

„Uchazeč je zároveň povinen dodržet všechny návrhové normy a uvážit veškeré návrhové situace z těchto norem plynoucí. Zejména se jedná o náraz silničních vozidel do konstrukce mostu, výměna a porušení tažených prvků, robustnost a konstrukční celistvost a další. Celá konstrukce nesmí být navržena tak, aby v případě porušení jednoho ze závěsů došlo ke kolapsu celé konstrukce.“

Původní rozpor v zadávacích podmínkách se tedy přenáší na bedra dodavatele. S ohledem na charakter změny skutečně není překvapivé, že ŘSD přistoupilo k prodloužení lhůty o celou její původní délku.

Tomáš Rovný