Dnes už bývalý náměstek ministra financí Martin Pros se stal obětí nelogického veletoče, který Babišův úřad předvedl okolo provizí pojišťováků.
Podání podnětu ČNB ohledně možné manipulace se sazbou PRIBOR zahájilo sešup Martina Prose z pozice na Ministerstvu financí. To, co mu ale nakonec zlomilo vaz, byl názorový veletoč, který předvedlo Ministerstvo ohledně regulace provizí pojišťovacích zprostředkovatelů. A to bez jakéhokoli logického vysvětlení. Právě Martin Pros byl za oblast pojišťovnictví zodpovědný.
Ve snaze omezit odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů vznesla v únoru ČNB zásadní připomínku ve vnějším připomínkovém řízení k novele zákona o pojišťovnictví. ČNB se regulace snažila dosáhnout formou přílepku k zákonu o pojišťovnictví.
Zákon o pojišťovnictví
Tato připomínka ale byla odmítnuta jak Ministerstvem financí, tak Legislativní radou vlády a nakonec i samotnou vládou. Stanovisko MF bylo tehdy jednoznačně zamítavé. Připomínka byla vypořádána a zákon šel do vlády bez rozporu.
„Nesouhlas. Jde o „přílepek“, neboť ZOPOJ (Zákon o pojišťovnictví) je normou veřejnoprávní a nemůže upravovat věci, které nesouvisí s předmětem ani s obsahem předkládané novely. Navíc návrh obsahuje věcné a legislativní nedostatky, např. nerozlišuje rezervotvorná a riziková pojištění, připojištění k životnímu pojištění, pojistné zaplacené jednorázově a běžně placené pojistné, mimořádně placené pojistné apod. Zákon nemůže sloužit k omezování nabídky produktů na trhu, tím spíše těch, které podléhají regulaci podle práva EU. Právo na provizi upravuje NOZ a navrhovaná úprava není s tímto zákonem v souladu,“ napsalo tehdy MF.
Ministerstvu tehdy rovněž vadilo, že předčasné ukončení pojistné smlouvy s výplatou odkupného nezajišťuje, že nevyplacená část provize nebude z částky odkupného odečtena. V neposlední řadě se stanovisko pozastavovalo i nad řadou použitých termínů, které zákona nezná. Závěr tehdejšího stanoviska MF zní v kontextu následných událostí skutečně prorocky. „Z návrhu čiší snaha pojistných ústavů zákonně upravit to, co by mělo být součástí běžné obchodní dohody, a je velmi pravděpodobné, že se tyto snahy objeví i při projednávání v Parlamentu.“
Pro doplnění je třeba uvést, že v té době byl již ve sněmovně předložen souběžně novelizovaný zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, který prošel normálním připomínkovým řízením, a který regulaci provizí rovněž neobsahoval.
Šincl zasahuje
Poté, co zákon o pojišťovnictví doputoval do Poslanecké sněmovny, osvojil si odmítnutou připomínku ČNB jako pozměňovací návrh poslanec Ladislav Šincl z ČSSD. K tomuto pozměňovacímu návrhu zaujalo MF 4. května stanovisko, které již kupodivu nebylo zásadně negativní. Přestože opakuje předchozí výhrady týkající se toho, že úprava výše provizí by měla patřit do jiného zákona, v následujících odstavcích už rozebírá konkrétní legislativní výhrady k návrhu, aniž by ale bylo zřejmé, jaký k němu Ministerstvo zaujímá postoj. Veletoč o sto osmdesát stupňů dokončilo MF hned následující den, kdy v rámci „upřesnění“ uvedlo. „Stanovisko MF: Neutrální. Návrh na regulaci provizí považujeme za přínosný, protože přináší výrazný nástroj na ochranu spotřebitele, který je pro MF jednou z priorit – předmětným návrhem by měla být minimalizována motivace zprostředkovatele na předčasném ukončení smlouvy (zabrání se bezdůvodnému přepojišťování klientů, což spotřebitele bezdůvodně zatěžuje, v prvních letech trvání smlouvy)…“
Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
Jediná výhrada, kterou v tomto stanovisku MF vzneslo, se týkala toho, že předmětná právní úprava patří do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Jenže i tady provedlo MF během tří měsíců obdobný názorový veletoč. Při připomínkovém řízení k novele zmíněného zákona, který byl projednáván souběžně se zákonem o pojišťovnictví, vznesl požadavek na zavedení regulace provizí Kabinet vedoucího Úřadu vlády ČR z důvodu ochrany spotřebitele, a byl vypořádán formou vysvětlení. Stanovisko předkladatele, tedy MF bylo tehdy i v tomto případě zásadně zamítavé. „Regulatorní úprava vztahů mezi dvěma podnikatelskými subjekty, resp. ochrana obchodních zájmů jedné strany (pojišťoven) před ekonomickými dopady tržních mechanismů, které sama dlouhodobě spoluutvářela, nemůže být odůvodňována ochranou spotřebitele, a nemá tak být součástí tohoto právního předpisu…“ Stanovisko rovněž upozorňuje na skutečnost, že návrh již dříve odmítla LRV. Podle analýzy, kterou pro legislativní radu vypracoval profesor Jan Dědič, by tento návrh mohl být dokonce v rozporu s Ústavou ČR.
Odmítnutou připomínku si opět osvojil poslanec Šincl a 4. května vydalo MF k pozměňovacímu návrhu, který v únoru odmítlo, doporučující stanovisko, pouze s vysvětlujícím komentářem. A konečně – den na to své doporučující stanovisko MF zopakovalo, přičemž použilo stejnou argumentaci, jako v případě stanoviska k zákonu o pojišťovnictví – tedy že se jedná o „výrazný nástroj pro ochranu spotřebitele“. Ve středu 6. května pak návrh, který před tím nadvakrát Ministerstvo odmítlo, vehementně obhajoval Pros na rozpočtovém výboru, a výbor především na základě toho Šinclův pozměňovací návrh přijal. Informace o Prosově záhadném veletoči včetně rozboru postupných protichůdných stanovisek následně doputovaly k Andreji Babišovi, a ten okamžitě jednal.
Dušan Šrámek
