Maroko se chce stát novou Saúdskou Arábií. Jen s tím rozdílem, že místo ropy bude do západní Evropy dodávat ve velkém elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelený vodík. Objevují se i tak bláznivé nápady jako výstavba 3800 kilometrů dlouhého podmořského kabelu z jižního Maroka do jihozápadní Anglie.

Elektřina zatím nestačí ani na pokrytí domácí spotřeby, část vykrývá dovoz ze Španělska. Jak uvádí marocká státem vlastněná energetická společnost ONEE, na výrobě elektřiny se v roce 2021 podílelo hlavně uhlí se 37procentním podílem, poté následoval zemní plyn (17,7 procenta), vodní energie (16,1 procenta), větrná energie (13,4), topné oleje (7,7) a solární energie (7,6 procenta).

Problém je v tom, že Maroko prakticky nemá žádné zásoby fosilních paliv a musí je tedy (za nemalé peníze) dovážet. Třeba ze sousedního Alžírska, se kterým má země dlouhodobě napjaté vztahy. Zato potenciál větrné a solární energie je v Maroku ohromný a jen z malé části využitý. To se však má v nejbližších letech změnit.

Do roku 2030 mají v zemi vyrůst fotovoltaické a větrné elektrárny o výkonu v řádu mnoha tisíců megawattů. Maroko je sice propojeno 1360megawattovým kabelem se Španělskem, jenže to je v posledních letech přebytkové a další elektřinu nepotřebuje. To vede k úvahám, jak dostat atraktivní zelenou energii k ekologicky uvědomělým zákazníkům v Německu nebo Británii.

Mohlo by vás zajímat

Vývoz elektřiny na vzdálenost 3800 km

Nejdále je zatím projekt firmy Xlink, který počítá s výstavbou 10 500 megawattů výkonu solárních a větrných elektráren na jihu Maroka včetně možnosti ukládání přebytků v bateriích. Cílem je získat stabilní výkon 3600 MW, který by směřoval 3800 kilometrů dlouhým podmořským kabelem do Velké Británie. Po dokončení, tedy dle firmy Xlink v roce 2030, by energie z Maroka měla pokrývat osm procent britské spotřeby energie.

Podle údajů, které zveřejnila firma Xlink před dvěma lety, vychází tento megaprojekt na 16 miliard liber (cca 450 miliard korun), z toho polovina padne na podmořský kabel. Navzdory vysokým investičním nákladům tehdy vycházela jedna megawatthodina zelené elektřiny dovezené do Anglie na lákavých 48 liber (1350 korun).

Web sifted.eu ve své analýze upozorňuje na řadu rizik spojených s tímto projektem. Zasahuje do sporného území Západní Sahary a shánět v poušti vodu na čištění zaprášených panelů také nebude snadný úkol. Velká výzva bude sehnat potřebných 16 až 20 miliard liber. Zatím se podařilo získat jen 45 milionů liber; z toho 30 milionů do projektu vložil v dubnu letošního roku energetický koncern TAQA z Abu Dhabi spolu s britskou firmou Octopus Energy.

Poznámka na okraj: Zatím nejdelší podmořské vedení na světě bylo letos položeno mezi Velkou Británií a Dánskem. Jedná se o 764 kilometrů dlouhý Viking Link. V přípravě je ale už i vedení o délce 4200 kilometrů, která má v roce 2028 propojit severní Austrálii se Singapurem a Indonésii.

(dtr)