„Manipulovalo se u nás s případy,“ tvrdí šéf generální inspekce. Důkazy ale odmítá poskytnout

„Jejich postupy byly z mého pohledu velmi nestandardní. Ale na druhou stranu je velmi komplikované dokázat těm jednotlivým lidem, proč se takto chovali," prohlásil o údajných účelových krocích příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů její ředitel Radim Dragoun. Za své výroky čelí kritice. Repro: gibs.cz

S velmi zásadním tvrzením vystoupil před časem ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun. Vyšetřovatelé GIBS podle něj v minulosti účelově zahajovali úkony v trestním řízení. Podavatelé účelových trestních oznámení se podle Dragouna díky této praxi mohli snadno dostávat k vyšetřovacím spisům. Ekonomický deník si proto vyžádal anonymizovanou analýzu inspekce, aby mohl tak závažná tvrzení ředitele prověřit. Dragoun ale žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím nevyhověl. Při jejím zpracování navíc inspekce porušila zákon. Toto jednání navíc následně podpořil i Úřad vlády. Rozezlení Dragounovi předchůdci tvrdí, že pokud by byla slova šéfa inspekce pravdivá, museli by se na účelových krocích podílet i státní zástupci.

Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prý v minulosti účelově zahajovali úkony v trestním řízení. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal vypracovat současný ředitel inspekce Radim Dragoun, jak zveřejnil server iRozhlas.cz. Dragounovi předchůdci Ivan Bílek i Michal Murín argumentaci bývalého policisty, později státního zástupce, a nyní, ani ne po dvou letech služby, generála GIBS, Dragouna striktně odmítají.

„Mám na to vypracovanou analýzu, která byla prezentována jednotlivým vedoucím. Beru to tak, že takto postupovat už nebudeme… …V podstatě se ty věci potvrdily. Byly některé úkony, které byly zahajovány v trestním řízení a byly od začátku poměrně dosti účelové. A pak byly také úkony, které se zahajovaly pouze na základě jednostranné výpovědi pachatelů. Z našeho pohledu i z pohledu státního zastupitelství se jednalo skutečně o značně neověřené informace, které v podstatě hned vedly k zahájení úkonů, aniž by byla prověřena jejich větší relevance,“ rozhovořil se Radim Dragoun pro server iRozhlas.cz.

A pokračoval: „V praxi by to znamenalo, že když jakýkoli člověk podá trestní oznámení na policistu, tak my proti tomu policistovi automaticky zahájíme úkony v trestním řízení. To tak být nemá. Potom by těch účelových oznámení bylo více a více. My jsme od toho, abychom dokázali odlišit, co je, a co není účelové.“ Podle Dragouna šlo o případy staršího ražení a on „si konkrétní informace ani nepamatuje“. „Troufnu si ale říct, že lidi, kteří za nimi stáli, už z 99 procent v GIBS nejsou… …Jejich postupy byly z mého pohledu velmi nestandardní. Ale na druhou stranu je velmi komplikované dokázat těm jednotlivým lidem, proč se takto chovali. Jestli to považovali za nejlepší a jediný možný postup nebo jestli tam byl nějaký soukromý zájem. Nicméně jsou to postupy, které nepreferujeme a které se za mě preferovat nebudou. Pro mě je nejcennější, že už tito lidé u generální inspekce nejsou,“ prohlásil zcela bez servítků ředitel GIBS.

Ekonomický deník považuje Dragounovo prohlášení za velmi vážné a alarmující. Na GIBS jsme proto poslali žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím o anonymizovanou analýzu, ze které Dragoun vycházel, abychom mohli jeho tak velmi závažná tvrzení prověřit. Žádost jsme doplnili ještě o několik dotazů. Například: proč, kdy a za kolik peněz, GIBS pronajímá své rekreační středisko v Peci pod Sněžkou Unii státních zástupců. Nebo také otázkami na stadium vyšetřování některých závažných kauz.

Nezákonné jednání GIBS

Vedoucí kanceláře ředitele GIBS Luděk Nechyba ale žádost Ekonomického deníku šmahem odmítl. „Neboť žadatel v žádosti o poskytnutí informace požaduje poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a předpisům povinného subjektu a které se týkají činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů. Činnosti, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,“ napsal Nechyba. Konkrétně zareagoval přitom jen na žádost o poskytnutí anonymizované analýzy o manipulaci s trestním řízením, o které mluvil v Českém rozhlase ředitel inspekce Radim Dragoun. Ostatní požadované informace už konkrétně neřešil.

Ekonomický deník podal proti tomuto rozhodnutí odvolání a zároveň namítl podjatost ředitele Dragouna. O námitce podjatosti měl dle platných zákonů rozhodnout nadřízený ředitele inspekce, tedy premiér Andrej Babiš, respektive Úřad vlády České republiky. Rozhodla ale překvapivě Dragounova náměstkyně Pavlína Foglar Marušincová.

Marušincová odvolání Ekonomického deníku zamítla a původní rozhodnutí o nevydání informací Ekonomickému deníku potvrdila. Podobně se pak vypořádala i s námitkou podjatosti Radima Dragouna, která vycházela z toho, že to byl sám Dragoun, kdo informace o manipulaci v trestních řízeních na GIBS vynesl na veřejnost. A následně se Marušincová poskytnutí podkladů o mediálním výstupu svého šéfa začala svěřepě bránit. „Podjatost úřední osoby není bez dalšího dána tím, že se tato osoba například podílela na vyřizování podatelova podání (žádost o informace), přičemž podatel není spokojen se způsobem vyřízení tohoto podání,“ odůvodnila Foglar Marušincová zamítnutí stížnosti.

Odvolání zpracovala místo nadřízeného ředitele GIBS jeho podřízená. A zamítla ho. Repro: ED

Náměstkyně inspekce pro trestní řízení Marušincová si to nejspíš popletla s trestním řízením, protože v něm o námitce podjatosti rozhoduje nejprve ten, koho se týká, a teprve až pak nadřízený.

Obraťte se na soud

Protože je sdělení Radima Dragouna o manipulaci s trestním řízením velmi závažné, Ekonomický deník podal proti rozhodnutí GIBS stížnost premiérovi Andrejovi Babišovi. Vyřídil ji ředitel odboru právního a kontrolního Jan Večeřa. „Řízení o žádosti o poskytnutí informací podle informačního zákona je touto právní normou konstruováno jako v zásadě dvojinstanční. V praxi to znamená, že pokud žadatel není se svojí žádostí úspěšný, může využít opravného prostředku, v daném případě odvolání. Pokud odvolání orgán druhého stupně nevyhoví, nabytím právní moci rozhodnutí o odvolání je řízení o žádosti definitivně ukončeno. Žádné další opravné prostředky samotný informační zákon neúspěšnému žadateli nepřiznává,“ napsal autorovi stížnosti Večeřa. A doplnil: „Doporučuji Vám využít svého práva na soudní ochranu a proti tomuto rozhodnutí podat u příslušného soudu správní žalobu.“

Večeřa ovšem zcela pominul skutečnost, že se GIBS věnovala pouze žádosti pouze parciálně. A to žádosti o poskytnutí analýzy o účelovém zahajování trestních řízení. S ostatními požadavky se inspekce vůbec nevypořádala. Úřad vlády tak rozhodl nesprávně, protože zákon o poskytování informací hovoří o způsobu vyřízení žádosti dle zákona 106/99 zcela jasně: „Jestliže o dotazovaný subjekt některém z dotazů nerozhodl, lze podat stížnost nadřízenému.“ V tomto případě je nadřízený pouze jediný: a to premiér, respektive Úřad vlády. Navíc i správní řád jasně hovoří o tom, že o námitce podjatosti, kterou ambiciózně vyřídila jen náměstkyně GIBS, rozhodne nadřízený, tedy opět premiér či Úřad vlády.

Generální inspekce udělala při vyřízení žádosti o poskytnutí informací chybu. Nevypořádala se se všemi požadovanými informacemi. Tuto nezákonnost následně „přikryl“ Úřad vlády. Zákon ale mluví jasně, Úřad vlády o stížnosti rozhodnout měl. Repro: ED

Absolutní nesmysl, tvrdí předchůdci

Jak vnímají závažné obvinění stávajícího ředitele GIBS jeho předchůdci, na něž jeho slova cílila? „Nic takového se u nás nedělalo. V tomto směru mám naprosto čisté svědomí,“ řekl Ekonomickému deníku jeho předchůdce Michal Murín. Ten rezignoval pod obrovským tlakem vysoce postavených státních zástupců a premiéra předloni na jaře. „Další věc je, že všechny záznamy o zahájení úkonů v trestním řízení se posílají k dozoru na příslušná státní zastupitelství. Státní zástupci mají jednoznačné oprávnění v případě nějakých nedostatků či nesrovnalostí zahájení úkonů zrušit a vydat pokyny, jak pokračovat v dalším prověřování věci,“ zpochybňuje dále slova stávajícího ředitele inspekce Murín.

V podobném duchu se pro Ekonomický deník vyjádřil i další z Dragounových předchůdců Ivan Bílek. „Z toho, co uvádí ředitel inspekce vyplývá, že v případě účelově zahájených úkonů v trestním řízení policejním orgánem inspekce, by v určité fázi trestního řízení došlo buď ke zrušení záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení, k zastavení trestního stíhání nebo ke zproštění viny obžalovaného. Neboť pokud by ´účelové´ zahájení vedlo k uznání viny nejprve podezřelého, poté obviněného, a posléze obžalovaného, tak jaká by v tom byla účelovost?“ klade si otázku Bílek.

Dragounova argumentace by podle Bílka měla být doložena počtem případů takto zrušených, zastavených, nebo zcela zproštěných věcí. „Ze statistik však vyplývá zcela něco jiného. V letech 2012-2014 skončilo cca 80 procent případů, které se dostaly před soud, uznáním viny, včetně takzvaných odklonů. Zprávy z dalších období již tyto informace neobsahují, tak bohužel nejde vývoj těchto počtů sledovat,“ argumentuje čísly bývalý šéf inspekce.

Zhruba 20 procent případů, ve kterých nedošlo k uznání viny, byly podle Bílka většinou bagatelní trestné činy, ve kterých došlo k zahájení trestního stíhání pro splnění formálních znaků skutkové podstaty trestného činu. Pachatelé pak byli obžalováni, ale soud shledal nízkou společenskou škodlivost a věc posoudil jako přestupek, nebo šlo o případy, ve kterých soud podezřelé zprostil obžaloby kvůli důvodným pochybnostem o skutku, nebo zavinění obžalovaného, nebo pro nedostatek důkazů. Takzvaných bagatelek inspekce podle Bílka řešila notný počet. „Posoudit je jako přestupek, nebo zastavit trestní stíhání však může soud nebo státní zástupce, nikoli inspekce! Policejní orgán při naplnění formálních znaků vždy zahajuje trestní stíhání. Jak vyplývá ze zprávy o činnosti GIBS za rok 2018, chce ředitel inspekce tuto praxi změnit. Takové ´bagatelky´ – jako je např. krádež v obchodě za 5 tisíc korun dosud netrestaným pachatelem – bude řešit jako přestupky nebo zrovna odkládat – pod jeho vedením – policejní orgán inspekce?“ kroutí hlavou Ivan Bílek.

„Všechny kroky se bezpochyby činily na základě dohody se státními zástupci. Neboť dosud platilo, že v případech důvodných pochybností o tom, zda se vůbec trestný čin stal, zda je trestným činem, nebo zda jej spáchal obviněný, státní zastupitelství žaluje a soud pro pochybnosti zprošťuje,“ doplňuje Bílek. Takových kauz bylo podle jeho slov na inspekci vždy přehršel, neboť inspektoři stojí proti pachatelům, které stát vyškolil a vycvičil pro boj se zločinem a mají povědomost, jak efektivně skrývat svoji delikvenci, klást překážky při vyhledávání důkazů, zastrašovat svědky, uvádět těžko odhalitelnou nepravdu, vytvářet operativní konstrukce a bránit operativcům a vyšetřovatelům GIBS v postupu.

Ať to prověří poslanci

Bílek dále namítá, že inspektoři byli vždy vedeni k tomu, aby stav prověřování a vyšetřování věcí vždy průběžně konzultovali s dozorovým státním zástupcem. „Nepamatuji si, že by v období let 2012-2014 došlo ke zrušení záznamu o zahájení úkonů v trestním řízení, ani trestního stíhání a byla prakticky stoprocentní žalovatelnost. Tedy ve všech případech, kde bylo navrženo podání obžaloby, byla obžaloba podána,“ pokračuje v argumentaci proti Dragounovi Bílek.

„Rozhovor ředitele Dragouna, ve kterém zpochybňuje předchozí činnost inspekce, na mě působí silně účelově pouze jako nějaké splněné zadání a zdůrazňování správnosti postupu nového obsazení. Stálá poslanecká komise pro kontrolu činnosti GIBS by měla důsledně trvat na doložení jeho tvrzení ´tvrdými daty´, která jistě existují. Jestliže ředitel neuznal za vhodné s nimi seznámit veřejnost ve zprávě o činnosti GIBS, nebo jinou vhodnou formou, tak by je měl dát k dispozici alespoň členům komise,“ uzavírá Bílek.

Reálná situace je přitom opačná. Signály o účelovosti práce Generální inspekce bezpečnostních sborů za současného vedení vzbuzuje například tažení proti vyšetřovateli kauzy Čapí hnízdo Pavlu Nevtípilovi, o kterého se GIBS velmi intenzivně zajímá či zajímala. Důvodem je starší případ, takzvaná kauza Neograph, související s provizemi z výroby jízdenek pro pražský Dopravní podnik. Nebo velmi tendenční závěr prověřování kauzy nezákonného sledování Celní správy za asistence vojáků z 601. speciální skupiny z Prostějova.

Kontroverze vyvolávají ovšem i nástupy některých nových příslušníků inspekce. „Nám se ten odliv a příliv podařilo příznivě otočit. Zejména letos je příchod lidí výrazně větší než odliv. Takže jsem v tomto optimista. Na všechny volné tabulky jsou vybráni příslušníci a je jen otázkou času, kdy budou uvolněni z pozic, kde jsou dnes. Pokud to všechno půjde dobře, tak do konce roku by měla být obsazenost 99 procent. Z těch 280 budou neobsazené jedna nebo dvě tabulky,“ řekl dále ředitel GIBS v rozhovoru pro iRozhlas.cz Radim Dragoun. „Z 48 příslušníků, kteří od mého nástupu opustili inspekci, odešli čtyři zpět k policii a všichni ostatní šli do civilu. Na druhou stranu z civilu bylo přijato devět nových příslušníků, další přišli z jiných policejních útvarů (celkem GIBS přijala od loňského září 49 detektivů a vyšetřovatelů – pozn. red.). Podařilo se mi získat i bývalé příslušníky generální inspekce, kteří se vrátili z civilu, a bývalé příslušníky jiných bezpečnostních sborů,“ doplnil.

Dragoun ovšem opomněl ovšem říci, že na GIBS zamířili mimo jiné někteří příslušníci bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Například jeho náměstkyně Pavlína Foglar Marušincová, jedna z architektek zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, po němž padla vláda premiéra Petra Nečase. Dalšími „trafikanty“ pak mají být podle neoficiálních informací někteří detektivové kauzy Beretta, v níž má jít o vynášení informací z vyšetřování. Někdejší příslušníci ÚOOZ byli kvůli vyšetřování kauzy Beretta nejprve účelově přeřazeni do Národní protidrogové centrály, aby se po čase zařadili do generální inspekce. Ostatně už došlo k pokusu instalovat na GIBS někdejší klíčové důstojníky ÚOOZ Marka Foglara a Davida Plecitého.

I tyto personální změny mohou být mimo jiné jedním z důvodů, proč „turbo absolvent“ plzeňských práv, ředitel GIBS Radim Dragoun, dostal v říjnu generálské hvězdy. Ani ne po dvou letech po svém příchodu na Generální inspekci bezpečnostních sborů, kam zamířil z pozice šéfa státních zástupců v Lounech. Mimochodem, stojí za připomenutí, že po jistou dobu byl Dragoun i členem výkonného výboru Unie státních zástupců.

Jan Hrbáček