Že jsou lidé na internetu dennodenně vystaveni rozsáhlému komerčnímu sledování, není žádnou novinkou. V souvislosti s tím se zpravidla hovoří o narušování soukromí. Sledování ale může vést i k manipulaci, diskriminaci nebo k podvodům. Nejrůznější informace o jejich preferencích, nákupech, poloze a používaných zařízeních nebo o duševním a fyzickém zdraví, sexuální orientaci a politických názorech jsou shromažďovány, propojovány a používány k cílení reklamy. Spotřebitelské organizace proto volají po úplném zákazu cílené reklamy založené na sledování.
Nejen čeští spotřebitelé bývají překvapováni tím, že dostávají nabídky zboží a služeb, které souvisejí s jejich chováním v online světě. Často můžou nabýt dojmu, že vidí jen reklamy, které jsou vhodné přímo pro ně. Není to však náhoda. Spotřebitelská organizace dTest společně s dalšími evropskými spotřebitelskými organizacemi upozorňuje na rizika komerčního sledování a spouští novou kampaň.
Vyšší ceny i fake news
„Z chování na internetu je totiž patrno daleko více věcí, než které jsou ochotni si připustit. To, kdo jsou, co chtějí, jaké jsou jejich záliby a s kým se stýkají, je zřejmé z mnoha kroků, které na internetu spotřebitelé činí neustále. Svět cílené reklamy založené na sledování uživatelů přerostl do obrovských rozměrů a údaje o každém z nich jsou zpeněžovány,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Zpráva norské spotřebitelské organizace pod názvem „Je čas zakázat reklamu založenou na sledování“ odhaluje řadu škodlivých důsledků, které může mít taková reklama pro každého jednotlivého spotřebitele i pro celou společnost.
Podle zprávy zadavatelé reklamy, kteří o uživatelích mají rozsáhlé a důvěrné znalosti, mohou svá sdělení přizpůsobovat tak, aby je zasáhla ve vhodnou dobu a správným způsobem.
„Nepřehlednost a automatizace reklamních systémů založených na sledování zvyšují riziko diskriminace, například vyloučením spotřebitelů na základě jejich příjmu, pohlaví, rasy, etnického původu, sexuální orientace, politického názoru nebo tím, že někteří spotřebitelé prostě zaplatí za výrobky nebo služby více než jiní,“ popisuje Eduarda Hekšová.
Dalším problém představují dezinformace. Nedostatečná kontrola toho, kde se reklamy zobrazují, totiž podporuje a financuje weby šířící nepravdivý či pro společnost škodlivý obsah. Fake news se tak stávají čím dál tím více palčivým problémem.
Velké firmy ve výhodě
Norové uvádí, že díky sledování existuje také riziko narušování hospodářské soutěže. Současný model zvýhodňuje společnosti, které shromažďují a zpracovávají velké množství dat o spotřebitelích. To ztěžuje soutěž menším firmám a také těm, kteří respektují práva a soukromí spotřebitelů.
Pokud tisíce společností shromažďují a zpracovávají obrovská množství osobních dat, zvyšuje se riziko krádeže identity, podvodů a vydírání.
Shromažďování a využívání osobních údajů probíhá prakticky bez jakékoliv kontroly, a to jak ze strany známých platforem, tak i společností, které většina spotřebitelů vůbec nezná. Pro běžného člověka je téměř nemožné zjistit, jaké údaje jsou o něm shromažďovány, s kým jsou sdíleny a jak mohou být použity.
„Je velmi obtížné definovat a popsat všechny negativní důsledky současného modelu cílené reklamy založené na sledování chování uživatelů na internetu. Přitom alternativní reklamní modely existují. Nabízí se například reklama kontextová, kdy k obsahu webové stránky věnované automobilům je přiřazena reklama na autoservisy, autodoplňky, navigace, cestování a podobně,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Stop šmírování
Pro zajištění ochrany soukromí spotřebitelů a jejich svobodného rozhodování ohledně pořízení určitého zboží či služeb je nutné s těmito šmírovacími praktikami na internetu skončit, vyzývají spotřebitelské organizace.
Prostřednictvím kampaně Stop reklamnímu šmírování, mohou dát i čeští spotřebitelé najevo přání na postupné ukončování a poté úplný zákaz využívání cílené reklamy založené na sledování. Cílem kampaně je také dosažení nezbytných změn v evropské i české legislativě.
Lucie Přinesdomová
