INZERCE

Antonín Koláček při otevření školky Maitrea. Foto: Maitrea

Manažery Mostecké uhelné poslal soud do vězení. Koláčka na 7,5 let, Klimeckého na šest 

V kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil v pondělí soud bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem. Podle nepravomocného verdiktu způsobili manažeři MUS podvodem škodu České republice ve výši nejméně 2,3 miliardy korun.

Soud uznal vinným i posledního z obžalovaných, bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Za přijetí úplatku v souvislosti s přípravou podkladů pro rozhodnutí vlády o prodeji podílu v MUS mu uložil tříleté vězení, peněžitý trest 4,5 milionu korun a zákaz činnosti.

Exmanažerům hrozilo v České republice až desetileté vězení, bývalému náměstkovi Sýkorovi mohl soud uložit maximálně osm let za přijetí úplatku.

Obžaloba tvrdí, že Koláček, někdejší generální ředitel MUS Klimecký, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Petr Kraus v roce 1998 skrytě ovládli firmu jejími vlastními prostředky, když z ní odčerpali peníze pod záminkou zhodnocení v zahraničí. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. 

Žalobci také tvrdí, že manažeři podvodně uvedli vládu v omyl, když vzbudili zdání, že státní podíl kupuje místo nich prostřednictvím firmy Investenergy americký investor Appian Group. Podle obžaloby někdejší manažeři MUS podvedli Českou republiku, když při nákupu státního menšinového podílu ve firmě záměrně zatajili, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli kontrolu nad většinou akcií firmy. Investenergy navíc za státní podíl podle obžaloby zaplatila penězi, které obžalovaní vyvedli z MUS. 

Obviněných bylo původně osm lidí

V tuzemsku bylo původně obviněno osm lidí. Vedle manažera Luboše Měkoty, který v březnu 2013 zemřel, čelil stíhání také bývalý lobbista a obchodník se zbraněmi Pavel Musela. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu ale v květnu 2016 žalobce stíhání přerušil.

Prodej státního podílu v MUS schválila jednomyslně v červenci 1999 vláda pozdějšího prezidenta Miloše Zemana.  První jednání se uskutečnilo na podzim 2018. U soudu již například vypovídal jako svědek Miloš Zeman, který prodej státního podílu v MUS, schválený jeho vládou, před soudem v červnu 2021 hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Naopak bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka již v únoru 2019 označil převzetí MUS jejím managementem za „faul na stát“ a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD.

Povrchový hnědouhelný lom Jiří, okres Sokolov. Ilustrační snímek. Foto: Wikimedia Commons

Stíhání Krause, Čmejly a Diviše český soud postupně zastavil, protože si začali odpykávat tresty uložené již dříve ve švýcarské větvi kauzy. Kraus ve Švýcarsku nastoupil do vězení, Čmejla s Divišem tam nakonec dostali podmínky a peněžité tresty. Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v ČR. 

Po Krausovi se druhým manažerem, který nastoupil do švýcarského vězení, stal v roce 2021 Klimecký. V prosinci 2021 napsaly Hospodářské noviny, že odvolací soud v Bellinzoně podle deníku snížil tehdy jednaosmdesátiletému bývalému řediteli dolů trest z 36 na 18 měsíců vězení.

Loni v létě švýcarská justice změnila původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše.

Nikdo nebyl okraden, hájil se už dříve u soudu Koláček

Obžalovaný někdejší manažer Mostecké uhelné společnosti Antonio Koláček už u prvoinstančního soudu prohlásil, že při transformaci společnosti v roce 1998 nebyl nikdo okraden ani poškozen. Upozornil na to, že stát do roku 2011 neevidoval v této věci žádnou škodu. „Obrovský tlak“ na kriminalizaci exmanažerů údajně vyvinuly až Věci veřejné pod vedením Víta Bárty. „Nejsem žádný zločinec, nikomu jsem neublížil, nikoho jsem nepoškodil,“ uvedl Koláček ve své výpovědi. „Mostecká nikdy nebyla vytunelována,“ doplnil. Koláček věří tomu, že nepřekročil zákony, přesto se v roce 2018 omluvil za chybu.

„Zcela jistě jsme měli naše působení v Mostecké otevřeněji komunikovat, ušetřili bychom si mnoho trápení. Možná jsme se všichni v té době chovali příliš spontánně a chaoticky, to přiznávám,“ připustil.

„Mým hlavním přáním je, abychom všichni našli svůj vlastní klid a mír a v tom klidu se podívali na skutečnosti, které se odehrály před 20 lety, protože tady padlo tolik různých manipulací a falešných informací, že mě to někdy z klidu dostávalo,“ řekl před více než čtyřmi lety Koláček novinářům po dopoledním čtení obžaloby.

Koláček věřil tomu, že český proces dopadne jinak než švýcarský, v němž dostal v souvislosti s MUS trest 52 měsíců vězení.

Stát se k trestnímu řízení připojil jako poškozený se čtyřmi alternativními návrhy na náhradu škody – po manažerech chtěl, aby společně zaplatili buď 8,6 miliardy, nebo 6,8 miliardy, alternativně 3,3 miliardy, ale nejméně 2,2 miliardy korun. Jednotlivé částky se liší podle způsobu výpočtu škody, do největší sumy je například zahrnuto i údajné bezdůvodné obohacení obžalovaných.

(mig, ire, čtk)