Ukrajina prokázala nevídanou schopnost regenerace, přestože ruské útoky systematicky ničí její civilní infrastrukturu. Kyjev se nyní nachází v kritickém bodě. Musí paralelně odrážet agresora, řešit hlubokou krizi na trhu práce způsobenou mobilizací a adaptovat svůj právní řád na standardy Evropské unie. V rozhovoru pro EU Perspectives to vysvětluje Vladlena Marcinkevičová z neziskové organizace CEE Bankwatch.
Kyjev stojí na historické křižovatce. Navzdory všem překážkám východoevropská země stále klade odpor na bojišti a v zázemí i přes ruské bombardování obnovuje životně důležitou civilní infrastrukturu. Zároveň se vydává na klikatou cestu k členství v Evropské unii.
Vladlena Marcinkevičová z nevládní organizace CEE Bankwatch v rozhovoru pro EU Perspectives objasnila podrobnosti ekonomické a sociální transformace země.
Jak vypadá situace na Ukrajině po čtyřech letech válečného konfliktu?
Ukrajina prokázala pozoruhodnou odolnost vůči agresorovi. Tato odolnost je ještě pozoruhodnější vzhledem k závažným výzvám, které představuje ruské cílené ničení ukrajinských kapacit pro výrobu a přenos energie, vytápění a další kriticky nezbytné infrastruktury. Jedním z opatření, jak zvyšuje Ukrajina svou odolnost, je zvýšený dovoz elektřiny ze sousedních zemí.
Svou roli hraje také masivní dovoz elektrických baterií. V minulém roce dosáhl objemu 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun). Loňský rok byl významný také tím, že se zintenzivnilo úsilí Kyjeva ohledně přistoupení k Unii. Zrychlil se také dialog o unijním právním rámci.
Jakým způsobem Ukrajina reaguje na sociální a ekonomickou transformaci země?
Mezi hlavní problémy Ukrajiny, které musí naléhavě řešit, patří vysídlené osoby. Jak v rámci země, tak i v zahraničí. Dále to je vojenská služba, která mají vážné dopady na trh práce. Podnikání je pod neustálým tlakem kvůli nedostatku energie v důsledku ruských útoků. Některé regiony fungují převážně v nouzovém režimu. Poškození energetických systémů a vytápění je horší ve větších obcích a městech.
Některé obce, se kterými spolupracujeme, jsou průkopníky zelené transformace a také ochoty hledat udržitelná řešení. Koncepce spravedlivé transformace uhelných regionů se rozšiřuje i na další industriální komunity. Zelená transformace země má verbální podporu, ale deregulace ze strany vlády ohrožuje základní principy udržitelnosti. Ukrajinské samosprávy mají nedostatečné kapacity pro přípravu kvalitních projektů v rámci veřejných investic. Obvykle hledají podporu pro technickou pomoc u mezinárodních projektů a nevládních organizací.
Bez mezinárodní pomoci by Ukrajina zkolabovala
Mohla byste popsat situaci týkající se bank a fondů, které v zemi sledujete?
Pokud jde o financování, Ukrajinu finančně podporují mezinárodní partneři, Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a další mezinárodní finanční instituce. Postupně se podpora přizpůsobuje aktuálním požadavkům. Půjčky zemí G7 v rámci nástroje ERA umožnily Ukrajině přečkat minulý rok, i když země neplnila všechny požadavky pro unijní nástroj Ukraine Facility, což vedlo ke zpoždění finančních transakcí. Změny ale byly minimální a týkaly se pouze posunutí termínů.
Mezinárodní finanční instituce navíc přicházejí s novými iniciativami a programy. Evropská investiční banka (EIB) spolupracuje s ukrajinským ministerstvem pro rozvoj, Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) převážně s dlouhodobými klienty a finančními zprostředkovateli.
Mohlo by vás zajímat
Řešili jsme zajištění dálkového vytápění, obnovu veřejné dopravy a posilování obnovitelných zdrojů energie. Pro drtivou většinu malých obcí je ale financování stále problematické a podléhá reformě správy veřejných investic.
Jaký je stav energetické transformace Ukrajiny?
Existuje řada místních iniciativ a individuálních snah o transformaci energetického sektoru. Jednotlivci a obce ve velké míře budují vlastní obnovitelné zdroje energie.
Vládní přístup zůstává matoucí. Zaměřuje se na rozšiřování jaderných zařízení a na další krátkodobá řešení, jako je masivní dovoz generátorů a kogeneračních jednotek, plány na výstavbu zařízení na výrobu energie z biomasy a odpadu. Tyto projekty ale odvádějí pozornost od deklarovaného cíle, kterým je vybudování decentralizovaného energetického systému.
