INZERCE

Střešní fotovoltaická elektrárna. Zdroj: Wikimedia Commons (CC SA-BY)

Majitelé obchodů se přetahují s památkáři o solární panely na střechách

Majitelé obchodů s potravinami by chtěli srazit účty za elektřinu, která patří mezi výrazné položky v nákladech. Rádi by si proto pořídili střešní solární panely. A výsledek? V mnoha městech obchodníci narážejí na tuhý odpor úředníků a památkářů, kteří nechtějí povolit umístění solárních panelů ani na prodejnách s plochými střechami.

Například spotřební družstvo COOP v Uherském Ostrohu provozuje 46 solárních elektráren na střechách svých obchodů. Část z nich postavilo i bez dotací. Podle předsedy družstva Františka Poláka se instalace dalších elektráren zpomaluje kvůli postupu státních úřadů. Nejčastějším problémem jsou rozhodnutí některých památkových úřadů.

„Velká část našich prodejen jsou obchody s plochými střechami, které byly postavené v sedmdesátých a osmdesátých letech. Z našeho pohledu jde o ideální objekty pro umístění solárních elektráren, bohužel je nám často instalace znemožněna, protože by panely byly vidět z nějakého vyvýšeného místa jako jsou rozhledny či věže kostelů,“ vysvětluje František Polák.

Postup památkových úřadů je navíc podle zkušeností členů Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) velmi individuální. Zatímco na některých místech není s umístěním panelů problém, jinde v podobných situacích vznikají zbytečné překážky. „Prakticky u každého města či obce je kostel, rozhledna či vyvýšené místo. Při striktním výkladu bychom dnes solární panely nemohli mít téměř nikde,“ upozornil František Polák.

Stejnou zkušenost má také Roman Slamka z Jednoty Volyně, která provozuje menší obchody na jihu Čech. „Drahé energie nám způsobují obrovské potíže a jsou jedním z důvodů zdražování potravin. Soláry umějí zajistit snížení závislosti prodejny na vnějších dodávkách o zhruba 40 procent. Velmi bychom v této souvislosti uvítali jednodušší povolování jejich instalace,“ dodává Roman Slamka.

Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje přibližně 7000 tisíc nezávislých prodejen, proto poslala dopis na odpovědná ministerstva s výzvou instruovat jednotlivé úřady k jednoduššímu postupu. Odpor památkářů k umisťování solárních panelů na sedlové střechy v historických centrech je pochopitelný, ale obchodníci nerozumějí tomu, proč nelze fotovoltaiku umístit ani na relativně nových budovách mimo centra měst.

V současnosti má AČTO 30 členů z řad českých maloobchodních sítí a českých výrobců potravin. Reprezentuje na 7000 prodejen s 30 tisíci zaměstnanci, členské firmy drží zhruba 25procentní podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním AČTO je hájit zájmy svých členů před negativními vlivy tržního prostředí a legislativy.

Tomáš Rovný