Majitel klíčové české chemičky, pardubické Synthesie – společnost Kaprain – chce vyvést jedinou velmi výdělečnou výrobu nitrocelulózy do dceřiné firmy. Zjistil to Ekonomický deník, stávající ředitel společnosti Daniel Tamchyna se k tomuto zjištění otevřeně vyjádřit nechtěl. Nitrocelulóza je nyní nejžádanější chemickou komponentou ve zbrojařství – vyrábí se z ní střelný prach, který je klíčový pro výrobu vojenské munice.
Divize výroby nitrocelulózy (SBU NCL) je aktuálně jediným výdělečným segmentem Synthesie: výroba pigmentů a barviv (SBU PaB) a produktů z organické chemie (SBU OCH) se nenacházejí v úplně ideální ekonomické situaci. Výroba barviv a pigmentů je aktuálně pod obrovským tlakem zahraničních výrobců z Asie, zejména Indie a Číny. Navíc se do Asie přestěhovala i celá řada odběratelských odvětví.
Ve světě je nyní po nitrocelulóze obrovská poptávka zejména kvůli válečné invazi Ruska na Ukrajinu. Tuto surovinu ve velkém od Synthesie kupují nejen přední čeští zbrojaři, ale i takřka celý svět. Jedněmi z největších odběratelů jsou Czechoslovak Group Michala Strnada, sousedící pardubická Explosia nebo STV Group Martina Drdy. Poptávka je tak veliká, že ji pardubická továrna není schopna uspokojit.
„Akcionář koupil Synthesia, a.s. s cílem firmu dále rozvíjet. Synthesia, a.s. je na křižovatce. Na jedné straně SBU PaB a OCH, kterým se nedaří a na druhé straně SBU NCL, kterému nyní podmínky přejí a má unikátní postavení. Za pár let může dojít ke změně a cena nitrocelulózy se vrátí do normálu. Chceme se zaměřit i na SBU PaB a OCH, hledat nové partnery a zaměřit se na rozvoj. Je zde mnoho odborníků. Rádi bychom do Synthesie investovali. Klíčem je dobře pracovat jako tým. Není obdobná firma, která má pod sebou tak různé segmenty výroby. Chceme pro zvýšení přehlednosti vyčlenit SBU NCL do dceřiné společnosti,“ oznámil před časem prozatímní ředitel Synthesie Daniel Tamchyna, který vystřídal odstoupivšího Josefa Lišku.
Mohlo by vás zajímat
Nitrocelulóza pro výrobu propelentů je základní surovinou pro výrobu bezdýmných prachů a dalších propelentů nejen pro potřeby obranného průmyslu, ale z velké části také pro použití při výrobě lovecké, sportovní a jiné munice pro civilní účely.
Vojenskou nitrocelulózu není možné nahradit jinou látkou (materiálem), přičemž její výrobní kapacity jsou na území České republiky zcela monopolizované a v rámci Evropské unie značně omezené.
Výrobci nitrocelulózy v Evropě
Název | Přibližná výrobní kapacita (tun/rok) | Z toho pro vlastní potřebu (tun/rok) | |
1 | Synthesia, a.s. Semtín 103, 530 02 Pardubice, Česká republika | 9 000 | N/A |
2 | MANUCO Boulevard Charles Garaud 24100 Bergerac, Francie | 7 000 | N/A |
3 | Milan Blagojević – Namenska AD mr Radosa Milovanovica 2A, 32240 Lucani, Srbsko | 6 000 | 3 000 |
4 | Nitrochemie Wimmis AG Niesenstraße 44, 3752 Wimmis, Švýcarsko | 2 500 | 2 500 |
5 | Nammo Vihtavuori Oy Ruutitehtaantie 80, 41330 Vihtavuori, Finsko | 2 000 | 2 000 maximálně drobný prodej |
6 | Arsenal 2000 JSCo 00 Rozova Dolina Str., 6100 Kazanlak, Bulharsko | 2 000 | 2 000 |
7 | Rheinmetall Expal Munitions, S.A.U. Av. del Partenón, 16, 5th Floor, 28042 Madrid, Španělsko | 1 000 | 1 000 |
Zdroj: Odhad struktury trhu s vojenskou nitrocelulózou na území Evropské unie
Výrobní kapacity jednotlivých výrobců vojenské nitrocelulózy jsou z povahy věci kapacitně omezeny. Prakticky veškeré výrobní kapacity výrobců vojenské nitrocelulózy jsou současně i plně rozebrány namlouvanými odběrateli. V praxi tedy není realizovatelné, aby případný výpadek dodávek od jednoho výrobce vojenské nitrocelulózy, ať už způsobený provozními důvody nebo rozhodnutím výrobce o omezení, přerušení či zastavení dodávek, byl operativně nahrazen dodávkami od výrobce jiného.
Jakýkoliv výpadek na straně kteréhokoliv výrobce vojenské nitrocelulózy, bez ohledu na příčiny jeho vzniku, má prakticky bezprostřední dopad na ceny vojenské nitrocelulózy, její dostupnost a v přímé návaznosti na to i na ceny vojenské munice a její dostupnost.
Právě kvůli nedostačující tuzemské kapacitě výroby nitrocelulózy zainvestoval majitel Czechoslovak Group Michal Strnad v Německu. MSM Group, slovenská dceřiná společnost průmyslové skupiny CSG, uzavřela v říjnu kupní smlouvu s americkou veřejně obchodovanou společností IFF za účelem akvizice podniku na výrobu nitrocelulózy, přidruženého závodu a průmyslového parku Walsrode v německém Dolním Sasku. CSG plánuje zachovat výrobu nitrocelulózy pro zákazníky v civilním sektoru, zároveň chce ale rozšířit výrobu o takzvanou energetickou nitrocelulózu, která je vstupní komoditou pro výrobu munice.
Dění ve společnosti nikdy předběžně nekomentujeme
Ekonomický deník proto Daniela Tamchynu oslovil, aby informace o vyvedení výroby nitrocelulózy, ze kterého má obavy řada pracovníky pardubické chemičky, potvrdil.
„Působíme na globálním a extrémně kompetitivním trhu. Dění ve společnosti proto nikdy předběžně nekomentujeme a prezentujeme pouze dokončené nebo jasně nastavené projekty. Od vstupu skupiny Kaprain do společnosti ale realizujeme kroky k jejímu rozvoji a pro následující roky jsme připravili a schválili nejvyšší investiční rozpočty v historii Synthesie,“ zareagoval na otázku Ekonomického deníku zda může potvrdit vyvedení výroby nitrocelulózy do dceřiné firmy.
„Jde například o investici cca 1 miliardy korun do zvýšení produkce v této době klíčové nitrocelulózy a prohloubení spolupráce s Explosií. Na této investici pracujeme nepřetržitě od vstupu nového vlastníka naší společnosti,“ podotkl Tamchyna, který v Synthesii pracoval v letech 2009 až 2011 jako CEO.
Na otázku, jak chce Synthesia řešit ekonomické problémy v segmentu pigmentů a barviv a organické chemie, zda chce hledat nové trhy, partnery, zda nehrozí těmto provozům zavření, útlum, Tamchyna odpověděl: „Nikoho nepropouštíme a ani to neplánujeme. Právě naopak – nabíráme nové zaměstnance.“
„V následujících letech očekáváme jednoznačně velmi úspěšné hospodaření naší společnosti,“ doplnil.
Synthesia po odchodu Josefa Lišky nyní hledá nového ředitele. „Nového generálního ředitele naší společnosti hledáme standardním způsobem, který odpovídá její velikosti a významu. Vybíráme z interních i externích kandidátů,“ dodal Daniel Tamchyna.
Zásadní milníky v historii Synthesie
Pardubická Synthesia je jedním z nejkomplexnějších chemických podniků nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
1920 – V Pardubicích vzniká Československá akciová továrna na látky výbušné a tím se začíná psát historie naší společnosti
1923 – Zahájena výroba vojenské nitrocelulózy
1925 – Zahájena výroba kyseliny dusičné a sírové
1928 – V Semtíně je založen sesterský závod Synthesia, který se zaměřuje na anorganické produkty pro výrobu výbušnin
1939 – Zahájení výstavby závodu na výrobu barviv a léčiv v Pardubicích – Rybitví
1940 – Zahájení produkce nitrobenzenu a anilínu
1940 – Postavena výrobní jednotka fosgenu
1941 – Zahájení výroby barviv v Rybitví
1942 – V Semtíně založen závod na výrobu plastických hmot
1942 – Zahájení produkce chlorbenzenu a jeho derivátů
1942 – Zahájení výroby farmaceutických substancí
1946 – Zahájení výroby organických pigmentů (P.Y.1, P.R.2, P.R.3)
1950 – Zahájena výroba průmyslové nitrocelulózy
1950 – Zahájení výroby polotovarů (G-sůl, H-kyselina, I-kyselina, atd.)
1953 – Zahájení provozu nové teplárny „Zelená louka“
1958 – Zahájení výroby antrachinonových barviv a pigmentů, a výroby pomocí rozpouštědel (P.Bl.15)
1970 – Zahájení výroby organických pigmentů bez PCB kontinuálně pečením (P.Bl.15, 15:1)
1972 – Nové zařízení pro výrobu kyseliny dusičné 53% (ŠKODA ZVU)
1984 – Zahájení výroby pesticidů na fosgenové bázi
1988 – Výstavba dvou hydrogenačních jednotek (smyčkové reaktory firmy Buss)
1990 – Zahájení výroby disazokondenzačních HP pigmentů (P.Y.93, P.Y.95, P.R.144, P.R.214, P.R.166)
1994 – Proběhla transformace na akciovou společnost Synthesia
1994 – Tekuté formy barviv
1996 – Zahájení výroby benzimidazolonových HP pigmentů (P.O.36, P.Y.151)
1998 – Nájezd nové výrobní linky fosgenu
2003 – Vznik strategických obchodních jednotek (SBU)
2003 – SBU NCL: Nové autoklávy pro průmyslovou nitrocelulózu
2004 – SBU OCH: Dokončení výrobní linky aromatických isokyanátů
2004 – SBU PaB: Sloučení obchodní organizace Ostacolor, a.s. se společností Synthesia, a.s. a vznik SBU Pigmenty a barviva
2005 – SBU PaB: Výroba DPP červeně
2005 – SBU NCL: Nová výrobna pro oxidovanou celulózu a její deriváty
2006 – SBU PaB: Převzato knowhow produkce kovokomplexních, kyselých, mořidlových a přímých barviv od SPOLCHEMIE
2008 – SBU OCH: Dokončení fosgenační výrobní linky KD
2009 – Jediným majoritním vlastníkem společnosti se stává AGROFERT HOLDING, a.s.
2009 – SBU PaB: Zahájena výroba barviv pro speciální aplikace na moření dřeva (Ostaton)
2009 – SBU NCL: Systém lokální filtrace transportní vody
2010 – SBU NCL: Značka hemostatik OKCEL získala certifikaci CE
2010 – SBU NCL: Zavedena nová technologie odkyselňování nitrocelulózy Bowas No. 1
2010 – SBU NCL: Dokončena čistička odpadních technologických vod nitrocelulózy
2010 – SBU OCH: Začátek výroby anorganických katalyzátorů
2011 – SBU PaB: Zvýšení kapacity disazokondenzačních HP pigmentů
2012 – SBU NCL: Nová technologie odkyselňování vojenské nitrocelulózy Bowas No. 2
2012 – SBU OCH: Rozšíření portfolia vyráběných isokyanátů a karbodiimidů
2014 – SBU PaB: Spuštění nové výrobní linky na různé typy HP pigmentu P.Y.155
2015 – SBU NCL: Komplexnější obnova a modernizace vybraných uzlů výroby (lisy a holendry)
2016 – SBU ENE: Úspěšné dokončení rozsáhlé modernizace teplárny v hodnotě jedné miliardy korun
2016 – SBU NCL: Modernizace řídícího systému pro výrobu kyseliny dusičné 53%
2016 – SBU NCL: Dokončena I. etapa automatizace balení energetické NCL + uvedeno do provozu nové logistické centrum
2018 – SBU PaB: Zahájení výroby nových typů klasických pigmentů se sníženým obsahem PAA (P.Y.74, P.R.2)
2019 – SBU PaB: Zvýšení kapacity vybraných HP pigmentů (P.Y.150, P.Y.139, disazokondenzační červeně)
2019 – SBU NCL: Provedena modernizace systému řízení výroby H2SO4
2019 – SBU NCL: Rekonstrukce koncentračních stupňů regenerační jednotky odpadních kyselin
2019 – SBU NCL: Dokončena investice do „Nových velkoobjemových autoklávů“ a GO návazných uzlů výroby NCL
Holding Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše, který Synthesii vlastnil od roku 2009, se dohodl na prodeji chemičky s miliardářem Karlem Pražákem začátkem loňského září. Dalším vážným uchazečem byla CSG Michala Strnada, jednoho z největších odběratelů nitrocelulózy. Ten ale neuspěl. V byznysových kruzích se spekuluje, že Pražákova společnost Kaprain je vlastníkem Synthesie proto, aby nebyl odhalen její skutečný vlastník – miliardář Petr Sisák.