Snižování energetické náročnosti budov běží v Česku pomalým tempem. Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla proto očekává, že budeme muset otevřít debatu o přísnější regulaci. Konkrétně o povinných úsporách, za které ponesou odpovědnost dodavatelé energií, řekl Neděla během vystoupení na konferenci Právo, EPC a úspory.
Dnes je v České republice zavedeno alternativní schéma. To znamená, že stát si na sebe bere všechny závazky v oblasti energetické efektivity a snaží se jich dosáhnout takříkajíc po dobrém. Jiné země Evropské unie naopak vsadily na obligatorní úspory. „To znamená, že je zavedena povinnost dodavatelů, obchodníků a tak dále, kteří musí konkrétní úspory zajistit,“ řekl Neděla na konferenci, kterou společně pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník.
Jak na to jdou Maďaři
Razantní změnu však zatím ministerstvo průmyslu a obchodu nechystá; zatím chce pouze otevřít debatu o jiném přístupu k energetickým úsporám. Příkladem, jak na to, může být Maďarsko. „V Maďarsku mají obchodníci jednoprocentní speciální daň. Když nenaplní dostatečné množství úspor, tak prostě mají o jedno procento dražší elektřinu. A nebo mají o to menší zisk. Ale pokud požadované úspory zajistí, tak daň neplatí,“ vysvětluje Neděla.
Výhodou tohoto modelu je, že se lidé a firmy pouštějí do těch nákladově nejefektivnějších opatření, jako je třeba zateplení střech bytových domů. „Takže je to takový uzavřený koloběh, který je pro všechny strany výhodný. Státu dokáže vykázat uspořené petajouly energie, domácnosti mají zateplené nemovitosti bez jakékoliv investice. Dodavatelé se vyhnou dani. Takže ten efekt se projeví na všech stranách,“ zdůraznil Neděla.
Zvládnou firmy podnikající v oboru energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC) zvýšený nápor zájemců? K tomu se vyjádřil obchodní ředitel společnosti Advance Energo Filip Ovčačík. „Kapacita je vždycky úzké místo. Když přijde nějaká vlna, třeba dotační, tak pak je to na hraně, ale myslím si, že zatím ty kapacity jsou dostačující,“ odpověděl Ovčačík.
Stav budov: Neznámý
Faktem je, že nároky Evropské unie v oblasti energetické efektivity v poslední době výrazně rostou. Příkladem mohou být nové evropské směrnice o energetické účinnosti a o náročnosti budov, které musí Česko převést do své legislativy. „Obě směrnice budeme transponovat do zákona o hospodaření energií. Chceme do konce roku mít návrh ´v mašličkách´, aby nastupující vláda měla dokumenty k dispozici. Následně bychom spustili legislativní kolečko, ať v průběhu příštího roku máme plnou transpozici hotovou,“ řekl René Neděla.
S tím souvisí jeden problém, a sice nedostatek informací o stavu nemovitostí v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracuje s ministerstvem financí na zmapování fondu budov. Ředitel odboru politiky udržitelnosti na ministerstvu financí Ota Melcher zdůraznil, že by se do budoucna vyplatilo mít jednotnou databázi. Z ní by šlo vyčíst víc než to, jakého mají budovy vlastníka a k jakému účelu slouží. Měl by poskytovat také informace o energetickém průkazu či energetické třídě.
Mohlo by vás zajímat
Rostou náklady ve veřejných budovách
Známé informace o stavu veřejných budov moc povzbudivé nejsou. Tři čtvrtiny z nich jsou podle Melchera v energetické třídě D nebo horší. Výsledkem jsou vysoké náklady na energie. Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. Loni už to bylo výrazně více; stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard.
Jak na konferenci upozornil obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola, snižování energetické náročnosti budov nepřináší v praxi jen pokles spotřeby tepla, elektřiny, plynu nebo vody. Neméně důležitým přínosem je podle Toboly také zhodnocení majetku státu či veřejné sféry obecně.
EPC mají podporu nové vlády
V následujícím druhém bloku konference Právo, EPC a úspory vystoupili dva ministři nastupující vlády. Jmenovitě budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i kdekoli jinde ve veřejné sféře. Havlíček se věnoval i dalším tématům, třeba dopadům německého záměru masivně dotovat ceny elektřiny pro průmyslové podniky.
Člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík shrnul dosažené výsledky. Specializované firmy podle jeho slov za poslední tři desetiletí zmodernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci 300 projektů. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zmínil Paulík.
