Maďarsko včera využilo příležitosti, kterou mu nabídla ECB s Fedem, a skrze nečekané snížení oficiálních úroků se zapojilo do měnových válek.
Leckoho by mohlo napadnout, zdali nebude mít ve stření Evropě následovníky. Ještě než k této úvaze přejdeme, si ovšem ve zkratce připomeňme, co vlastně maďarská centrální banka (MNB) včera udělala. MNB předně snížila hlavní depozitní sazby o 15 bazických bodů, takže hlavní (tříměsíční) poklesla na 1,20 % a vedlejší (jednodenní) poklesla dokonce do záporu na 0,05 %.
To trh nečekal, přičemž ještě zajímavější bylo snížení jednodenní zápůjční sazby (v naší terminologii lombardní) z úrovně 2,10 % na 1,45 %. Dodejme, že MNB doplnila svoje rozhodnutí velmi holubičím varováním, že další kroky v tomto duchu budou následovat, což je v tuto chvíli opravdu velmi pravděpodobný scénář.
Přejděme nyní k tomu, zdali se včerejším rozhodnutím MNB opravdu mohou inspirovat i ostatní centrální banky v regionu.První na tahu bude přitom již příští týden ČNB. Připomeňme, že s tím jak se rozšířil diferenciál mezi sazbami ČNB a ECB, vzrostly spekulace na to, že i české oficiální úrokové sazby by mohly jít do záporu. Nicméně hlavní figury ČNB z bankovní rady daly vcelku jasně najevo, že se jim myšlenka záporných úroků nelíbí a tak ať již MNB včera udělala cokoliv, úrokové sazby české centrální banky se asi příští týden nesníží.
Z regionu nám tedy zbývá polská centrální banka (NBP). Ta má aktuálně nejvyšší úroky z celé střední (a západní) Evropy, přičemž Poláci bojují již delší dobu s deflací (poslední číslo -0,8 % meziročně). Vezmeme-li v úvahu to, že zlotý v polední době výrazně posílil, tak z logiky měnových válek opravdu není důvod, aby NBP držela úrokové sazby tak vysoko (1,5 %). Proto se začínáme přiklánět k názoru, že v dubnu či květnu by nakonec polské oficiální úrokové sazby mohly jít dolů. Nutnou podmínkou je však to, aby prostor v podobě pozitivního sentimentu na trzích s rizikovými aktivy, který holubičí Fed a ECB nedávno vytvořily, ještě nějaký ten týden vydržel.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
