Maďarská tajná služba měla v letech 2012 až 2018 verbovat úředníky unijních institucí na svou stranu. Evropští poslanci teď požadují veřejné prošetření celého případu a odvolání současného maďarského eurokomisaře Olivéra Várhelyiho, který za celým skandálem stojí.
Obvinění, že se maďarští zpravodajci pokoušeli zlákat zaměstnance EU ke špionáži, dominovala napjaté debatě v Evropském parlamentu ve středu 22. října. Diskuse odhalila rozdíly v názorech na to, jak reagovat na „nemyslitelné“ jednání členského státu.
O špionáži pro vládu Viktora Orbána v rámci bruselských orgánů jako první informoval maďarský web Direkt36. Napsal, že maďarští zpravodajští důstojníci pracující pod diplomatickým krytím na stálém zastoupení Maďarska při EU v Bruselu se v letech 2012 až 2018 pokoušeli verbovat úředníky v institucích Unie.
V unijní politice není místo pro špionáž
Tyto snahy byly aktivní v období, kdy Olivér Várhelyi, současný komisař EU pro zdraví a blahobyt zvířat, působil jako maďarský velvyslanec při EU, tedy v letech 2015 až 2019.
Pro mnoho evropských poslanců znamená tato kauza víc než pouhou další kapitolu v dlouhém konfliktu Viktora Orbána s EU. „V moderní politice EU nesmí být místo pro špionáž,“ uvedla europoslankyně Terry Reintkeová (Zelení/Německo).
Vyzvala k vytvoření parlamentního vyšetřovacího výboru. „Obvinění z infiltrace zpravodajských služeb do Evropské komise se musí urgentně a důkladně prošetřit vyšetřovacím výborem Evropského parlamentu,“ zdůraznila Reintkeová.
Mohlo by vás zajímat
Tajné vyšetřování
Evropská komise už zahájila vnitřní vyšetřování. Evropský komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu Piotr Serafin uznal závažnost obvinění. „Samotná skutečnost, že diskutujeme o obviněních, že se jeden z členských států rozhodl špehovat instituce naší společné Unie, je nemyslitelná,“ řekl.
Serafin potvrdil, že interní vyšetřování Komise už probíhá. Odmítl sdělit podrobnosti s odkazem na nutnost „zajistit integritu vyšetřování“. Zdůraznil, že špionáž nelze sladit s principem spolupráce mezi členskými státy a institucemi EU.
Nový stín na Maďarsku
Navzdory rozhodnutí zahájit vnitřní vyšetřování mnoho zákonodárců uvedlo, že Komise nepostupuje dostatečně odpovědně. Nejkontroverznější otázkou zůstává neochota bruselské exekutivy odvolat komisaře Várhelyiho.
Europoslankyně Birgit Sippelová (S&D/Německo) požadovala, aby Komise upustila od svého netransparentního přístupu. „Toto by se nemělo dít v tajnosti ani zůstávat tajné. Veřejnost má právo vědět, co se stalo a jak mohly takové aktivity zůstat po léta bez povšimnutí,“ řekla Sippelová.
Maďarské tajné služby byly již dříve podezřelé ze špionáže proti úřadu pro boj proti podvodům OLAF, když vyšetřoval maďarské zneužívání fondů EU. „Kdykoli vlády špehují své kritiky, je ohrožena demokracie. A ti, kdo špehují své partnery, porušují základní požadavek loajální spolupráce,“ prohlásila.
Orbán zastupuje zájmy Ruska v Evropě
Frustrace se objevila i mezi středopravicovými poslanci Evropského parlamentu. Poslanec Zoltán Tarr, zvolený za opoziční stranu Respekt a svoboda (EPP/Maďarsko), otevřeně kritizoval vládu Viktora Orbána za to, že „zastupuje zájmy Ruska v Evropě“. Varoval, že takové chování vrhá na Maďarsko nový stín.
Poslanci z frakce Levice vyzvali předsedkyni Komise von der Leyenovou, aby odvolala komisaře Várhelyiho a přijala „opatření na ochranu evropských institucí před zhoubným vlivem Orbánova režimu“.
Pravicoví poslanci Evropského parlamentu na obranu Budapešti tvrdí, že je kauza politicky motivovaná, a to v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které se mají v Maďarsku konat na jaře.
Několik politických skupin od Zelených přes Renew až po Socialisty požaduje zřízení vyšetřovacího výboru. Tento krok by umožnil poslancům Evropského parlamentu vyšetřovat, požadovat důkazy, předvolávat svědky a zkoumat, jak mohlo údajné špionážní jednání zůstat po léta neodhaleno.
