Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v parlamentních volbách silný mandát k reformám. Z 577 křesel v národním shromáždění získala jeho strana En Marche dohromady s centristickou Modem 350 míst – pohodlnou většinu. První velký test jeho schopností reformovat Francii přijde relativně brzy.
Macron by rád chtěl již v průběhu září prosadit klíčovou reformu pracovního trhu. Hlavní změnou má být decentralizace pracovních vztahů. Zaměstnavatelé by měli mít možnost pružněji uzavírat dohody se zaměstnanci nezávisle na celonárodních nebo sektorových dohodách s odboráři. V praxi by to znamenalo, že se například konkrétní automobilky budou moci dohodnout se svými zaměstnanci na mzdách, pracovních hodinách, přesčasech a mimořádných hodinách nehledě na nařízeních dohodnutých a schválených pro celý automobilový průmysl. Současně chce Macron celkově zjednodušit propouštění zaměstnanců a omezit výši peněžních trestů za neoprávněné propouštění, které ve Francii může nařídit soud.Francouzským podnikatelům se tato slova dobře poslouchají. Je však třeba si uvědomit, že Macronův předchůdce Francois Hollande narazil s daleko mírnějšími návrhy na “nepřekonatelný” odpor odborů. Na druhou stranu mandát prezidenta Macrona k reformám je daleko silnější – Hollande do voleb se skutečně reformním programem nikdy nekandidoval. Macron dostal výraznou podporu v parlamentních volbách, kde antireformní strany (extrémní pravice a levice) nijak výrazně nezabodovaly. Marine Le Penová získala “pouze” devět křesel.
I proto se Macron bude snažit využít široké podpory z voleb k rychlému prosazení potenciálně nejcitlivější reformy. Reformy na pracovním trhu budou v září prvním velkým testem. Pokud svůj první střet s odbory prohraje, jeho kredibilita půjde nutně dolů a těžko se mu budou prosazovat další body programu jako je například reforma penzí.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
