Ústupky francouzské vlády v oblasti školství a konec škrtání učitelských míst zklidnily rozbouřenou situaci v zemi jen částečně. Studentské organizace i hnutí „žlutých vest“ to označují za pouhé „drobky“. S více než 1400 zatčenými a stovkami zraněných se Francie připravuje na další vlnu celonárodních protestů a stávek. Plánují se na přelom října a listopadu.

Silnější policejní přítomnost a omezení pochodů pomohly Francii vyhnout se opakování rozsáhlých škod z předchozího víkendu. Stovky tisíc lidí přesto vyšly do ulic, aby protestovaly proti vysokým životním nákladům a stavu veřejných služeb. Vláda následně nabídla ústupky v oblasti školství, avšak studentské organizace zůstávají rozdělené a plánují se další protesty.

Macronovy ústupky

Sobotní demonstrace se uskutečnily navzdory zákazům, úpravám tras a bezpečnostním opatřením, o nichž v pátek informoval portál EU Perspectives. Studenti, odbory a aktivisté z hnutí „žlutých vest“ vyšli do ulic s požadavky, které se částečně překrývaly.

Týkaly se školství, mezd i výdajů domácností. V pondělí vláda prezidenta Emmanuela Macrona oznámila ústupky v oblasti školství ve snaze vyhovět některým požadavkům protestujících. Širší spor však zůstává nevyřešen.

Méně škod, přetrvávající střety

Ministerstvo vnitra v sobotu napočítalo po celé zemi 410 000 demonstrantů, z toho 110 000 v Paříži. To je méně než odhadovaných 550 000 z předchozího víkendu. Odborová konfederace CGT nicméně uvedla, že se akcí zúčastnilo 800 000 lidí, což odpovídá jejímu dřívějšímu odhadu.

Škody byly méně rozsáhlé než 17. října, kdy požáry, rabování a útoky na veřejné budovy vedly k tvrdšímu policejnímu zásahu. Přesto v Paříži, Marseille a Štrasburku nadále docházelo ke střetům. Ministr vnitra Laurent Nuñez oznámil, že bylo zatčeno 1435 osob. Uvedl, že zraněno bylo 267 policistů a četníků. Odhadl také, že zranění utrpělo 150 demonstrantů, z toho tři vážně.

Nepokoje ve Francii se předminulý víkend vymkly kontrole. Hořela auta, radnice, lidé rabovali obchody. Foto: Jorge Jaramillo / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Alternativní trasy

Omezení dopadla i na pokojné protestní akce. Starosta Lyonu uvedl, že zákazy zabránily organizovaným pochodům a vytlačily shromáždění mimo zakázané zóny. Prezident Macron během návštěvy Marseille tato omezení obhajoval.

„Budeme i nadále využívat alternativní trasy pro nahlášené demonstrace, abychom ochránili centra našich měst,“ prohlásil. Přiznal zároveň, že úřady nedokázaly předvídat rozsah nepokojů ze 17. října. Ústupky řeší jen část důvodů k nespokojenosti.

Zrušení plánovaných škrtů

Vláda přislíbila, že zruší plánované škrty v počtu učitelských míst, zlepší stav školních budov a navýší počet studijních míst i stipendií. Zavázala se také k zásadní reformě systému Parcoursup. Francouzské online platformy pro přijímací řízení na vysoké školy, která se stala jedním z hlavních terčů kritiky ze strany protestujících.

K těmto příslibům došlo po pondělním jednání premiéra Sébastiena Lecornua se studentskými organizacemi. Zatímco někteří zástupci studentů tyto sliby přivítali, organizace L’Union Étudiante je označila za nedostatečné.

Jen drobky

„Nula bodů z deseti pro premiéra Sébastiena Lecornua. V reakci na historickou mobilizaci mladých lidí nabízí v otázce systému Parcoursup jen drobky,“ uvedla organizace na síti X.

Požadavky se týkají také finanční dostupnosti studia. Studentské organizace kromě změn v přijímacím řízení usilují o vyšší stipendia, podporu bydlení a cenově dostupné stravování.

Pro pracující a aktivisty z hnutí „žlutých vest“ (Gilets jaunes) zůstává klíčovým tématem klesající kupní síla. Mezi jejich hlavní obavy patří výdaje domácností a ceny pohonných hmot.

Na 31. října jsou naplánovány další demonstrace, po nichž má 5. listopadu následovat stávka a protestní den organizovaný odbory. Pondělní přísliby v oblasti školství sice mohou některé účastníky uspokojit, vláda však nadále čelí dalším požadavkům, které se týkají mezd, cen energií a financování veřejných služeb.