Ani čínské, ani americké zboží. Nejlepší je to z Evropy. Tento recept pro nastartování evropské ekonomiky prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Neformálního setkání unijních lídrů, kam Macron míří tuto tezi razit, se zúčastní také český premiér Andrej Babiš (ANO). Toho zase nejvíce trápí emisní povolenky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se chystá na neformální summit evropských šéfů států, který se koná 12. února na belgickém zámku Alden Biesen, s návrhem prosadit koncept „kupujte evropské výrobky“. Důraz na evropské zboží podle něj povede k větší ekonomické soběstačnosti kontinentu.
Změna veřejných zakázek
Dalšími recepty, jak posílit evropskou ekonomiku, má být zvýšení veřejných investic, efektivnější průmyslová politika a změna pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jež budou upřednostňovat evropské firmy v Unii.
Paříž ale čelí odporu ze strany Berlína, Říma a několika dalších severských zemí. Namítají, že tyto návrhy naopak povedou k přílišnému uzavření evropské ekonomiky, jež bude mít negativní důsledky. Kritici tvrdí, že Macronovy nápady odradí zahraniční hráče od investic v evropském bloku.
Setkání se mají zúčastnit také ekonomové a italští expolitici Mario Draghi a Enrico Letta. Jejich zprávy z roku 2024 totiž do velké míry ovlivňují evropskou debatu o konkurenceschopnosti a slouží jako jakýsi návod na rozběhnutí unijní ekonomiky.
Berlín a Řím šlapou na brzdu
Německo a Itálie se obávají praxe preferování unijních výrobců v oblasti veřejných zakázek a chtějí zachovat obchodní a investiční vazby se třetími zeměmi. Německý kancléř Friedrich Merz tvrdí, že Evropa musí snížit rozdíl v konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům a Číně, aniž by budovala ekonomické bariéry.
Severní a pobaltské státy Macronův důraz na nákup evropského zboží nepodporují. Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Švédsko už varovaly, že rozsáhlá pravidla „Buy European“ mohou odradit zahraniční investory a podkopat důvěru v jednotný evropský trh.
Mohlo by vás zajímat
Co navrhuje Babiš?
Český premiér Andrej Babiš naopak navrhuje, aby Unie zajistila pro evropský byznys dostupné energie a odstranila překážky pro firmy tak, aby mohly dále růst a inovovat. Zásadní je podle něj omezit „nekontrolovaný růst cen emisních povolenek a zamezit spekulacím s nimi na finančních trzích.“ Požaduje další odložení spuštění systému emisních povolenek ETS 2, které se týkají osobní dopravy a vytápění budov. Spuštění systému už bylo odloženo o rok, prozatím na rok 2028.
Chce také revidovat emisní cíle evropské sedmadvacítky a zjednodušit veřejné zakázky. Podporuje posílení přeshraničních energetických propojení pro elektřinu a plyn a zvýšení surovinové soběstačnosti Unie. „Uspět můžeme pouze s pragmatickým přístupem, bez ideologických zkratek a s respektem k rozdílným výchozím podmínkám členských států,“ uvedl Babiš.
Trump v pozadí
Debata se odehrává na pozadí oslabení transatlantických vztahů během druhého funkčního období Donalda Trumpa. Hrozby zvyšování cel a stále silnější protievropská rétorika Bílého domu posílily v Paříži obavy, že Evropa zůstane ekonomicky a strategicky příliš zranitelná. Také Trumpův tlak na získání Grónska – bezprecedentní v moderních transatlantických vztazích – zneklidnil politiky v celé Unii a posílil argumenty pro větší ekonomickou autonomii.
Německo a Itálie se ale zároveň snaží zamezit vyhrocení obchodní války se Spojenými státy. I proto varují před evropskou protekcionistickou politikou, jež by dále zasáhla transatlantické dodavatelské řetězce.
Známá evropská rozpolcenost
Před summitem se ukazuje známá evropská rozpolcenost. Paříž považuje průmyslovou politiku a ekonomickou suverenitu za strategickou nutnost. Ostatní se obávají přehnaných ambicí a vysokých ekonomických nákladů spojených s francouzskými návrhy.
Berlín a Řím navrhují zúžit model „Buy European“ pouze na strategická odvětví. Chtějí hlavně posílit společný evropský trh. I když se všechny unijní země shodují na tom, že Evropa musí posílit svou ekonomickou pozici, nepanuje dohoda na tom, jak toho dosáhnout.
